Rostoucí dissensus jako problém mediální gramotnosti

"digitální občan": to je zajímavý termín!

Digitální občan je již nějaký čas běžně používaný termín s jasným obsahem. Pro nás jsou asi nejserióznějším zdrojem Standardy ISTE.

Standardy ISTE samozřejmě znám i výzam tohoto termínu. Jen je zvláštní spojovat termín \"digitální\" s lidskou bytostí. Digitální jsou jistě technologie, resp. jisté elektronické systémy apod., ale občan(é)? Samozřejmě, že jde pak hlavně o to, jaký význam danému termínu přisoudíme. Ovšem i termín \"digitální\" má svůj zaběhnutý význam. A v tomto smyslu není určitě občan digitální. 

Aha, teď vám již lépe rozumím. Já ten termín vnímám jen jako součást potřebných kompetencí, a tudíž též výukový cíl hodný standardů. Digitální člověk ve vašem smyslu slova ovšem též existuje, je to kyborg. To platí ale jen v případě, že současné rozraní mezi lidmi a stroji budeme vnímat jako oddělující. V okamžiku, kdy si uvědomíme, že virtuální svět současná generace od skutečného neodděluje, je to jinak. Lidé jsou pak do určité míry digitální. Nejhorší, co můžeme udělat, je si namlouvat, že to není pravda a nás že se to netýká.

"Lidé jsou pak do určité míry digitální." To, že člověk používá digitální technologie, ještě neznamená, že je do určité míry on sám digitální (v tom smyslu v jakém jsou digitální tyto technologie). Člověk také používá např. automobil, ale to neznamená, že on sám se do jisté míry stává automobilem. Chování člověka a jeho psychika jsou dnes jistě používáním technologií značně ovlivňovány, ale člověk sám zůstává stále živým psycho-biologickým systémem. A tím určitě žádný fyzikální digitální systém není.

A to, že současná generace tzv. virtuální svět od skutečného světa neodděluje (podle Vás), není určitě zrovna to, co bychom si vždy přáli. Nebo ano?

Je pravda, že člověk nebyl stvořen, aby fungoval digitálně. Nechci se přít. Jen konstatuji, že je součástí digitálního světa. Jestli se nám to líbí, není důležité. Klidně budu s vámi sdílet pocit, že to není dobře. Tím se ale nic nezmění. Budeme-li to ignorovat, můžeme propást šanci vychovat zodpovědné digitální občany.

"Budeme-li to ignorovat, můžeme propást šanci vychovat zodpovědné digitální občany." Není mně úplně jasné, co, pane doktore, myslíte oním "to"? Pokud tím myslíte maximální možné využívání digitálních technologií člověkem, plně s tím souhlasím. Ovšem využívání digitálních technologií lidmi je jen jeden segment  lidské aktivity. Neboli, vychovávat je nutno zodpovědné občany ve všech sférách jejich činnosti, nejen v té, která souvisí s digitálními technologiemi nebo, chcete-li, digitálním světem.

Naprosto souhlasím. Škola ovšem tu část výchovy, kterou popisujete neignoruje. Alespoň teoreticky se k ní hlásí, o tom, jak se jí to daří, bych mluvil jen nerad. Tu digitální však dosud pomíjí. I tu mediálně vděčnou internetovou bezpečnost mnoho učitelů chápe jako potřebu technologie eliminovat. Teď nás čeká vysvětlování "malé" revize ICT v RVP ZV, tak, prosím, čtěte zase příští pondělí. Dík!

Určitě budu!

Jakkoli každé technické řešení potlačující šíření nepravdivých zpráv (..) je třeba kvitovat s povděkem (...) Jedině znalý člověk má šanci

Neexistuje-li použitelný spolehlivý algoritmus, je lhostejné, zda "potlačovat šíření nepravdivých zpráv" má člověk nebo technika. A že žádný použitelný algoritmus neexistuje, to ví pan Brdička nejlépe ze všech. Už dlouho. ////

patřím k lidem, kteří pořád ještě věří, že demokracie je nejlepší forma řízení lidské společnosti

Je trefné, že pan Brdička svoje vysoké mínění o údajných kvalitách demokracie umístil do oblasti víry. ////

Jde o to, aby převládaly názory prospěšné většině.

Správně!

Ale nečekal jsem, že pan Brdička bude propagovat postoje Trikolóry a postaví se proti mínění dnešních českých obránců demokracie, totiž že v demokracii mají být určující názory prospěšné menšinám. ////

Pane Kocourku, opravdu jste mi chyběl. Tomu, co říkáte, nerozumím. Takže, bez komentáře!

Bořivoj Brdička: "Tomu, co říkáte, nerozumím." Vůbec se Vám nedivím, já také ne.