Hyperlinkové psaní

Téma je velice zajímavé. Některá doporučení a tvrzení jsou přinejmenším diskutabilní. Opakovaně se v článku vedle sebe uvádí blogování a psaní na wiki (resp. na webové stránky), ale málo je zdůrazněna odlišná relevantnost těchto dvou (odlišných!) činností.

Wiki se v článku vyskytuje jen jednou. Pravděpodobně bychom mohli tento fenomén doby (kultury konektivity), který byl zcela nahrazen sdílením dokumentů, již odeslat do propadliště dějin. Umím si ale docela dobře představit, že by tento nástroj mohl posloužit jako prostředek pro nácvik "hyperlinkového" sdíleného psaní.

Dobrý den, pane Marku, děkuji za komentář i upozornění na rozdílnost činností. Samozřejmě máte pravdu. Jeví se vám ještě něco dalšího jako diskutabilní? Děkuji za odpověď.

Dobré jitro, paní Kovaříková. Předznamenávám, že posuzuji hyperlinkové psaní z hlediska vytváření osobní databáze, případně z hlediska vytváření studijních materiálů.  Za diskutabilní považuji:

* Odkazy by měly být součástí textu. * Zachovávat přirozený tok textu, nepřerušovat ho -- Odkazy naopak klidně mohou být kostrou textu. \"Příklady najdete  zde  a protipříklady  zde .\"

schopnost orientaci neztratit při čtení nelineárních textů je základní komponentou informační (mediální) gramotnosti -- Druhá možnost je, že aby se čtenář neztratil je starostí autora a závisí na přehlednosti a na vhodné struktuře materiálu s hyper-odkazy. Alternativně bych situaci popsal: Čtenář ať se klidně ztrácí, ale musí se zase snadno najít.

Ještě mě napadá další důvod, k těm několika vámi uváděným, proč používat hyper-odkazy. Považuji za žádoucí,

- aby webové stránky měly jistou optimální velikost (prostě, aby to opravdu byly stránky),

- aby každá stránka zpracovávala jediné téma,

- aby se každý text v materiálu vyskytoval jen jedinkrát.

A k dosažení výše uvedených požadavků slouží, když je studijní materiál poskládaný z dílčích stránek propojených pomocí hyper-odkazů. 

Pane Marku, děkuji za Vaše připomínky. Pokud chce autor odkazy takto zdůraznit, nevidím to jako problém.

Rozhodně je třeba o těchto věcech a pohledech diskutovat a otevírat obzory. Krásný den

Mám takový dojem, že ve skutečnosti zde nejsou žádné rozpory. Je zřejmé, že ne všechny žánry mohou používat hyperlinkové psaní. Typicky se hodí hlavné do referátů či do výukových materiálů. Autor hypertextového dokumentu píše tak, aby v základu bylo jen to nejnutnější, a přidává na hlubších úrovních detaily. Pozor ale, toto již je hodně vzácné. Detaily jsou všude online dostupné, takže je nejjednodušší je odkazovat. Riziko ztráty orientace je reálné. Schopnost mu nepodlehnout je základní dovedností informační (mediální) gramotnosti. Tedy patří k tomu, co by se žáci měli ve škole naučit.