Interaktivní tabule v MŠ – ano, či ne? Za MŠ Křešice – ano.

\"Tabuli jsme získali díky úsilí paní ředitelky právě prostřednictvím dotace.\" -- Tahle informace mi připadá klíčová. Pokud děti z MŠ přechází na základní školu, kde je používání předražených tabulí již zavedeno, těžko by si asi učitelky MŠ mohly vyskakovat, že chtějí jiné vybavení místo toho osvědčeného moderního. Klíčové rozhodnutí tedy bylo učiněno již dříve, a bylo učiněno na ZŠ.

Zajímalo by mě, v jaké situaci a jak bylo učiněno ono prvotní rozhodnutí. Pociťovaly učitelky (nebo jedna učitelka, nebo ředitelka?) naléhavou potřebu zavést nějakou výpočetní techniku, a jako nejvhodnější jim připadala tabule? Dostala škola peníze (z dotace?) a mohla se rozhodnout, za co ty prachy rozfofrují? Nebo byla vypsána dotace právě jen na pořízení tabule?

Nedávno jsem viděl ještě nemluvící batole ve fáci prvních krůžků v chození. Písničky a fotografie si ale na tabletu pouštělo zručně a porozuměním. Dotyková tabule s dataprojektorem je myslím ve škole sice pro něco dobrá, ale jinak drahá, neuniverzální a zastarávající věc. Velkoplošný LCD nebo LED zobrazovač je myslím ve spojení s počítačem, tabletem, chytrým telefonem atd. efektivnější a univeržálněji využitelná investice.

Pane Kocourku, když jsem učila 1. a 2. ročník ZŠ, byla jsem s interaktivní tabulí maximálně spokojená.

Obvykle se zmiňuje jako velký zápor to, že u tabule pracuje jen jeden žák a ostatní se dívají. Já považuji naopak za velký klad, že je IT skvělý demonstrační nástroj, na kterém ukazujeme, jak si s úkolem mají děti poradit, když pak/souběžně pracují samostatně (používají pracovní listy, sešity, manipulativní pomůcky aj.). Na vyšším stupni lze modelovat pouze tak, že dětem popisujeme slovy, ale u malých dětí je třeba využívat více smyslů.

Proto se domnívám, že IT může být pro učitelku (a děti) v MŠ přínosem.

To je velice vítaná zvěst, že máte s těmi tabulemi zkušenost z první ruky. Budu se tedy těšit, že prozradíte, paní Hublová, jak se ta tabule na vaši školu dostala. Kdo o pořízení tabule rozhodnul, podle jakých kriterií se dotyčný rozhodovatel rozhodoval a mezi kterými alternativami rozhodoval? A nakonec, jak těsně (nebo jak drtivě) a před kterou alternativou zvítězila ta tabule?

Někteří pamatujeme, jak probíhal pokrok za hlubokého socialismu (toho předlistopadového). Osazenstvo továrny (nebo školy či jiné instituce) se někdy dovídalo, že budou mít čest využívat supermoderní výpočetní techniku, až tehdy, když bedny s příslušným počítačem stály na továrním dvoře. Zajímá mě, oč je to dnes, pod dohledem moudrého Bruselu, jiné.

\"Že IT může být pro učitelku (a děti) v MŠ přínosem\" nikterak nezpochybňuji. Jenže takových přínosných zařízení může být víc, a mne zajímá, proč vítězí zrovna ty tabule.

Dobrý den pane Kocourku, IT jsem si vyzkoušela nejprve v učebně fyziky, kam si ji prosadil pan učitel z 2. stupně. Jak sehnal peníze a co ho k tomu vedlo, netuším. Po 2 letech docházení na IT jsem měla možnost z projektu, do kterého jsme se jako škola zapojili, pořídit si nějakou techniku. Moje volba byla jasná - s IT jsem už měla zkušenosti a plně mi vyhovovala. Pro upřesnění - hovořím o roce 2008.

Ano, možná jsou už opět nové (a lepší) technologie, které se hodí do třídy. Možná mají podobně propacovaný SW, ve kterém mohou učitelky tvořit své přípravy (a možná časem nebude žádný proprietální SW ani potřeba). Možná se časem nashromáždí množství sdílených příprav, aby si paní učitelky ulehčily přípravu na výuku.

Já jsem svého rozhodnutí nikdy nelitovala. PS: IT je ve třídě dodnes, funguje a paní učitelka ji i nadále používá (i když, pravda, ne tak často, jako jsem ji používala já).

Samé dobré zprávy, paní Hublová! Ač nejsem příznivcem oněch tabulí, situace, jak ji popisujete, se mi velice zamlouvá. Za ten popis vám děkuji.

Vy sama jste si zvolila prostředek, který chcete používat, a to podle kriterií, která jste sama stanovila. Uvádíte, že s tabulí jste měla zkušenosti a dále předpokládám, že roli hrály i již existující přípravy. A zvolený prostředek jste si mohla i pořídit. Kéž by to takhle fungovalo na každé české škole a pro každého učitele.