Znalosti a schopnosti. Část I: Znalosti (knowledge)

České školy čeká revize rámcových vzdělávacích programů. České geografické vzdělávání se prezentovalo první publikací Koncepce geografického vzdělávání (2017). Její recenzi může čtenář najít na tomto portálu (Vávra 2019). Jak se mění geografické vzdělávání v anglicky mluvících zemích? Jaké koncepty se tam uplatňují? Na tyto otázky se autor snaží odpovědět v následujícím textu. Americký psycholog učení Robert Haskell (2001) ve své knize Transfer of Learning. Cognition, Instruction, and Reasoning (Transfer v učení, v kognici, ve výuce a v uvažování/přemýšlení) tvrdí, že je nutné se ve výuce posouvat od strategií směrem k řešení problémů a k paradigmatu, který je založený na znalostech. Podobně v případě geografického vzdělávání mluví britská odbornice na badatelský přístup Margaret Roberts (2003, 2013), která zdůrazňuje geografické myšlení a badatelský přístup. Znalosti (knowledge) bývají základním srovnávacím etalonem jak pro jednotlivého žáka, tak pro učitele, pro školu, pro rodiče a širší veřejnost, tak pro instituce, které hodnotí efektivitu vzdělávacího (formálního) systému. Jak je to s kvantitou/kvalitou těchto získávaných znalostí? Se znalostmi je však nutné dále pracovat, umět je využívat, například dalším objevováním/zkoumáním, ale třeba i kritickém myšlením. Dostáváme se k schopnostem (capabilities). Celý text je vstupem do problematiky vzdělávání založeném na (geografických) znalostech a je doplněný základní literaturou, která dosud nebyla z angličtiny do češtiny přeložena. Článek je rozdělený do dvou částí – v první části je zaměřený na znalosti a v druhé části na schopnosti. Doprovodné obrázky jsou v 2. části návazně číslované/pokračují z 1. části. Na konci 2. části je použitá literatura. Tam, kde to v textu bylo možné, jsou přímo odkazy na použitý zdroj, který se v případě zájmu a kliknutí na link otvírá v novém okně prohlížeče.