Vznik života a experimenty do výuky

Vznik života asi jednoduchým experimentem neukážeme. Záleží proto velice na komentáři, vysvětlení, zvlášť když jsou experimenty zřejmě určeny pro 6.r. ZŠ, tedy pro 11-leté děti.

Podívejme se z tohoto hlediska na 1. pokus: Začnu závěrem:\" Pokud by uvnitř byla organické látka, která by řídila a umožňovala rozdělení kapičky, máme proces napodobující řízené množení buňky.\" Pak ovšem můžeme každý rozpad na drobnější části komentovat podobně. Tableta živočišného uhlí nebo kostka cukru se v trošce vody rozsype na kousky. Proč olej? To v komentáři není. Má to vyučující žákům nějak vysvětlovat? Jak? Navíc látka, která umožňuje dělení kapičky by mohla fungovat opakovaně a dělit ony kapičky dál a dál kamsi do ztracena. To už je od buněk daleko. Látky, které dokážou způsobit rozdělení oleje do kapiček známe - jsou to saponáty, tenzidy. Proč ne ty? Pravda, působí na olej zvenku a ne zevnitř, ale vytvoří zajímavou strukturu (a nejde o fiktivní látky).

Ještě k nejasnosti a nepřesnosti textu:\".. kulovité kapičky oleje, které (vlivem rozdílné hustoty vody a oleje) rychle stoupají k hladině, na které se roztáhnou tenké blanky. Prostorově jsou to však kuličky, které oddělují vnitřní prostředí od prostředí vnějšího. Pokud by uvnitř byla organické látka, která by řídila ...\". Kapičky pod hladinou jsou kulovité, ano. Ale tenké blanky prostorově kulovité nejsou - jsou skoro 2-rozměrné, jak popis začínal. A ta blanka odděluje vnější a vnitřní prostředí, jistě - vzduch a vodu. Je to snad nějak významné? Jestli ano, tak proč.  Uvnitř kterých kapiček by měla být ona látka, která řídí jejich dělení? Píše se o ní za popisem povrchové blanky, ta se taky první dělí,  ale buňky snad spíš připomínají ty kulovité kapky, keré se po protřepání vznáší ve vodě. Není to trochu (dost) nepřehledné.

Já doufám chápu, co chce autorka říci, ale neříká to. A co mají dělat učitelé? Víceméně si zas musí poradit sami, i když se jim jakoby dostalo odborné podpory.

K nukleovým kyselinám: Text začíná \"trochou (všeobecně známé) teorie\". Má snad jít o rozsah znalostí, které získají žáci? Podle dalšího se zdá, že asi ano. Problém je v tom, že nejde primárně o pochopení významu NK, ale o popis jejich struktury spojený s mnoha odbornými termíny. Samozřejmě nejde dělat pokus, který má přiblížit NK a vyhnout se věcnému popisu, ale vezmu-li z popisu experimentu jen tučně tištěný text (a ten asi je zvýrazněný proto, že jej má vyučující využít jako slovní komentář), pak v něm najdu 11 odborných termínů (ribozo-fosfátová kostra, názvy 5 bází, RNA, komplementární, DNA, replikuji, identické řetězce). Pokud tomu rozumím správně je experiment určen pro začátek 6. tř. ZŠ, tedy pro děti, které právě přešly na 2. stupeň. Opravdu lze s nimi takto odborně komunikovat? Je to třeba? A má to efekt? Praktické ověření v první řadě řekne, že žáci pochopili, co mají dělat, nastřihali a pospojovali zipy a práce je bavila.(Podobně asi vyzní výsledek praktického ověření pokusu s olejem.)

Nikde není uvedeno, zda jsou experimenty originálním nápadem autorky nebo zda jsou převzaté (a případně modifikované). Nemůžeme tak posoudit, jak velký je přínos Projektu.