Tabuizované tablety do škol

Velice užitečný článek na nesmírně zajímavé téma! Nicméně, proti autorovým tvrzením mám tisíc námitek. Ta největší: "Přínosem mobilních počítačů je především jejich schopnost zprostředkovávat formáty, které tradiční média (kniha, papír) přinášet žákům nemohou. Od audia, videí, fotografií, hypertextových dokumentů přes celou širokou plejádu nových interaktivních médií, které reagují na uživatelovo chování." -- Ne! Přínosem mobilních počítačů je především to, že uživateli (t.j. studentovi) umožňují s poskytnutými informacemi dále pracovat. Umožní zpracovávaný text komentovat, rozsekat a po částech zařadit do studentovy vlastní databáze, hypertextové odkazy vyhodnotit co do užitečnosti a ty přínosné vyzobat a rovněž zařadit do studentovy databáze.

Další moje námitky se rovněž týkají 7. Výhrady. Např.:

- E-ink: Na revoluci v oblasti barevného elektronického inkoustu (tzv. e-ink) zapomeňte! E-ink je slepá ulička, pro vyučování zcela nevhodná. Jediná výhoda e-inkoustu, totiž nulová spotřeba energie při "stabilním" režimu stránky, se ztrácí při rychlém stránkování sem a tam, jaké je běžné při používání hyper-odkazů. Zbývají samé nevýhody.

- Zpaměti: "Málokdo asi nepředpokládá, že by předložil žákům text a doufal, že se jej naučí zpaměti bez dalších aktivizačních opatření." -- Nevím jak málokdo, ale já vůbec nechápu, proč ještě řešíme memorování textu. Považuji za principiální vlastnost mobilních počítačů, že studentům dávají schopnost jakýkoli text uložit. Problémem bude nalezení a vybavení textu v případě potřeby, a právě to by měl učitel studenty naučit. Jak konstruovat svoji osobní databázi, jak se v ní vyznat. Uznávám, že tato problematika je velice složitá (lidé, kteří používají mobilní počítače k tomuto účelu, do toho vložili ony příslovečné "roky dřiny") a vůbec netuším, který učitel ve kterém předmětu by to měl studenty naučit. Ale nějak se to naučit musí!

- Terminologie: Pan autor někde řeší mobilní počítače (což chválím!), ale jinde zase ta profláknutá "mobilní dotyková zařízení". Mobilita je významná vlastnost, počítač je významná kategorie zařízení, ale "dotykové" je momentální řešení odpovídající dnešnímu vývojovému stadiu technologie. Za deset let si na dotyková zařízení budete obtížně vzpomínat, asi jako dneska na Palmy a jejich charakteristický vstup dat.

Děkujeme za soustavný zájem, pane Kocourku! Má odpověď je celkem prostá. Jsem si jist, že i za deset let bude dotykový způsob ovládání mobilních zařízení celkem běžnou záležitostí. Kromě něj se sice nabízí hlas, ale ten nebude vhodný úplně na všechno. To mi připomnělo jedno z mimořásně oblíbených kontroverzních témat, a sice význam psaní perem na papír (???). A na těch zařízeních, ať už se nám to líbí nebo ne, se bude mnohem více pracovat s interaktivními multimedii. Zde je pokrok zcela zřetelný. Do knihy prostě video nevložíte. Nemůžete ho přerušit a položit kontrolní otázku. A už vůbec nemůžete tvořit vlastní videa! I když připustím, že tvorba tužkou na papír má také něco do sebe, obávám se, že se brzy stane okrajovou záležitostí.

Aby ten černý petr nezůstal mně, prohlašuji, že o psaní perem (nebo čímkoli) na papír jsem se vůbec nezmiňoval, a znám učitele, který se studentům omlouvá kdykoli od nich psaní na papír vyžaduje (zpravidla kvůli nefunkčnosti školní sítě).

Kromě dotekového ovládání se nabízí nejen (do vyučování zcela nevhodný) hlas, ale 3D gestikulace poblíž zařízení a také přímé napojení na nervovou soustavu. Nepřímé napojení na nervovou soustavu (např. snímání pohybu oka) je brnkačka už dnes - porozhlédněte se trochu po vojenské technologii.

Video je z hlediska vyučování nesmyslné vyrušování, a věřím, že až si každý učitel zkusí se studenty natáčet video na povzbuzení kreativity (či čertví čeho), pochopí to. Abyste mi, pane Brdičko, zase nepodsoval (třeba) rýpání do hliněných tabulek, připouštím, že video má smysl např. při chemii, když je chemikáři zapovězeno (bezpečnost nade vše!) provádět ty zajímavé pokusy v reálu. Ale to video není tím poznatkem, který si studenti z hodiny mají odnést!

