Thomas Malone o kolektivní inteligenci

"Proč se o kolektivní inteligenci lidstvo nezajímalo dříve?" Nevím jak lidstvo, ale můj učitel na střední škole se o to zajímal a také nám o téhle problematice poskytl zajímavý výklad a podrobil nás (studenty) zajímavému experimentu, který přesvědčivě předvedl, že kolektiv se chová (ve srovnání s jednotlivcem) jako pitomec. Z obrázku usuzuji, že profesor Malone chodil na střední školu přibližně ve stejné době jako já, a je tedy vysoce pravděpodobné, že ten experiment zná. A také si nejspíš pamatuje slogan "velbloud je kůň vytvořený kolektivem".

Pokud profesor Malone uvádí jako příklad projevu kolektivní inteligence armádu, a pokud současně tvrdí, že "Důležitá je též konverzační rovnoměrnost, čímž rozumíme vyvážený podíl na výměně názorů ve skupině. Pokud jedna osoba dominuje, snižuje to celkovou kolektivní inteligenci skupiny.", pak zřejmě spadnul z višně. Kam by vedla v armádě konverzační rovnoměrnost si dovede každý představit. Ale nejen v armádě - i programátorské týmy se vyznačují hierarchickou strukturou, rozdělením rolí a odpovědností a tedy samozřejmě konverzační nerovnoměrností.

Lze tedy kolektivní inteligenci definovat a měřit? To ponechám k bádání týmu profesora Maloneho. Ale je zřejmé, že kolektivní inteligenci lze porovnávat (např. s inteligencí jednotlivce). A z toho porovnání odchází kolektivní inteligence poražena. Může vás napadnout otázka - proč tedy lidé vytváří skupiny? Protože skupina odvede (za stejný časový úsek) víc práce než jednotlivec. Ale vyšší inteligenci tím nezíská.

Když už se zabýváme takto sofistikovanými otázkami, rád bych poznamenal, že profesor Malone rozhodně netvrdí, že je inteligence skupiny vždy vyšší než (třeba geniálního) jednotlivce. Tvrdí, že by se nám jako lidstvu mohlo hodit zkoumat, kdy tomu tak je. Pochybnosti o tom, zda kolektivní inteligence v globálu funguje, lze snadno rozptýlit, když si uvědomíme, že naše schopnosti myslet jako jednotlivců se od doby kamenné významně nezměnily ...

Principy toho, jak chápat kolektivní inteligenci, odhaluje následující článek. Stručně řečeno, chceme-li zvýšit pravděpodobnost správného rozhodnutí skupiny, musíme přiřadit každému hlasu váhu odpovídající jeho metakognitivním schopnostem. Jednou z metod, jak tyto schopnosti měřit, je nechat každého odhadnout, kolik lidí bude s určitým tvrzením souhlasit a porovnat výsledek se skutečností.
George Musser - Metaknowledge

Termín \"skupinová inteligence\" (či \"kolektivní inteligence\") je podle mne stejně nesmyslný jako např. \"kolektivní vědomí\" či \"kolektivní vnímání\" apod. A to proto, že neexistují žádné \"skupinové mozky\", ale jen mozky jednotlivých lidí. A jen díky mozku jedince může existovat jeho inteligence, vědomí, vnímání apod. Na druhé straně ovšem přirozeně dává smysl mluvit o sdílených přesvědčeních, hodnotách, postojích apod.

Nejasný v příspěvku pana doktora Brdičky je termín \"pravděpodobnost správného rozhodnutí skupiny\". Pravděpodobnost v jejím vlastním objektivním matematickém smyslu je definována pro náhodná fakta, což \"správné rozhodnutí skupiny\" asi není, neboť jistě není přijímáno náhodně (pokud vůbec můžeme říci,  co toto \"správné rozhodnutí skupiny\" je a jak mu připisovat pravděpodobnost).

