Informatické myšlení jako výukový cíl

Dobrý den, jako problém bych viděla kromě nedostatku prostoru v RVP také nedostačující gramotnost učitelů v této oblasti. Jak můžeme předat žákům něco, v čem mnozí z nás tápou? Na prvním místě by to chtělo zajistit i vzdělávání učitelů.

To jste se trefila přímo do černého. Jsme ale bohužel v situaci, kdy většina učitelů chápe zvyšování kvalifikace (též jako důsledek zavádění RVP) jako buzeraci. A řekněme si upřímně, to, čeho se jim ze strany institucí k tomu určených často dostává, ani jiné pocity vyvolat nemůže. Pak se nelze divit řídícím orgánům, že se příliš neženou do toho, aby učitele k něčemu nutili. My informatici jsme dospěli již až na samou hranici rebelie a publikovali Memorandum, které podepsalo na 80 lidí. Není to mnoho, že! Nevím, co dělat víc. Co myslíte?

Co dělat více? Předvádět úspěšná řešení, propagovat, vysvětlovat, debatovat o sporných záležitostech. Ale pečlivě se vyhýbat návrhům, které si ouřad vezme za vítanou záminku pro buzerace ještě vlezlejší a rozsáhlejší. Body 3. a 4. Memoranda jsou toho zářnou ukázkou.

BTW, již od sedmdesátých let, kdy se tento předmět (pokud vím) začal vyučovat na českých vysokých školách, zní český překlad termínu Computer Science takto: Matematická Informatika.

Omlouvám se, computer science jsem nikdy nestudoval. Připouším, že žádám další buzeraci učitelů ve formě povinných počítačových kompetencí. Na opačné straně mince je současný stav, v němž ve výuce na PedF není jediný povinný počítačový předmět.

RVP jsem četl několikrát a dost pečlivě a zjistil jsem, že dává prostoru dost -- téměř k čemukoliv. Záleží na tom, jak si to člověk přebere. Kromě toho, RVP nezakazuje vyučovat cokoli navíc. Tím neříkám, že s RVP není problém, ale neměli bychom se vymlouvat zrovna na to, že nás omezuje.

Matematická informatika je termín z doby tzv. komunismu (podobně jako Kotělnikovův-Shannonův teorém). Dnes se správně říká teoretická informatika (podobně jako Shannonův-Kotělnikovův teorém).

Ano, RVP dává učitelům dostatek volnosti učit to, co považují za správné. Většina z nich je však přesvědčena, že technologie dětem škodí. Protože nevědí, jak s nimi vhodným způsobem zacházet, snaží se jejich vliv pouze eliminovat. Výsledkem je to, jak to v našich školách vypadá. Nechám si poradit, jak z toho ven.

Zatím mě ale nenapadá nic jiného, než změnit kurikulární dokumenty tak, aby z nich bylo zřejmé, že je třeba problematice technologií věnovat pozornost. Jinak zůstaneme u 1 hodiny za celý 1. i 2. stupeň a u nulové povinnosti učitelů disponovat informační gramotností - o informatickém myšlení ani nemluvě.

Čtu "Na co jsem si ještě vzpomněl" od Jana Petránka (*1931) a tam na str. 238 (kde vypráví o rozhlasovém vysílání v srpnu 1968) píše: "Dnešní elektronický věk, ovlivněný akcelerujícím vývojem informatiky, ovšem toky informací převratně změnil. Až si zvykneme, zřejmě zjistíme, že to není zas tak špatná změna. Chce to však dospět k modernějšímu myšlení."

Robert Pergl a Filip Křikava z FITu mi poslali docela podnětné video a článek o výuce matematiky pomocí informatiky a o \"computational thinking\":

http://www.ted.com/talks/conrad_wolfram_teaching_kids_real_math_with_computers?language=en
http://blog.stephenwolfram.com/2016/09/how-to-teach-computational-thinking/

Computational Thinking Across the Curriculum
Hezký přehled toho, kam by měla výuka informatického myšlení směřovat.