Školní hodnocení žáků a studentů: Zvládací učení

Téma článku a obsah je pro současnou pedagogickou praxu velmi aktuální a velmi dobře zpracované. Výhrady mám k překladu \"mastery learning\" a k odkazům na lilteraturu. Překlady: dokonale zvládnuté znalosti a dovednosti (Pasch et al. 2005, 112); učení směřující k zvládnutí (Průcha 1997, 132; Průcha 2005, 137); zvládající (dokonalé) učení (Čáp, Mareš 2001, 407); zvládající učení (Petty 1996, 346); dokonalé naučení (podle Blooma; in:Kasíková, Dittrich, Valenta 2011, 159). Můj návrh je překládat jako zvládnuté učení.

Termín se objevuje už u Henryho C. Morrisona v roce 1931, možná u J. Deweye. V textu chybí kritiké posouzení. Např. Block a Burns (1976) píší: Zvládnuté učení je základní přístup k návrhu výuky. Kritici zvládnutého učení tvrdí, že se jedná o rigidní, mechanické, (tupě) nacvičené strategie (Groff, 1974; Jaynes, 1975); mohou žákům pouze nabídnout jednoduché dovednosti, které se požadují k přežití v uzavřené společnosti (Cronbach, 1972); a  stoupenci zvládnutého učení nedoceňují složitost školního učení  (L.S. Bowen, 1975).

Přívrženci zvládnutého učení zastávají názor, že toto jsou naopak flexibilní, humanistické, vzdělávací a výchovné strategie (Levin, 1974; Serive, 1975); mohou poskytnout žákům komplexní dovednosti, které potřebují ve stále více se otevírající společnosti  (H.M. Levin 1975); a berou v úvahu realitu, která je ve školní výuce (Block and Anderson, 1975)

Připomínám ještě Morrisonův základní postup ve zvládnutém učení: pretestovat, učit, testovat výsledek, upravit metodiku (postup), opět učit a testovat skutečné (na)učení (zvládnutého učiva).