Vzdělávání na dálku přináší zmatky v pojmech

Prosím, všimněte si té skutečnosti, že v angličtině má jiný význam „emergency remote teaching“ zde přeloženo jako „nouzová distanční výuka“ a tradiční již leta praktikovaná „distance education“ či „distance learning“, což je výuka, při níž se žák s učitelem vůbec nepotká.
Podle všeho tyto názvoslovné nuance zůstanou učitelské veřejnosti skryty a budeme se jimi zabývat jen my, kteří se neúspěšně snažíme budovat specializovaný obor vzdělávacích technologií. Snad se dokážeme sjednotit?

Děkuji Vám za tuto snahu vnést do covid- terminologického chaosu světlo a ráda bych přispěla. Třeba blended learning, v našem prostředí je v povědomí učitelů vnímán jako kombinace tradiční výuky s e-learningem, toto je ale hodně zjednodušené.

Skutečný blended learning je něco jiného. Používá se při studiu cizích jazyků různě po světě i u nás dnes už desítky let a stojí na poznatcích neurovědy a umělé inteligenci. Převážně samostatně studujícího žáka podporuje vyškolený učitel, na dálku nebo ve fyzické třídě. Jedná se o systematické učení prostřednictvím placeného softwaru, většinou mimo školní třídu, žák dostává přesnou zpětnou vazbu a doporučení, jak postupovat nebo korigovat svůj přístup k učení, role žáka a učitele jsou úplně jiné.

Zakoupený sotware si žák  instaluje sám nebo škola zakoupí licenci pro třídy a učitele.  Sofware reaguje na chování žáka v systému a dělá mu optimální cestu studiem jazyka, takže když se žák nechá podporovat systémem a učitelem - koučem, pokrok v jazykových dovednostech je násobně rychlejší, žák nezískává znalosti, ale skutečné jazykové dovednosti porozumění a mluvení v cizím jazyce, mluví správně, velmi brzo plynule, a baví ho to, protože sám vidí výrazný pokrok už za pár týdnů (potvrzuji svou osobní zkušeností). Kouzlo je v tom, že se žák učí systematicky, ideálně každý den aspoň pár minut, takže nezapomíná. Poskytuje se mu dostatek podnětů, aby se v jazyce rozvíjel. V době, kdy je připojen,  musí být aktivní, musí slova a struktury a zvuky, které mu systém předhodí, aktivně používat - musí se systémem neustále komunikovat, musí poslouchat a reagovat, odpovídat, nahrávat se, opakovaně se nahrávat a poslouchat sebe i řečový vzor, atd. Když je žák připojen a nespolupracuje nebo u odpovídání myslí na něco jiného,  systém ho klidně i odpojí, protože čte vaše reakce a reaguje podle nich, aby vám pomohl, pomáhá vám i tím odpojením efektivně využít čas, kdy sedíte před monitorem.

Je zajímavé, že tento koncept vychází z přirozeného postupu, který všichni známe - když se malé dítě učí mluvit prvním jazykem, funguje to tak, že na dítě mluví lidé kolem něj, dítě ty zvuky nechá do sebe vejít nebo je ignoruje, a dříve nebo později samo začne mluvit a v mluveném projevu se pak rozvíjí. Když se mluvit prvním jazykem naučí dříve nebo později každý (kromě němých nebo jinak fyzicky znevýhodněných), tak tento postup přece funguje i na cizí jazyk, říkají vývojáři a metodici těchto softwarů.

Blended learning tedy není přidání digitálních nástrojů typu Padlet nebo Google Classroom do rejstříku učitele, který jejich prostřednictvím žákům  dává k dispozici obsah, který pro ně nebo ve spolupráci s nimi vybere. Blended learning není ani e-learning, kdy se původně tištěnéný studijní materiál překlopí do online režimu.

Paní Chmelařová, děkuji za pokus ukázat, jak může vypadat současná výuková aplikace. Tak, jak ji popisujete, bych si netroufal ono výsledné učení označit za blended learning. Jak správně na začátku říkáte, blended znamená kombinaci prezenční a online výuky, což dnes, díky stále větší propojenosti obou forem, označujeme za výuku hybridní.

To, co popisujete, je nejmodernější výuka řízená prvky umělé inteligence, která disponuje funkcí řízení výukového procesu (learning analytics). Výuku jazyků (zvláště dospělých) si lze do určité míry představit i bez učitele. V okamžiku, kdy je do aktivit zapojen i živý učitel (vidí výsledky), lze takovou aplikaci velmi dobře nasadit do výuky hybridní.