Děkuji pane Kocourku za věcnou polemiku, tak se mi to líbí. Zcela souhlasím, že jedním z hlavních přínosů počítačů je další možnost práce žáků s pořízenými daty. On by se každý bod dal ještě více rozvíjet (ostatně, v poznámkách při psaní článku mi zbylo skoro stejně textu, kolik je finální délka článku), ale musíme být ke čtenářům vstřícní a dodržet "zdravou míru povrchnosti" :-)

K predikcím horizontu 10 let se nepřidám, to je v dnešní době značně nemožné odhadnout, vývoj nových inovací a vynálezů může všechno zásadně změnit během pár let, včetně tradičních zobrazovacíh zařízení a tím i jejich ovládání (viz přímé napojení na mozek). Troufnu si ale předpovědět, že ovládání dotykem se masově neuplatní jako hlavní u velkých monitorů, které stojí na stole (dnešní all-in-one) - znamená to dlouhodobé přetěžování některých svalů, to je myš mnohem ergonomičtější. Ale dotyk bude brzy součástí většiny monitorů a jako doplněk je jistě vhodný.

"Právě toto nepochopení zvyklostí a kultury mladé generace zhoršuje možnosti nápravy" a "úkolem učitelů tedy musí být kultivace projevu nejen ústního, ale i písemného, tedy dnes jednoznačně elektronického". Obávám se, že obojí  nelze. Zvyklostí a kulturou mladé generace se postupně stává komunikace nekultivovaná, plytká, jednoznačně z elektronické komunikace si přinášejí zlozvyky jako vkládání smajlíků a zkratek místo slov, ustupuje tvoření vlastních textů a převažuje jejich snadnější kopírování a "mixování", "charakter komunikace včetně výrazových prostředků se změní, svědky toho jsme již dnes" – stále častěji  "děti neumí napsat v písemném projektu kloudně větu". Možná právě tady zbývá ještě kousek prostoru pro pero a papír, protože si děti "nějak" uvědomují, že sem ty elektronické zlozvyky prostě nepatří, klávesnice je neodvádí ke zbytečným kejklům s písmem, barvou, zarovnáním... Proto opět nepíšu slohovky na počítačích. Možná tyto děti na základní škole opravdu potřebují trochu dozrát, pero a papír nic nemohou pokazit a zůstávají pro ně stále ještě plnohodnotným nástrojem slovesné tvořivosti.  Možná jednoho dne bude stačit vyslovit zaklínadlo "komple oprav", ale tak daleko nejsme.  Zatím se však sama mladá digitální generace zuby nehty brání možnostem technologií, červeným a zeleným varováním, možnosti oprav, možnosti propojení na nějaký on-line slovník. Samozřejmě neviním ze všeho technologie, pachatelů je daleko více, nečtenářství beletrie, bulvární média, nekultivované celebrity, moderátoři, ale zároveň právě pro písemnou komunikaci, kultivování komunikace a slovesnou tvořivosti nevidím v technologiích ten "nenahraditelný didaktický prostředek a nástroj tvořivosti".

Až na úplný závěr se vším souhlasím. Technologie jsou nástrojem tvořivosti. Jde jen o to, jaký obsah jí dáme. Riziko, že ovlivní mladou generaci nevhodným způsobem, je velké. Musíme se snažit, aby to tak nebylo. Je třeba rizika důkladně poznat a naučit se jim čelit. Zdůrazňuji, že odmítání technologií není postupem vedoucím k cíli.

Já jen opravdu stále žasnu, že ta digitální generace jakoby "programově" odmítala nebo přezírala to rozumné a užitečné, co mohou technologie přinášet. Co vlastně na takové kultuře mladé generace mám chápat? Chápu, že tak snadná možnost tvorby a šíření textů jakoby zároveň něco kazila. Ztrácí se jakási úcta k textu. (Já vím:  stejná skepse se objevila už po vynálezu knihtisku.)  Jakloby se šířil pocit, že vlastně nezáleží na podobě, srozumitelnosti, úpravě, pravopisu... Podívejme se nejen na soukromé esemesky a maily, ale také na veřejné blogy a diskuse.

Učitelům je často vyčítáno, že se chopiili interaktivních tabulí podporujících frontální výuku, ale na druhé straně v souvistlosti s tablety se nejčastěji argumentuje tvorbou videa, jako by se tím něco podstatného řešilo. Vzpomínám na příklad s rodným domem Čapků. Děti vám samozřejmě natočí video, ale jaký je jeho smysl? Video zatlačí Čapka do pozadí, vznikne video pro video. Kdyby tentýž čas věnovali četbě!  (Stejně jako již proslulý příklad chytrých telefonů a GPS.) Technologie by se měly užívat tam, kde jsou nezbytné, ne je tlačit tam, kde jsou zbytné.

