Valiantův ekoritmus

Jak vidno, má snaha zakončit školní rok něčím optimistickým opět nevyšla. Odhalování ekoritmu dostává v kontextu současného vývoje propojeného světa (včetně toho nám nejbližšího evropského) docela nový rozměr. Tak si říkám, co budeme dělat, potvrdí-li se, že podstatou všeobjímajícího principu rozvoje živé hmoty je soustavná snaha likvidovat konkurenci a mít se za každou cenu dobře na úkor ostatních? Je otázkou, zda vzdělání vedoucí ke schopnosti vnímat naše skutečné postavení ve vesmíru může tento pud ovlivnit a poskytnout lidstvu alespoň nějakou šanci. Pokud je toto jediná naše naděje, pak to znamená, že se my učitelé ocitáme v první linii globální války. Jsme vůbec schopni takovou odpovědnost unést?
Krásné prázdniny všem!

Už ty podivné (spíše absurdní) analogie typu "...algoritmy, které používá příroda..", vyskytující se ve Valiantových vyjádřeních: příroda přece ale "nepoužívá" algoritmy (tedy soubory někým pevně stanovených pravidel pro dělání něčeho), ale "používá" přírodní zákonitosti. A přírodní zákonitosti nejsou algoritmy, a ani nejsou nikým vymýšleny ( pokud se samozřejmě nechceme uchýlit k "Inteligentnímu Designu").  Leslie Valiant vůbec vychází jen z formálních analogií (mezi mozkem a počítačem, mezi lidskou inteligencí a umělou inteligencí, algoritmem a přírodním zákonem a podobně) a tudíž z nich nelze, podle mne, vyvozovat to, co z nich někdy snaží vyvozovat Leslie Valiant.

Souhlasím s tím, že my lidé máme dojem, že přírodní zákonitosti jsou algoritmem nepopsatelné - zvlášť při globálním pohledu. Otázkou úplně jinou je ale to, zda se věda má o něco takového pokoušet? Nebo ještě jinak, zda se jedná o legitimní vědecký cíl? Kdo ví, třeba je odhalení smyslu života naším konečným cílem?

S "odhalením smyslu života" bude podle mne asi trochu problém, neboť koncept "smysl života" je mnohovýznamový. Už jen proto, že samotný termín "smysl" má v různých kontextech rozličné významy. Jiný význam se mu např. přikládá v sémantice, tedy oboru zabývajícím se významy konstruktů (pojmů, tvrzení či jejich systémů), další interpretace nabývá např. ve filozofii, psychologii či sociologii (zde především ve významu "účel", "cíl", "úmysl" či "záměr" a podobně).

Mohu-li si vůbec troufnout odhadovat, jak to vidí právě Valiant, pak soudím, že v jeho pojetí se jedná o mechanický pohled filosofii vzdálený, vycházející z behaviorismu. Není zas tak důležité složitě zkoumat proč, když dokážeme popsat, co ten který organismus za dané situace udělá. Ono to je trochu podobné "hlubokému učení". To také není učení v pravém smyslu slova, ale jen výčet všech existujících situací se záznamem toho, co se má stát.

Prof. Valiant se jako počítačový odborník pokouší modelovat evoluci, odhadovat další vývoj života, biologové však totéž vidí jako naprostou náhodu. Aspoň letošní text pro přípravu na biologickou olympiádu kat. A a B to zřejmě tak vidí - jmenuje se \"Život je jen náhoda\" (http://biologickaolympiada.cz/studijni-materialy/studijni-materialy.html).

Takže pro věřícího maturanta je asi studium programování přirozenější volba než biologie, ta je spíš pro ateisty.

Ad Miroslav Melichar: Nevím pane doktore, zda jsem zcela správně pochopil Váš komentář, ale chtěl bych jen poznamenat, že podle kvantové teorie je náhoda (resp. náhodnost) inherentním rysem (vlastností) reálného světa a "řídí se" přírodními zákonitostmi stejně jako jiné vlastnosti reality.

Děkuji za reakci, pane doktore. Přiznám se, že jste mě trochu zaskočil a donutil o mém komentáři znovu pouvažovat. O pojmu náhoda jsem tolik nepřemýšlel a teď mi dochází, že mi na názvu studijního textu pro soutěžící BiO vadilo hlavně slůvko \"jen\". Popravdě řečeno mi název nejdříve přišel vtipný, protože mám velmi rád stejnojmennou Ježkovu píseň, ale napadlo mě, že asi málokterý dnešní maturant poslouchá zrovna Ježka. Pak je nebezpečí, že mladí biologové  přijmou větu \"život je jen náhoda\" jako shrnutí pohledu dnešní biologie na vývoj života. \"Život je náhoda\" by bylo výstižnější. 

Na kvantovou teorii jsem nemyslel, myslel jsem na neodarwinismus, na teorii sobeckého genu a R.Dawkinse. Dawkins s chutí naštvává své odpůrce tvrzením, že život nemá žádný (vyšší) smysl, zejména bojuje proti existenci Boha. To lze parafrázovat, že je život jen náhoda. Můj minulý komentář ale neseděl v tom, že Dawkins vlastně uvažuje stejným způsobem jako Valiant. Píše např.: \"My - tím míním všechny živé věci - jsme stroje k přežití naprogramované k množení digitálních databází, které to programování zajistily.\" (cit. podle Markoše - Tajemství hladiny.) Takže se možná hlavní proud biologického myšlení s Valiantem docela shoduje.

Ad Miroslav Melichar, 15.7.2016,21:42:

Též děkuji za reakci.

Máte naprostou pravdu v tom, že Richard Dawkins (a např. i Daniel Dennett, považující biologickou evoluci též za programovanou "evolučními algoritmy") uvažují stejným způsobem jako Leslie Valiant. Ovšem ani Dawkinse ani Dennetta není možno považovat za představitele "hlavního proudu biologického myšlení". Spíše snad za představitele jakéhosi druhu "folk biologického" myšlení, založeného na povrchních analogiích mezi biologickými systémy a jistými druhy artefaktů operujících podle explicitních pravidel neboli algoritmů.

Děkuji pánům doktorům za podnětnou diskuzi. Byl jsem si od počátku vědom toho, že problém nevyřešíme. Jen, prosím, nezapomínejme na Valiantem prosazovaný přístup, v němž je hlavním nosným prvkem evoluce učení, byť v jeho podání zústávající na úrovni behaviorismu, tj. zabývající se jen vnějšími projevy života.