Současný stav vývoje systémů adaptivního řízení výuky

Velmi důležitý článek, jehož obsah zatím není v ČR pedagogy vůbec rozpoznáván. Jsem zvědav, zda se do vývoje podobných systémů pustí i někdo v ČR. Zatím vím "jen" o mapách učebního pokroku, které s tématem mají hodně společného.

Nejvíce by mne zajímaly samotné algoritmy, který dané softwary uplatňují. Ty budou předpokládám ale firemním tajemstvím.

ON

Připojím komentář z "jiného soudku". To, jaké problémy statistické zpracování velkých dat a jeho výklad přináší, lze velmi pěkně demostrovat na výzkumu PISA. Kritika jeho realizace jení úplně nová, ale poslední výsledky již byly natolik neuvěřitelné, že se, jak se zdá, výrazně rozšířila. Přehledně to shrnuje známý kritik čínského školství americký Číňan Yong Zhao (Kreativita a podnikavost podle profesora Zhao na konferenci ISTE 2012). Vše nasvědčuje tomu, že přední znalci matematické statistiky zpochybňují samotný model, podle něhož jsou data PISA zpracovávána. To, že ve skutečnosti jsou žáci těch asijských zemí, které se umísťují v žebříčcích nejvýše, připravováni jen na správné řešení testových otázek, pro nás žádnou velkou novinkou není. Čtěte zde (pozor, toto je až třetí díl seriálu) - How Does PISA Put the World at Risk.

Také děkuji. Vůbec netuším, jak se to stalo. Tím spíš, že celé URL u Spomocníka vůbec nepoužívám. Pro tento odkaz jsem skoro jistě použil tuto adresu -  http://spomocnik.rvp.cz/clanek/16409/.

Odkaz na Kreativita ... mě vrací zpět sem.

Oprava odkazu Kreativita...: http://spomocnik.rvp.cz/clanek/16409/KREATIVITA-A-PODNIKAVOST-PODLE-PROFESORA-ZHAO-NA-KONFERENCI-ISTE-2012.html

Díky.

Analýza velkých dat se již brzy zcela jistě stane ... -- Moje dosavadní zkušenost s články pana autora je taková, že zpravidla chápu jednotlivá slova i celé věty přesně obráceně, než je mínil pan autor. Tak i zde. Autorovo "již brzy" v Česku vyjde na pěkných pár let, případně "vůbec nikdy".

"Je naprosto nezbytné, abychom rozuměli tomu, jak ..." -- A když tomu rozumět nebudeme, případně se tím vůbec nebudeme zabývat, také se nic nestane.

"Bylo by velmi smutné, kdybychom opakovali chyby minulosti a systémy řízení výuky založené na velkých datech do výuky nasazovali způsobem, který likviduje vlastní iniciativu a motivaci žáků." -- Žáků se to naštěstí vůbec netýká. Jde o způsob, který SPOLEHLIVĚ likviduje vlastní iniciativu a motivaci učitelů. A po zkušenostech z INDOŠe i jiných akcí je jasné, že k té likvidaci nepochybně dojde. Pan autor má pravdu, bude to velmi smutné.

"Nesmíme zapomínat, že naším vrcholným cílem je vychovat jedince schopné provádět vlastní analýzu informací, dospívat k vlastním rozhodnutím a hledat si vlastní cestu za poznáním." -- Nepochybně opět panu autorovi vůbec nerozumím. Analýzu těch jeho dat nebudou provádět ti jedinci, které vychováváme (tedy studenti), ale učitelé. Ale kdo ví, třeba zde pan autor má na mysli učitelské elévy?

Zde je pár mých poznámek k páru doporučení:

Ad 1) Průhlednost: Nikdo neví, co bude.

Ad 2) Osobní vlastnictví: data anonymizovaná jsou samozřejmostí, ale tu anonymizaci musí zajistit už učitel při pořizování těch dat. Spoléhat na kohokoli dalšího je šílenství.

Ad 3) Žák na prvním místě: Nikdo nedokáže rozpoznat, co je "primárním účelem" čehokoli. Bylo by fajn, kdyby o nasazení čehokoli mohl rozhodnout učitel, ale v Česku se jistě vždy najde zástup moudrých rádců, kteří to budou chtít rozhodnout za učitele.

Ad 4) Profesionální přístup: Jistě se najde hejno odborníků (např. těch specializovaných na velká data) kteří ochotně poradí, které výsledky jsou "pravdivé". Ale možná by učitel dával přednost výsledkům použitelným a užitečným? Nevím jak instituce (školy), ale učitelé už se nemohou dočkat, až je někdo bude připravovat.

Ad 5) Otevřenost: Možná je pravda, že "Jedině volná výměna informací je schopná vyvolat tvořivé a inovativní prostředí", ale v tom případě má  inovativní prostředí smůlu, protože jenom blázen by svoje pracně vytvořené postupy a získaná data volně sdílel.

Pane Kocourku, velice vám děkuji za vyjádření. Přesně vystihuje naši současnou situaci. Pokouším se většinou věci zde v diskuzi dovysvětlovat, ale v tomto případě mi došly slova. Pokud by většina učitelů měla stejné názory, jako vy, pak je má snaha marná. Vezmeme-li v úvahu navíc též fakt, že má činnost v oboru popularizace vzdělávacích technologií je až dodnes zcela dobrovolná, a jsem tudíž typickým samozvancem, asi bude třeba se ptát, zda v ní vůbec mám pokračovat? Zdá se, naštěstí, že se najdou i tací, kteří situaci pochopili. Těm je článek určen. Vězte, že bez přijímání aktuálních informací od odborníků (teď zrovna nemyslím sebe), kteří jsou na špici vývoje (nejen v oboru vzdělávacích technologií) nemůže dnešní učitel být kvalitním učitelem. Ti nejlepší dnes nejen přijímají, ale i předávají dál! Ti, kteří si představují, že bez nich žádná data popisující výsledky vzdělávacích aktivit žáků, v technologiemi naplněném světě nevzniknou, jsou pravděpodobně odsouzeni (nemají-li jiné geniální učitelské schopnosti) zůstat bez práce. Být vámi, na to, že k nám to nikdy nedojde, bych nespoléhal. Raději se snažte zapojit. Aktuálně máte šanci v projektu Výzva 51.

Zdá se, že inBloom prohrává - http://www.lohud.com/story/news/education/2014/04/02/state-education-department-abandons-inbloom-data-sharing-plan/7204567/

Pěkný přehled důvodů, proč inBloom neuspěl - https://www.edsurge.com/n/2014-04-21-what-inbloom-s-shutdown-means-for-the-industry

Vzhledem k mimořádné aktuálnosti a významu pokračuji ve vkládání odkazů na problematiku získávání velkých dat z činnosti žáků v USA. Zde nejnovější příspěvek - Big Brother: Meet the Parents.

PARENTS’ BILL OF RIGHTS FOR DATA PRIVACY AND SECURITY - zákon státu New York

Philip Kerr - Behaviourism and adaptive learning
Srovnání, které bohužel sedí.

Kauza inBloom je i po 3 letech stále živá - studie Audrey Watters: Rationalizing Those 'Irrational' Fears of inBloom.