5 skvělé

Jak (a co) učit s dotykovým zařízením v ICT

Autor
Michal Černý
Datum vložení
4.12.2018
7 0 2
0x
využito ve
výuce

Anotace

Uživatelská
hodnocení
Systémová
hodnocení
0x
využito ve
výuce
Počet využití ve výuce
0
Počet hodnotících uživatelů
Názor uživatelů na kvalitu materiálu
5 skvělé
Další statistické údaje

Vaše hodnocení pomůže ostatním při výběru toho pravého materiálu.

Přidejte hodnocení anonymně nebo pod svým profilem.

Přidat hodnocení

Ohodnocením materiálu pomůžete zpřesnit vyhledávání dle obsahu. Děkujeme.

1

Celková kvalita materiálu *
Povinný údaj 

2

Použil/a jste tento materiál ve výuce?

3

Klady

Zápory

4

Komentář

5

Které tagy nejlépe vystihují obsah materiálu?

Vyberte štítky, které vám připadají pro tento materiál relevantní

fotografie
ICT
m-learning
multimédia
počítačové sítě
programování
tablety

Není to úplně ono? Zadejte vlastní štítky lépe vystihující obsah

Uživatelská
hodnocení
Systémová
hodnocení
0x
využito ve
výuce
Počet využití ve výuce
0
Počet hodnotících uživatelů
Názor uživatelů na kvalitu materiálu
5 skvělé
Další statistické údaje

Vaše hodnocení pomůže ostatním při výběru toho pravého materiálu.

Uživatelská
hodnocení
Systémová
hodnocení
0x
využito ve
výuce
Počet využití ve výuce
0
Počet hodnotících uživatelů
Názor uživatelů na kvalitu materiálu
5 skvělé
Další statistické údaje

Vaše hodnocení pomůže ostatním při výběru toho pravého materiálu.

Přidejte hodnocení anonymně nebo pod svým profilem.

Základní atributy materiálu

  • Autor: Michal Černý
  • Poskytovatel: Metodický portál RVP.CZ
  • Datum vložení do systému: 04. 12. 2018
  • Datum vzniku: 13. 07. 2015
  • Umístění materiálu: -
  • Stupeň vzdělání: gymnaziální vzdělávání
  • Ročník: -
  • Dostupnost: Volně dostupné bez registrace
  • Typ materiálu: článek
  • Licence: Creative Commons - Uveďte původ-Neužívejte komerčně-Nezpracovávejte 3.0 ČR
  • Jazyk: Čeština
  • Otevřený zdroj: Ano

Chcete se k materiálu vyjádřit?
Využijte prostor pro férovou diskusi.
 
#fairplay

RNDr. Pavel PEŠAT, Ph.D. 15.7.2015

Komentář

Rád bych několika postřehy navázal na Recenzenta1.


S dotykovými zařízeními všeho druhu se sžívám už třetí rok a vnímám to pragmaticky – dotyková zařízení jsou fajn pro to, abych si přečetl, co je kde nového, odpověděl na mail, zkouknul Facebook, LinkedIT, zjistil, kdy jede bus, měl s sebou navigaci, knížky, oblíbenou muziku a videa atd. Mobilní LG G3 nosím s sebou, na tabletu s iOSem (iPad) a Androidem (Samsung) řeším podobné úlohy v křesle doma nebo v práci. Na trhu je už dost podobných zařízení, takže proč ne..., to je asi dostupné pro většinu uživatelů.


Pokud potřebuju udělat nějakou solidnější práci, sednu ke stolnímu počítači s alespoň dvěma monitory nebo v nejhorším případě k notebooku - zvyk je železná košile. Asi by se technicky dalo psát články a zprávy na mobilu s připojenou bluetoothovou klávesnicí, nebo počítat na něm statistiku, ale po hodině práce je to na slepeckou hůl. Dost podobně to vidím s grafikou a multimédii. Pokusy s kancelářskými aplikacemi na dotykových tabletech s WIN8.1 mne málem vedly k dočasnému šílenství, tak jsem se vrátil zpět k desktopu.


Moje osobní vize je spíše v tom, že dotyková zařízení jsou šikovný mobilní doplněk a uvítal bych spíše recepty např. na dobrou vzájemnou synchronizaci než úvahy o tom, jak přesvědčit 7\" tablet s Androidem nebo iOSem, aby se na něm dal v souladu s jazykovou normou napsat souvislý strukturovaný dokument např. typu Laboratorní zpráva včetně tabulek, grafů, obrázků atd.


Také mne výrazně štve propaganda našich mobilních operátorů o pokrytí LTE sítěmi – sice mám 1,5 GB datový tarif, ale skutečná rychlost datového přenosu se v místech, kde se pohybuju (mimo Prahu a Brno) je s bídou srovnatelná s 56kB modemem. Bez datového připojení jsou ta mobilní dotyková zařízení prakticky zbytečná, snad jen pro nějaké off-line hry a přehrávání muziky.

