4. průmyslová revoluce

V závěru článku je zmíněno informatické myšlení. O informatickém myšlení probíhala diskuse i na portálu rvp.cz, a v ní se objevily problémy (např. kdo a jak bude IM učit), které mi tehdy připadaly nevyřešené. Je skvělou zprávou pro matematickou informatiku (neboli computer science) a pro české školství, že digitální stratégové tyto problémy již vyřešili.

A opravdu je vyřešili? No samozřejmě že vyřešili - jinak by přece nemohli napsat, že "stačí splnit vládou schválenou Strategii digitálního vzdělávání".

Další výbornou zprávou je, že na portálu Digivzdelavani.cz můžeme sledovat, jak se digitálním stratégům daří vyučovat informatické myšlení. Samozřejmě je to dopřáno jenom šikovným. Já v tomto ohledu selhal - já na Digivzdelavani.cz nalezl pouze návrh definice IM.

Pokud to někdo zapomněl nebo se diskuse o informatickém myšlení neúčastnil, připomínám oč mimo jiné šlo: Může (nebo má?) IM učit někdo, kdo sám informatickým myšlením nevládne? A pokud připustíme, že programování těžko může učit někdo, kdo neumí programovat, a příslušnou samozřejmou analogii směrem k IM, narazíme na problém kde vzít příslušné vyučující IM.

Pan Kocourek opět předvádí svou polo-informovanost a polo-vzdělanost spojenou s nedostatečnou úrovní informační gramotnosti. Tedy znovu - Strategie to sice řeší, ale není zavedena do praxe. To zavedení hlídá Digivzdelavani, ale začalo se teprve nedávno, protože realizace Strategie rok vázla a nic se nedělo. O to víc je důležité postup prací sledovat.

A ještě jednu méně zřejmou věc. Jakkoli je IM pojmem, který zavedli a používají hlavně informatici, z mých zpráv jednoznačně vyplývá, že jistou úroveň pochopení, jak stroje pracují a co dokáží, bude brzy potřebovat každý - tedy pokud rovnou neplánuje, že bude nezaměstnaný nebo nebude-li se chtít po vzoru pana Kocourka stát jen oportunistou přihlížejícím běhu dějin kolem sebe.

Prioritou (jak ve výzkumu, tak ve vzdělávání) by měla být, podle mne, především podpora tzv. systému MST (Mathematics-Science-Technology) a podpora co nejintenzivnějších interakcí jeho jednotlivých segmentů. A to je i cesta (nejen) k "průmyslu 4.0".

Asi jsem příliš orientován na anglické zdroje, tak se omlouvám. To MST běžně označujeme jako STEM, v cizině k tomu někdy přidávají A na STEAM - Science, Technology, Engineering, Art, Mathematics. Je to prioritou vzdělávacích systémů již mnoho let, ale zatím se to moc nedaří. Řekl bych, že již od průmyslu 3.0. 4.0 jde dál. Teď už přestává veškerá legrace. Už nebudeme potřebovat mechaniky číslicových strojů, ale tvůrce sytémů využívajících umělou inteligenci.

S poslední větou ve Vašem posledním komentáři nelze jinak než souhlasit. Avšak kdo budou oni tvůrci systémů využívajících umělou inteligenci? Vždyť víme dobře, že průlomům v technologiích vždy předcházely průlomy ve vědeckém výzkumu.

R.A.S. neboli rien a signaler byla hláška ve francouzském vojenském žargónu a znamenala, že se nic neděje, není co hlásit.

Napsat do článku "můžete sledovat na ..." v situaci, kdy autor ví, že na nabízené adrese není zhola nic - to je ono mlžení charakteristické pro články na portálu rvp.cz, které tu občas připomínám.

Realitu by vystihovalo sdělení "budete moci, v tajemné vzdálené budoucnosti, sledovat na ..., pokud a až tam někdo ty informace umístí". A poctivé by bylo na onu nabízenou adresu napsat aspoň to R.A.S.

S tou mojí polovzdělaností už na starý kolena asi nic nenadělám, ale stopadesátiprocentní vzdělanec pan Brdička mohl něco udělat s tou mojí poloinformovaností - třeba se pochlubit, jak tedy digitální stratégové personálně vyřešili vyučování informatického myšlení. Sdělení "strategie to sice řeší, ale není zavedena do praxe" připomíná Clintonovo alibistické "kouřil, ale nešlukoval".

A ještě k optimistickému tvrzení "Stačí splnit vládou schválenou Strategii digitálního vzdělávání". U takového plánu, u kterého se předpokládá plnění a sledování tohoto plnění, bych očekával co nejpodrobnější rozpis dílčích úkolů a u každého úkolu kriterium, podle kterého se pozná, zda byl či nebyl splněn. Uvedu jediný příklad ze Strategie: body 7. zvýšit porozumění veřejnosti blablabla a 7.1. veřejná kampaň vysvětlující blablabla. Očekávám, že ohledně "splnění" těchto bodů se veřejnost dozví, že na veřejnou kampaň bylo z ministerských oken vyházeno tolik a tolik miliónů. Zdá se, že jsem jediný, komu podobně "splnitelných" připadá většina bodů Strategie.

Nu což - jako vyhlášený oportunista si počkám do roku 2020, až stopadesátiprocentní vzdělanec pan Brdička ohlásí, že Strategie byla splněna. Nebo nebyla. Já bych to nepoznal, ale pan Brdička se v tom vyzná.

Že na Digivzdelavani.cz není zhola nic, je lež. U každé intervence je přehled opatření, jméno garanta a odhad současného stavu plnění dle zveřejněných informací. To, co by chtěl pan Kocourek, je rozpracování kritérií hodnocení. Nejdále to zatím v tomto směru dotáhl kolega Hawiger v Intervenci 6 - http://digivzdelavani.jsi.cz/6. Je tady ale zásadní překážka. Co myslíte, máme toho hlídacího psa vést k hlídání (tedy bez finanční podpory), nebo z něj máme udělat součást řešení SDV (s podporou ale bez zubů)?
Sám za sebe dávám přednost 1. variantě. Pak se ale ideálního způsobu provedení nedočkáte. Zbývá ještě jedna otázka, na kterou bych též rád slyšel odpověď. Máme v tom hlídání vůbec pokračovat?

Bez komentáře: Apple supplier Foxconn replaces 60,000 humans with robots in China