Chatbot EMA
5 skvělé

Sedm mýtů o tabletech ve škole

Autor
Ondřej Neumajer
Datum vložení
4. 12. 2018
0 0 15
0x
využito ve
výuce

Anotace

Uživatelská
hodnocení
Systémová
hodnocení
0x
využito ve
výuce
Počet využití ve výuce
0
Počet hodnotících uživatelů
Názor uživatelů na kvalitu materiálu
5 skvělé
Další statistické údaje

Vaše hodnocení pomůže ostatním při výběru toho pravého materiálu.

Přidejte hodnocení anonymně nebo pod svým profilem.

Přidat hodnocení

Ohodnocením materiálu pomůžete zpřesnit vyhledávání dle obsahu. Děkujeme.

1

Celková kvalita materiálu *
Povinný údaj 

2

Použil/a jste tento materiál ve výuce?

3

Klady

Zápory

4

Komentář

5

Které tagy nejlépe vystihují obsah materiálu?

Vyberte štítky, které vám připadají pro tento materiál relevantní

1:1
BYOD
cloud
individualizace
koncepce
mýty
tablety
zavádění technologií

Není to úplně ono? Zadejte vlastní štítky lépe vystihující obsah

Uživatelská
hodnocení
Systémová
hodnocení
0x
využito ve
výuce
Počet využití ve výuce
0
Počet hodnotících uživatelů
Názor uživatelů na kvalitu materiálu
5 skvělé
Další statistické údaje

Vaše hodnocení pomůže ostatním při výběru toho pravého materiálu.

Uživatelská
hodnocení
Systémová
hodnocení
0x
využito ve
výuce
Počet využití ve výuce
0
Počet hodnotících uživatelů
Názor uživatelů na kvalitu materiálu
5 skvělé
Další statistické údaje

Vaše hodnocení pomůže ostatním při výběru toho pravého materiálu.

Přidejte hodnocení anonymně nebo pod svým profilem.

Základní atributy materiálu

  • Autor: Ondřej Neumajer
  • Poskytovatel: Metodický portál RVP.CZ
  • Datum vložení do systému: 04. 12. 2018
  • Datum vzniku: 28. 07. 2014
  • Umístění materiálu: -
  • Stupeň vzdělání: základní vzdělávání
  • Ročník: -
  • Dostupnost: Volně dostupné bez registrace
  • Typ materiálu: článek
  • Licence: Creative Commons - Uveďte původ-Neužívejte komerčně-Nezpracovávejte 3.0 ČR
  • Jazyk: Čeština
  • Otevřený zdroj: Ano

Chcete se k materiálu vyjádřit?
Využijte prostor pro férovou diskusi.
 
#fairplay

E Kocourek 28.7.2014

Komentář

Bravo autor! Zejména za vyvrácení 7.mýtu (operační systém), ale vyvrácení čísel 6 (buze..., totiž pardon, proškolení učitelů), 2 (náhrada počítače) a 1 (nezralost) je také záslužné. Je to tak velice záslužné, že to vyváží i výroky nepřesné, zavádějící a mylné, které se v článku rovněž vyskytují.


K dílčím sporným bodům:


Ad č.3) "Cloudové služby" -- Povídání ke cloudovým službám obsahuje mnoho pravdivých výroků, ale pak bum, a že prý "plánované využití cloudových služeb umožňuje školám opustit zažitou a náročnou praxi provozování vlastních školních serverů a úložišť"! Tento nešťastný výrok si vytisknou zlatým písmem, nechají zarámovat a vyvěsí v kanceláři všichni neschopní správci školních informačních systémů a všichni ředitelé, kteří těmhle záležitostem nerozumí ani za mák. Konečně pěkná záminka, proč přestat provozovat školní servery, tím pádem nedělat nic užitečného, a všechny síly věnovat ... třeba proškolování učitelů.



Ad č.5) "Tablety obsahují množství čidel" -- Ano, ale ta exotická čidla (např.GPS) tam jsou hlavně kvůli zvýšení ceny tabletu. Nevěříte? Zkuste si někam zajet autem a používat při tom tablet s interním GPS čidlem. Že to nefunguje? Překvapení! Takže chcete-li něco vyfotit, použijte fotoaparát nebo kameru, chcete-li měřit teplotu ..., atd. apod. Tablet je vhodný k jiným činnostem.