Nechci se hádat. Měl jsem ale na mysli případ, kdy skupina o něčem rozhoduje (např. aktuálně Brexit), a v tom okamžiku není známo, zda to bylo rozhodnutí správné. Nesmyslnost pojmu lze vyřešit prostě vhodnou definicí. Jistě nikdo nechce tvrdit, že inteligence kolektivní má stejné vlastnosti jako individuální. Rozdíl je samozřejmě značný.

K dalčímu studiu: Sám autor pojmu \"kolektivní inteligence\" Pierre Lévy mezitím dospívá k vyšším formám vlivu umělé inteligence na společnost. Nazývá ji \"algoritmická inteligence\". Je to stav, v němž je umělá inteligence integrována do běžných transakcí uskutečňovaných mezi lidmi prostřednictvím internetu.
Pierre Lévy - The Philosophical Concept of Algorithmic Intelligence.

Ad Bořivoj Brdička 24. 07. 2016 19:29 -- Brexit není dobrý příklad situace, kdy není známo správné rozhodnutí. Referendum o brexitu odpovídá modelu \"císařovy nové šaty\" - všichni vědí, že císař je nahý (a všichni vědí, jaké je správné rozhodnutí ohledně útěku ze žaláře národů), ale z nejrůznějších politicky korektních důvodů to odmítají veřejně přiznat.

Ostatně, rozhodování v referendu není ukázkou fungování \"kolektivní inteligence\", neboť každý se rozhoduje sám za sebe a výstupem je jeho individuální rozhodnutí. Nasčítání odevzdaných hlasů není myšlenkovou operací \"kolektivní inteligence\". Z podobných činností se fungování \"kolektivní inteligence\" více blíží dvoukolové volby, neboť tam již každý jednotlivý volič bere do úvahy chování ostatních voličů.

Ad Bořivoj Brdička 04. 03. 2015 07:54 -- Že \"naše schopnosti myslet jako jednotlivců se od doby kamenné významně nezměnily\" ?   Možná by s vámi nesouhlasil sir Isaac Newton a ostatní, kteří soudí, že vidí dále, protože stojí na ramenou obrů.

1. Teze \"globálního mozku\", již zde razí profesor Malone, rozšiřuje (nejasně) pojem mozku, který normálně referuje k nervovému systému živočišného jedince, i na skupiny či soubory takových jedinců. Přičemž takové skupiny ( jako celky) ovšem žádné \"skupinové mozky\" nemají. Význam pojmu \"globální mozek\" je tak zcela nejasný a věci jsou jím spíše zatemňovány, než abychom tím získávali nějaké skutečně nové poznání.  Mimochodem, kdyby někdo např. začal zavádět pojem \"globální srdce\" či \"globální ledviny\", asi bychom si mysleli své. A myslet si své bychom si možná měli myslet i v případě, když někdo zavádí pojem globální mozek. 

2. Stejnou poznámku by jistě bylo možno uvést i k pojmu skupinová či kolektivní inteligence (viz nakonec už můj komentář k tomuto termínu výše). I když, kdyby se někomu přesto skutečně podařilo jasně definovat pojem skupinové inteligence a nalézt alespoň zčásti kvantifikovatelné indikátory takové \"inteligence\" (třeba alespoň na  úrovni kvantifikace individuální inteligence prostřednictvím IQ) bylo by to jistě zajímavé. Bylo by tak možno např. ohodnotit inteligenci školní třídy, kolektivu školy, obecního zastupitelstva, vlády, parlamentu, Evropské komise, internetu atd. atd. To by jistě bylo velmi přínosné.

3. Ad: E Kocourek: Podle mne, pane doktore, se ani dvoukolové volby neblíží \"kolektivní inteligenci\". Neboť i tam chování ostatních voličů vždy bere do úvahy každý jednotlivý (!) volič, užívaje k tomu svoji vlastní inteligenci. Žádná kolektivní inteligence se tam nikde nad všemi voliči \"nevznáší\". Jedině si snad jednotliví voliči sdělují mezi sebou své názory či si je vyhledávají v médiích apod., a tím může být jejich rozhodování ovlivněno.