E Kocourek 17.7.2015

Komentář

Článek nabízí mnoho podnětných údajů, ale některé jenom nadhodí a nedotáhne, ačkoli čtenáře by mohly zajímat podrobnosti.


Třeba jak je to s \"vyvíjením jednoduchých aplikací jen se základní znalostí HTML značek\" (viz 1.odstavec v kapitole Programování), a \"proč není možné instalovat jednu (takovouto - pozn.E.K.) aplikaci na více operačních systémů (bez provedení portace)\" (viz 1.odstavec v kapitole Technické a technologické aspekty).


Nebo kolik toho pan autor (nebo kdokoli jiný - třeba nějaký autorův známý?) naprogramoval v prostředí CppDroid (viz 2.odstavec v kapitole Programování)?


Každpádně je článek vynikajícím a vysoce reprezentativním vzorkem článků o ICT na portálu RVP.CZ.




Nyní odbočuji k příspěvku, který vložil RNDr. Pavel PEŠAT, Ph.D. dne 15. 07. 2015. Pokud to správně chápu, Dr.Pešat uvádí, že tablety se k některým činnostem hodí a k jiným nikoli (tento názor sdílím), že tablety jsou dostupné pro většinu uživatelů (zajisté!) a že spolehání na přenos dat \"v terénu\" je ošidné (to nevím, nepoužívám).


Nerad používám v článku (a na celém RVP.CZ) prosazovaný termín \"dotyková zařízení\", mimo jiné proto, že slavnou \"dotykovost\" nepovažuji za přednost. Předpokládám, že kdo psal na tabletu (nebo na zařízení srovnatelném s tabletem) pomocí stylusu, ví, o čem mluvím. Předností je přenositelnost, malé rozměry a nízká cena. V současnosti je cena dotykového tabletu s Androidem minimální (snad i pod tisíc Kč?),  zatímco ceny PDA s \"rozumným\" OS vystřelily do astronomických výšin. Dotykovost a Android jsou (věru krvavou!) daní za nízkou pořizovací cenu zařízení.


Ceny netbooků (i rozměrově srovnatelných s tablety) se pohybují kolem šesti tisíc Kč, ale uživatelský komfort je nesrovnatelný. Kdykoli můžete připojit externí napájení, kdykoli můžete připojit nejen externí klávesnici a myš, ale i externí (další!) obrazovku nebo projektor. Mobilita je táž, operační systém je opravdový operační systém.


Dr.Pešat zmiňuje \"recepty na dobrou vzájemnou synchronizaci\". S \"hotovými\" synchronizačními prostředky mám ty nejhorší zkušenosti. Například nutí uživatele ukládat si data určená k synchronizaci na poněkud nesmyslná místa na \"počítači\" (na PDA, na tabletu). Navrhuji napsat si na synchronizaci svůj vlastní program. Pro Android umí psát programy málokdo, ale zpravidla se synchronizuje s nějakými Windowsy, takže program může běžet v prostředí Win. A jednoduchý windowsovský program musí umět napsat každý student - tím spíš každý učitel! Jakmile máte naprogramováno, z prostředí Win můžete spustit i program, který je uložený na \"disku\" na Androidu, takže svůj synchronizační program si můžete nosit s sebou. Na program nejsou kladeny žádné zvláštní nároky - realizovat pár strategií (ale klidně i jenom jednu), zvládnout pár situací (a pokud jde o \"mimořádné\" situace, ani je nemusí sám řešit - stačí, když na ně upozorní), a implementovat pokyny z nějakého konfiguračního nebo INI-souboru (zejména které adresáře, případně které soubory, se mají synchronizovat). Nejběžnější strategie je preferovat soubory s nejpozdějším časem změny. Ať už použijete \"hotový\" nebo vlastnoručně vytvořený synchronizační program s touto strategií, věnujte mimořádnou pozornost systémovému času na zařízeních, která synchronizujete! Ten čas musí být na všech zařízeních shodný (což může být u \"učitelského\" desktopu, ke kterému nemáte administrátorská práva, problém!)! Některé \"hotové\" prostředky mají děsivý zvyk, že v případě odchylky \"vnutí\" čas desktopu vašemu mobilnímu zařízení - katastrofické následky takovéto \"služby\" si každý dokáže domyslet. Pokud si synchronizační prostředek naprogramujete sami, jsem si jistý, že tohle dělat nebude.


Co se týče činnosti tabletu mimo dosah \"domovské\" WiFi, ty moje v takovém případě zůstávají off-line, což mi vyhovuje. Čtení knížek zmiňuje i článek i Dr.Pešat, a já podotýkám, že e-knih v rozumném formátu (samozřejmě HTML) se vám na tablet vejde v podstatě neomezené (!!) množství. Sám jich tam mám stovky. Další možná činnost je psaní osobních poznámek a přednášek. Zde je třeba pořídit kvalitní virtuální klávesnici a kvalitní editor. Já sám Office ani jiný \"kancelářský balík\" nepoužívám, a doporučuji obojí (klávesnici a editor) si vyrobit vlastnoručně.