"Pouze promyšlené a smysluplné využívání může vést k výsledkům, které překonají možnosti, kterých můžeme dosáhnout jen s tužkou a papírem. Pouze o takové využití tabletů má význam ve škole usilovat." -- Zde autor přehání. Experimentování a tedy ne-zcela-promyšlené využití tabletů bych nezavrhoval takto vehementně. Ostatně, jinde totéž naznačuje i pan autor.


Celé odmítnutí mýtu č.5 "Tablet je vhodný pouze na konzumaci obsahu" se mi nezdá, a v něm obzvlášť výrok "Má-li mít zavádění tabletů do škol smysl, musí platit, že oproti jejich převažujícímu využití pro konzumaci obsahu jsou ve školách využívány primárně pro jeho vytváření. Pro konzumaci obsahu jsou spíše vhodnější specializovaná zařízení, např. elektronické čtečky knih na bázi elektronického inkoustu." -- Doporučuji konfrontovat s výrokem "jednou z reakcí na výše uvedené zrychlování světa kolem nás je postupné budování osobního vzdělávacího prostředí každého učitele". Totéž přece platí i pro studenty, a ačkoli takové osobní prostředí lze "budovat" i na tabletu (těžko, přetěžko), jiná zařízení jsou pro to mnohem vhodnější. Takže vytvářet obsah doporučuji jinde než na tabletu, konzumovat obsah na tabletu, a e-inkoustové čtečky nelze rozumně používat na cokoli kromě četby knih.


Na závěr ještě jednou pana autora pochválím za zboření mýtu č.7 o operačních systémech. Ano, BYOD je ten správný směr. Ano, do výběru OS ani vlastního zařízení (třeba tabletu) nemá škola studentům co kafrat. Využívat ve výuce pouze zařízení pořízená školou není "jinou možností", ale šílený nesmysl. Budoucnost tohoto "postupu" je zajisté dlouhodobě neudržitelná, a nejen finančně.


 

Bořivoj Brdička 29.7.2014

Komentář

Jsem potěšen, pane Kocourku! Prázdniny neprázdniny, budeme diskutovat. To je dobře.


Souhlasím s tím, že problematika je složitá a občas nejednoznačná. Vy sám máte jeden úhel pohledu, my akademici zase jiný. Z toho našeho je trend vedoucí u menších všeobecně zaměřených škol k využívání cloudových služeb bez provozování vlastních serverů neodvratný. Ano, to hlavní úsilí pak skutečně bude ICT metodik věnovat pomoci učitelům s implementací technologií.
Tablety se pokuste si představit jako něco, co teď bude docela dost ředitelů učitelům vnucovat. Budou vznáčet požadavek, aby je ve výuce používali, když už je dostali. A nemluvím jen o tabletech učitelských, ale i o tabletech, kterými byly školy vybaveny v rámci různých projektů. Zde se typicky jedná o dodávku stejných přísrtojů, takže pak není multiplatformita nezbytná. Jistě jste si ale všiml, že v požadavku na ni se shodneme.
Je jasné, že nesmíme připustit, aby takto dodané tablety byly využity jen ke konzumaci obsahu. Pan Neumajer má, narozdíl od vás, přímou zpětnou vazbu právě z těch projektů, v nichž se školy pokoušejí aplikovat žákovské tablety. Asi se shodneme, že žáci, kteří budou mít k dispozici jednou za čas desktop a neustále tablet, budou tento používat jak k tvorbě, tak k budování osobního vzdělávacího prostředí.


Děkuji vám za komentář i pochvalu!

