Máte tak kvalitní školu, jak kvalitní máte učitele

V anotaci ke sborníku nakladatelství mimo jiné uvádí: \"Nejde o žádné naduté akademické příspěvky plné citací, ale o názory odborníků, kteří se inspirují moderními myšlenkami, nebojí se prezentovat svůj pohled na věc a nabídnout řešení. Dobrých publikací, které vycházejí pro reálné pedagogy, je jako šafránu. A těch, které směřují primárně do rukou ředitelů škol, je ještě méně. My si klademe za cíl pravidelně vydávat tu nejzajímavější a nejužitečnější z nich.\"

Zajímavý přístup! Samozřejmě odborné studie akademiků nejsou přímo orientované na praxi ani svým jazykem. Je výborné, když se daří popularizovat, hsrnovat jejich výsledky a vztáhovat k aktuální praxi. Autoři sborníku však jasně \"naduté akademické příspěvky plné citací\" berou jako odpad. Z čeho tedy vycházejí? Má pak nabízený sborník nějaký konkrétní obsah, má co přinést?

(Na základě výše uvedené ukázky a citované anotace bych si knihu nekoupil. Nepatřím ale do cílové skupiny, nejsem ředitelem ZŠ.)

Jo ono je to reklamní pamflet! Proto mi to nedávalo smysl! Představuji si, že to psal jakýsi reklamní kreativec, který o školství neví zhola nic - ostatně ani o žádné jiné části objektivní reality - a ten prolistoval příslušný sborník a náhodně vybral pasáže, které mu připadaly nejúdernější.

Ani já nepatřím do cílové skupiny, takže třeba nenalézám smysl tam, kde jej ředitelé škol snadno naleznou. A jako ne-ředitel chci vypíchnout některé výroky, jejichž pravdivost považuji za ošemetnou.

\"Je (...) zaměstnancem, který má obrovskou zodpovědnost za budoucnost společnosti\" -- To by asi autor musel vyložit svoje chápání zodpovědnosti. Soudím, že učitel nenese zodpovědnost ani za budoucnost žáka, kterého vyučuje. Učitel odpovídá za to, že studenta naučí svůj předmět (nebo, pokud student silně odmítá pracovat na svém vzdělání, studentovu nezpůsobilost zřetelně indikuje). Co student v budoucnu učiní nebo neučiní se svými vědomostmi a schopnostmi, to učitel nemůže ovlivnit. A nemůže ovlivnit ani to, co společnost udělá s tím studentem.

\"Je (...) zaměstnancem, který musí mít odbornou způsobilost formou vysoké školy.\" -- Pouze podle právě platného zákona, který se do roka klidně může změnit. Fakticky může být solidním učitelem, a na ZŠ obzvlášť, pracovník bez VŠ vzdělání.

Nakonec  ještě \"A dokážete si představit kvalitní školu, ve které působí ne příliš kvalitní učitelé?\" -- To snadno dokážu. Na okraj připomínám, že vysoce spolehlivý systém lze sestavit i ze součástek, které samostatně příliš spolehlivé nejsou (ale konstruktér musí sakramentsky dobře vědět, co dělá!). A naopak školu se samými kvalitními učiteli dokáže \"potopit\" ředitel, který nechápe nějaký aspekt činnosti školy - třeba datovou komunikaci - a nenechá si to od těch kvalitních učitelů vysvětlit.

Takže celý nadpis \"článku\" je mylný. Nejspíš i nesmyslný. Můžete mít dobrou školu s učiteli prostřední kvality, a můžete mít mizernou školu s vynikajícími učiteli. Výrok \"máte tak kvalitní školu, jak kvalitní je ředitel\" má platnost přesně stejně omezenou.

Přidám ještě kus z anotace k jednomu z předchozích dílů sborníku:

Všechny typy článků mají ale společné znaky, na kterých nám záleží. Podporují moderní edukaci a praxeologický pohled. Nejsou zatíženy citováním desítek autorů, kteří píší stále dokola totéž. Jsou psány srozumitelně, bez odborného exhibování. Autoři se ve svých textech nebojí projevit vlastní myšlenky.

\"Jde tedy vlastně o pravý opak odborných textů, kterými plní konferenční sborníky různé odborné instituce, jako jsou třeba výzkumné pedagogické ústavy nebo pedagogické fakulty. Jejich odborná akademická bublina už dávno odletěla ze světa reálné pedagogiky, kterou školy, jejich vedení a učitelé tak dobře znají. Akademický svět, místo aby metodicky podporoval pedagogické pracovníky, se pustil do honičky za vědeckými body a citacemi ve vědeckých databázích. Právě v pedagogice se snad nejvíc otevírají nůžky mezi „vědou“ a praxí. My ale dobře víme, kdo jsou naši čtenáři. Výběr je psán pro ně a my se snažíme být užiteční. \"

I v nakladatelství Raabe se rozhodli bojovat proti uzavřeným infromačním bublinám. Nebo takovou bublinu naopak tvoří? Určitě takto prohlubují (již asi existující) nedůvěru ředitelů ZŠ vůči ped. fakultám a odborné pedagogice.

\"dobře víme, kdo jsou naši čtenáři\" -- Chci navázat na komentář pana Melichara a citát o čtenářích. Mohlo by být zajímavé vědět, co nakladatelství Raabe ví o svých čtenářích, navíc k tomu, že jsou to ředitelé škol. Samozřejmě ty konkrétní údaje představují firemní know-how značné hodnoty a nelze se divit, pokud je nakladatelství tají. Ale snad by nakladatelství mohlo alespoň prozradit když ne ty konkrétní údaje, tedy alespoň kategorie, do kterých ty údaje spadají.

Mne by třeba zajímalo jaké odbornosti ředitelé škol považují za potřebné nebo dokonce nezbytné pro výkon svojí funkce, zda ty potřebné odbornosti mají nebo zda se je teprve snaží získat, a kde a jak ty odbornosti získali nebo získávají. Je na to nějaké škola? Nebo nějaký kurz? Nebo ty schopnosti získávají samostatným studiem a propátráváním zdrojů?

A samozřejmě jaká je mezi řediteli škol shoda (nebo různice) názorů na ony potřebné odbornosti a na způsoby, kterak ony odbornosti získat.

Nechtěl by se toho ujmout nějaký výzkumný pedagogický ústav? Mohl by z toho být pěkný příspěvek do konferenčního sborníku.