Jak efektivní je online výuka?

Poté, co jsem tento příspěvek dokončil, objevil se k ontarijské studii velmi zajímavý komentář Tonyho Batese - A review of the HEQCO report on productivity and quality in online learning in higher education ( též viz Sedmero osvícení Tonyho Batese). Vyjímám:
- „Dosud všechny výzkumy porovnávající prezenční výuku s online, i ty odkazované studií, věnují pozornost jen formě studia a nezabývají se aplikovanou pedagogikou. Proto nemám k závěrům příliš velkou důvěru.“
- „S uvedenými doporučeními vládě Ontaria souhlasím, i když musíme být, díky nedostatečné podpoře výzkumem, obezřetní. Mnohem raději bych však viděl ještě trochu jinou formulaci toho, co by se mělo dělat. Měl by být vyvinut model vysokoškolského vzdělání, který jde nad rámec MOOC a kombinuje nové technologie s ověřenými nejvhodnějšími metodami online pedagogiky (Tři generace online pedagogiky) a využívá sociální sítě. Takový, který by vytvářel samo se podporující komunity studentů jdoucí nad rámec součastných společenství spolužáků z jednoho studijního programu a vedl k mnohem lepším výukovým výsledkům i k vyššímu procentu dokončených studií. Věřím, že je to při dostatečných investicích navzdory individuálním zájmům jednotlivých univerzit možné.“

Chce se mi dodat jen to, že stejný model by, podle mého názoru, mělo mít i další vzdělávání ped. pracovníků, které by mělo být garantováno státem a mělo by jít nejen nad rámec jednoho programu, ale mělo by mít nadnárodní rozměr.