E Kocourek 29.7.2014

Komentář

Ach vy akademici! Že nesmíte připustit, aby tablety byly využity jen ke konzumaci obsahu? Zde se neshodneme - já to klidně připustím. A co ti žáci, kteří budou mít k dispozici jednou za čas desktop a neustále tablet - budou tablet používat k tvorbě obsahu? Asi záleží na tom, co je to "jednou za čas". Pokud jednou denně, tablet ostrouhá. Pokud jednou za měsíc, studenti to zkusí na tabletu. Když to šlo na PDA s třiapůlpalcovou qVGA obrazovkou, musí to na sedmipalcovém tabletu jít také, tak nějak. Ale jsou si akademici vědomi, že "vytváření obsahu" na tabletu není něco, co lze požadovat (či očekávat) od průměrného studenta?


Tablety teď bude docela dost ředitelů učitelům vnucovat, říkáte? No nedivte se jim. Když si přečtou dobrozdání akademiků, že na tabletu lze vytvářet obsah ...


Hledal jsem protipříklad, proč na tabletu nelze vytvářet obsah, a napadla mě editace videa. Ale co já vím - třeba nějaká ujetá firma zrovna tu cloudovou editaci videa nabízí. Což tedy zkusit vymyslet nějaká objektivní kriteria, kdy ještě má cloudové zpracování smysl a kdy naopak už jsou nezbytné datové toky tak mohutné, že lokální zpracování má přednost?

Bořivoj Brdička 29.7.2014

Komentář

Sám sice raději pracuji na desktopu, vězte ale, že se na tabletu dá dělat skoro všechno - včetně editace videa. Zvláště, když si na to zvyknete. Očekávat můžeme opačný přístup. Dětem bude pravděpodobně nakonec dotyk chybět natolik, že budou na tabletu dělat vše, i když to nebude nezbytně nutné.
Velmi se mýlíte, když předpokládáte, že se ředitelé nechají ovlivnit tím, co jim my doporučíme. To se vůbec neděje. Tablety se do škol dostávají díky projektům - tedy kvůli penězům. Kdyby došlo na naše doporučení, řešilo by se již dávno, jaký vliv mají technologie na výukové cíle (RVP) a jaké kompetence mají mít učitelé. Jak vidíte, nic z toho nikdo neřeší.
Hezký zbytek prázdnin všem!

Ondřej Neumajer 29.7.2014

Komentář

To je zajímavá diskuze.


Já stále ale trvám na původní větě "...musí platit, že oproti jejich převažujícímu využití pro konzumaci obsahu jsou ve školách využívány primárně pro jeho vytváření". Myslím, že problém je v tom, co si pod tím vytvářením kdo představujeme. Ono je to vlastně již v té předchozí větě, která říká, že mimo školu jsou tablety primárně užívány pro konzumaci, což také znamená, že většina lidí si ani jiné využití představit nedovede. U učitelů to mám ověřené, je to pro ně stejně obtížné, jako si představit výukovou aktivitu založenou na on-line spolupráci.


Snažil jsem se některé takové aktivity učitelům ukazovat na semináři inovativních výukových aktivit (který mj. právě odstavuji na druhou kolej). Očekávám, že podobých vzdělávacích seminářů zaměřených na konkrétní výukové aktivity pro práci s tabletem ve třídě bude časem nabízeno na trhu s DVPP více. Cílem by mělo být, že pod vytvářením obsahu si nebudeme představovat psaní textu nebo vytváření grafiky. Nebo alespoň ne v té formě, v jaké tyto aktivity probíhají na stolních počítačích.


 

E Kocourek 30.7.2014

Komentář

Vaše téma je vysoce zajímavé, diskuse k němu možná také, ale VY jste tajemnej jako hrad v Karpatech! Když ne psaní textu nebo vytváření grafiky, tak co teda vy považujete za vytváření obsahu?


Nevím, jak ostatní diskutující, ale já (teď zde) neřeším činnost mimo školu (kromě možná domácích úkolů a "odložených činností"), nechci teď řešit on-line spolupráci a nechci prolejzat odkazy jinam. Hic Rhodos - prosím, vysvětlete to zde!


"Odloženou činností" míním situaci, kdy student dostane ve vyučovací hodině úkol, ale nestihne jej vyřešit během oné hodiny, a proto vyučujícímu oznámí, že řešení dodá - samozřejmě e-mailem - (např.) ještě týž den (nebo týž týden, nebo do začátku příští vyučovací hodiny z daného předmětu).


