Diane Ravitch a podpora amerických veřejných škol
využito ve
výuce

Anotace
hodnocení
hodnocení
využito ve
výuce
hodnocení
hodnocení
využito ve
výuce
Vaše hodnocení pomůže ostatním při výběru toho pravého materiálu.
hodnocení
hodnocení
využito ve
výuce
Základní atributy materiálu
- Autor: Bořivoj Brdička
- Poskytovatel: Metodický portál RVP.CZ
- Datum vložení do systému: 04. 12. 2018
- Datum vzniku: 14. 05. 2018
- Umístění materiálu: -
- Stupeň vzdělání: základní vzdělávání
- Ročník: -
- Dostupnost: Volně dostupné bez registrace
- Typ materiálu: článek
- Licence: Creative Commons - Uveďte původ-Neužívejte komerčně-Nezpracovávejte 3.0 ČR
- Jazyk: Čeština
- Otevřený zdroj: Ano
Chcete se k materiálu vyjádřit?
Využijte prostor pro férovou diskusi.
#fairplay

Komentář
Od Diane Ravitch jsem přečetl knihu:The Death and Life of the Great American School System. Now Testing and Choice Are Undermining Education, 2010. Kromě jiného se v ní věnuje kurikul a the Core Knowledge, tedy základní či povinné znalosti, které explicitně popisují, co se má v plné šíři učit v humanitních a přírodovědných předmětech v každém ročníku. Učitelé škol s tímto kurikulem stráví asi polovinu dne výukou tohoto kurikula, ne však jeho vtloukáním do hlav žáků, ale pomocí projektů a aktivit/činností. Zbytek dne se učitelé věnují tomu, co si sami zvolí nebo naplňují lokální a celostátní požadavky.
Dále D. Ravitch uvádí, že není možné dosáhnout konsensu, co se týká celostátního kurikula. Takže každý stát v USA by měl zajistit, že každému dítěti se dostane vzdělání, které vychází z obsahu dějepisu, zeměpisu, literatury, humanitních předmětů, přírodovědných předmětů, občanské výchovy, cizích jazyků, výchovy ke zdraví a tělesné výchovy. Ten obsah by měly právě zajistitthe Core Knowledge. Uvedené školní předměty nesmí být podle Ravitch libovolně stanovované nebo pro žáky volitelné. Přitom zdůrazňuje rovný přístup každého dítěte ke vzdělání: „Každý stát v USA by měl mít kurikulum, které zahrnuje dostatek znalostí, problémů a idejí, a přitom nechávat učitelům volnost v tom, jak tyto znalosti, problémy a ideje dosáhnout (metody). Také by učitelé měli mít dostatek času na témata a aktivity, které si sami zvolí. Je nutné se vyhnout nadbytečným duplicitám v postupových ročnících, a zaručit, aby děti v odlišných oblastech - venkovských, příměstských a městských - měly rovný přístup ke vzdělávání.“
K charter schools (můj komentář): tento typ škol je obecným trendem ve vzdělávání. Například v U.K. jsou „akademické řetězce“ obdobou amerických charter schools. Do vzdělávání se dostávají manažeři, nikoliv vzdělavatelé.Manažerismus nastavuje cíle, jejich naplňování a jejich striktní a tvrdá kontrola. Žák opouští „výrobní linku“ (rozuměj školu) jako normovaný výrobek, za který stát platí soukromému provozovateli.
K úvodnímu informačnímu vstupu, co se týká manažerismu ve vzdělávání, doporučuji text v češtině od Avizera Tuckera: Manažerské řízení univerzit vede k centrálnímu plánování a šikaně(dostupné ZDE)
K DeVos: O současné americké ministryni školství na serveru BBC bylo možné si v polovině února loňského roku přečíst, že je pouhou lobbyistkou, tedy osobou, která využívá svého bohatství k tomu, aby ovlivňovala debatu o školské reformě a ohýbala tuto debatu ve směru ke svým ideologickým předsudkům, a to i přes nedostatek argumentů, které by tyto její názory podpořily.
V BBC také poukazovali na to, že DeVos není ani pedagog, ani výrazná osobnost ve vzdělávání. Určitě není ani odbornicí v pedagogice, ani v kurikulu a ani neví, jak vést školy. Nemá vůbec žádný kredit ani zkušenost pro práci ve vytváření standardů a ve financování celostátního školského systému.
Jen dodávám: Stačí?

Komentář
Stačí, děkujeme.
Vaše hodnocení pomůže ostatním při výběru toho pravého materiálu.
Přidejte hodnocení anonymně nebo pod svým profilem.