Opět mi pomalu docházejí síly i argumenty. Povzdech "Kdyby tentýž čas věnovali četbě!" je klasickou ukázkou nepochopení skutečnosti, že to prostě většina z nich neudělá. Pokud je donutíte věnovat čas tomu, že budou připravovat reportáž o Čapkovi, uděláte pro jejich budoucnost docela dost. Pokud se vám nakonec podaří u některých dospět až tak daleko, že budou číst, bude to skvělé. Možná tu reportáž nebude bez čtení možné udělat?Konstatuji, že u závisláků přímá cesta ke čtení prostě nevede.

Naprosto souhlasím s názorem, že moderní technologie jsou krokem kupředu. Studenti jsou mnohem intenzivněji vtaženi do výuky, protože je práce s podobnými zařízeními jednoduše baví. Máme velmi pozitivní zkušenost, jejímž výsledkem je online časopis, který tvoří sami studenti (obsahově). Posílám odkaz jako námět na inspiraci:
http://issuu.com/pelicanmag/docs/2014_04_16_pelican_final_press_web1/1 

Pro zájemce přikládám odkaz na cloudovou prezentaci s některými výhradami uvedenými v článku a návrhy, jak je argumentovat: https://onedrive.live.com/view.aspx?resid=A586A35E3AC260EA!523&ithint=file%2cpptx&app=PowerPoint&authkey=!AGSC441fhjREOPU

Zajímavé postřehy, ale divil bych se, kdyby na někoho zapůsobily jako argumenty.

Ad 2) \"Učitel je jediná osoba, která má za úkol děti naučit technologie používat pro učení, jako smysluplný pracovní nástroj, pro svůj další rozvoj.\" -- Pro svůj další rozvoj, to je tak vágní, že to stěží lze rozporovat.  Jako pracovní nástroj, to ano. Ale naučit používat technologie pro učení? Učitel kterého předmětu má tohle za úkol? A který učitel ví, jak se to dělá? Ale souhlasím, že by bylo krásné, kdyby zrovna tohle ty studenty někdo naučil.

Ad 3) Nepochopení zvyklostí a kultury mladé generace samozřejmě vede  k závažným mezigeneračním konfliktům, to věděli už staří Římané. S tím se nedá nic dělat, to neřešte.

Nějaká ta opatření proti snižování relevance školy v očích dospívající generace by se jistě hodila, ale to byste musel radikálně reformovat společnost, a začít odshora. Jakékoli pinožení kolem technologií na školách bude pro studenty pod jejich prahem vnímání, přehlušeno těžkým kalibrem reality, ve které žijí.

Ad 4) Nerovnost vzdělávacích příležitostí nevzniká s technologiemi, existovala už dřív (ani na učebnice neměl každý, ani na cestu do školy). A jak tu nerovnost chcete odstranit - to má škola koupit počítač těm studentům, kteří si ho nekoupí sami? A až ho zničí či prodají, tak druhý? A třetí?

Výrazně větší nerovnost vzdělávacích příležitostí, nežli ta související s technologiemi, vyplývá - jak správně píšete -z socioekonomického statutu rodiny, a také z priorit té které rodiny.

Ad 5) Interaktivní tabule jsou hlavně typickým příkladem nerozumného financování školství. Většina činností podporovaných interaktivními tabulemi by se dala implementovat jinými technologiemi za zlomek té ceny. Jo a na frontální výuce není apriori nic špatného. Pokud někdo cítí potřebu se přesunout k individuální výuce zaměřené na žáka, ať se přesune. Ale až to přijde befelem z ouřadu, nastane ve školství (další) pohroma. Nevadí, školství už je na pohromy zvyklé.

Ad 6) \"Je třeba výzkumných šetření, experimentů a pilotních projektů v této oblasti. Do doby zveřejnění výsledků musíme být obezřetní.\" -- Ále kdepak! Výzkumy a experimenty nezaškodí, ani publikace případných výsledků, ale zkoumat, experimentovat a publikovat může každý učitel (a každý student, a každý rodič, a vůbec každý) - proč a nač čekat?

Používání technologií, ba dokonce ani dlouhotrvající monotónní a nevyvážené používání technologií vynucené (či doporučené) školou nemůže u studentů vyvolat zdravotní problém větší nežli to, co studenti s technologiemi činí z vlastního rozhodnutí, a co by činili, i kdyby škola hned dnes lehla popelem.

Ad 7) \"Čtení z tabletu (...) méně si z něj čtenáři pamatují.\" -- No sláva! Aspoň budou motivováni ukládat si informace - spíš než do svojí hlavy - do svojí osobní databáze.

Používat tablet jako náhradu tradiční knihy či učebnice je krajně nevhodné. Pravda pravdoucí! A používat  tradiční knihy či učebnice při práci s hypertextem jako náhradu tabletu je také krajně nevhodné.

Ad 8) Jak zabezpečíte hygienu při práci s tablety? -- Hrome, tohle opravdu na některých školách musí řešit? Inu, dýmka a tablet se nepůjčují.