Já stále trvám na doporučení, ať zapomenete na e-inkoustové čtečky - sekvenční čtení (jedna stránka za druhou, bez vracení a listování) se při učení neuplatní, a k ničemu jinému se ty čtečky nehodí. Pro konzumaci obsahu je tablet nejvhodnější.

Bořivoj Brdička 31.7.2014

Komentář

Možná je na čase přestat mluvit o tabletech a začít uvažovat prostě o digitálních zařízeních připojených do internetu, které mají žáci k dispozici stále. Hned to první, co vás musí trknout, je neudržitelnost pohledu na výuku jako na oddělené aktivity odehrávající se jen v rámci hodin a předmětů. Kolega Neumajer tvrdí, že učitelé si neumí "představit výukovou aktivitu založenou na on-line spolupráci". To je, vezmeme-li v úvahu, že právě tato kompetence patří k základním schopnostem, které budou žáci v životě potřebovat, docela velký problém. Pokoušíme se již dost dlouho přesvědčit zodpovědné orgány i veřejnost, že stav je neudržitelný. Zatím marně. Třeba budeme čekat až na výsledky ověřování schopnosti týmové online spolupráce 15 letých, které je zařazeno do PISA 2015?

E Kocourek 31.7.2014

Komentář

Stav je neudržitelný! varuje zde pan Ing. Brdička. A zatímco zpozdilí učitelé si neumí \"představit výukovou aktivitu založenou na on-line spolupráci\", já si neumím představit, čemu užitečnému poslouží přesvědčit o údajné neudržitelnosti stavu zodpovědné orgány i veřejnost. Že by se ministerstvo rozhodlo přestat házet klacky pod nohy učitelům a ředitelům škol? Nebo že by dokonce samo sebe zrušilo? Kdepak - o neudržitelnosti stavu přesvědčené ministerstvo začne rozhazovat peníze způsobem INDOŠ, vymýšlet geniální opatření typu státní maturita a zakládat nepostradatelné instituce typu CERMAT. A české školství bude zachráněno!



Ale vážně. Co to vůbec (v představách akademiků) je ta slavná \"on-line spolupráce\" (když pominu první, co mě napadá - bezobsažný módní výraz)? Používá se ve všech oborech lidské činnosti, nebo jen v některých? A vypadá a probíhá všude stejně?


Mám rozsáhlé zkušenosti, jak on-line spolupráce vypadá a probíhá v oblasti tvorby softwaru, v programování. A mám rozsáhlé zkušenosti dobré i špatné. Klíčovým je přiměřeně rozsáhlý a spolehlivý verzovací systém (někdy též označovaný jako konfigurační systém),  nejlépe i se správcem, schopným, zkušeným, autoritativním a vůči narušitelům disciplíny přiměřeně agresivním, který ten systém udrží použitelný (to je takový mýtický stav kdesi mezi bezpečným a přístupným). Je-li projekt dobře koncipován a dobře řízen, jsou-li přesně vymezeny úkoly a odpovědnosti jednotlivých pracovníků, jsou-li stanovena správná pravidla a tato pravidla přísně dodržována a vymáhána, pak si desítky řadových účastníků projektu žádné on-line spolupráce nevšimnou a nepotřebují ani žádné další schopnosti. Prostě si dělají svoji práci.


Je-li projekt špatně koncipován a \"řídí\" jej nemehlo, které ani nechápe, co všechno je třeba hlídat,  nejsou-li stanovena pravidla práce nad společnými daty nebo dodržování těchto pravidel není přísně  vymáháno, pak se on-line spolupráce stává pro pracovníky noční můrou. Desítky účastníků si vzájemně maří svoji práci. A jaké schopnosti a kompetence potřebují? Psychickou odolnost. Fatalismus. Nebo zaměstnanecké sebevražedné sklony - říci šéfovi, že svoji šéfovskou práci dělá blbě.


Jaké kompetence chtějí akademici pěstovat u studentů v rámci přípravy na on-line spolupráci? Schopnost rozdělit činnosti mezi členy týmu a přesně stanovit rozhraní? Schopnost vymáhat dodržování pravidel? Nebo se čeká na učitele, až co si představí?

Bořivoj Brdička 1.8.2014

Komentář

Odpovím vám článkem, který vyjde 1.9. Bude o tom, jak by mohla online spolupráce vypadat a jak ji lze jako kompetenci ověřovat. Tak, teď když jsem to slíbil, mi asi nezbude, než to napsat. Odkaz sem pak přidám.

E Kocourek 1.8.2014

Komentář

Prvního září asi všichni budeme mít výrazně jiné starosti, nežli četbu článků na rvp.cz, ale budiž. Do vzdálené budoucnosti tedy připomínám moje dotazy:  Používá se on-line spolupráce ve všech oborech lidské činnosti, nebo jen v některých? A vypadá a probíhá všude stejně? Obě jsou to jednoduché otázky typu ano-ne.


No a pak ještě připomínám dotaz, který s původním tématem článku souvisí těsněji: co to je \"vytváření obsahu\", když to není ani  psaní textu ani vytváření grafiky? Snad na něj ve vašem článku zbyde prostor.

Bořivoj Brdička 2.8.2014

Komentář

Používá se on-line spolupráce ve všech oborech lidské činnosti?
Ne.
Vypadá a probíhá všude stejně?
Ne.
Co to je "vytváření obsahu", když to není ani  psaní textu ani vytváření grafiky?
Zde chytáte kolegu Neumajera za slovo. Psaní textu či vytváření grafiky samozřejmě je tvorba. Původní myšlenka byla založena na představě, že tablety nemají být chápány jen jako nástroj konzumace obsahu a že psaní textu a vytváření grafiky nemá být chápáno jako jediný způsob jejich tvůrčího využití. Takto jsem to alespoň pochopil já.


Můj článek bude o tom, jak lze uchopit online spolupráci ve výuce.

E Kocourek 2.8.2014

Komentář

Děkuji za promptní, jednoznačné a zajímavé odpovědi na moje otázky. Pro mne z vašich odpovědí ale vyplývá, že výrok "tato kompetence (to jako schopnost on-line spolupráce) patří k základním schopnostem, které budou žáci v životě potřebovat" je nepravdivý - když se to nepoužívá ve všech oborech lidské činnosti.


A když už to školy budou studenty učit, je jistá šance, že je to budou učit způsobem pro studenty v praxi nepoužitelným - když totiž on-line spolupráce neprobíhá všude stejně.


Možná by stálo za to opustit obecný slogan "on-line spolupráce" a raději učit v konkrétních předmětech její konkrétní projevy. Třeba v předmětu "programování" učit práci s verzovacím systémem.


Pravidla portálu rvp.cz a netiketa mi brání diskutovat o "chytání za slovo".

Bořivoj Brdička 3.8.2014

Komentář

V situaci, kdy se celý život bude částečně odehrávat online odmítám diskutovat o tom, zda online spolupráce patří či nepatří k základním kompetencím. Snažit se tvrdit, že toto nemáme požadovat proto, že obsahem takové spolupráce je u každého něco jiného, je samozřejmě chybné. Jsem plně pro, aby se řešilo, jak má být taková online spolupráce ve škole uchopena. Vrátím se k tomu 1.9.

Mgr. Zdeněk Sotolář 3.8.2014

Komentář

"Snažit se tvrdit, že toto nemáme požadovat proto, že obsahem takové spolupráce je u každého něco jiného, je samozřejmě chybné."


Nejde o obsah. Potvrdil jste, že online spolupráce nebude potřeba ve všech oborech. A takových oborů bude stále ještě dost. A pro ně online spolupráce nebude základní kompetence.


Tvrdíte, že se celý život bude částečně odehrávat online (to ještě neznamená spolupráci). (Všimněte si: celý - částečně.) Takové tvrzení sotva můžete doložit a zobecnit.

Bořivoj Brdička 4.8.2014

Komentář

Tvrdím, že pro život online bude třeba umět online spolupracovat. A tvrdím, že se to týká každého!