ICT ve vzdělávání 2013 – nový průzkum Evropské komise

"Nakonec zjistíte i to, že celých 34 % našich žáků (EU 28 %) používá své vlastní mobilní telefony ve výuce alespoň 1xtýdně."

Tak nevím, asi jsem se pohybovala na špatných školách, protože se spíš stále řešilo, jak dětem mobily zakázat a jak postupovat, když je stejně v hodinách vytáhnou. A to už vůbec nemluvím o tom, že bych potkala učitele, který mobily s žáky používal ve výuce (tedy pár jich znám, ale to jsou kapky v moři a rozhodně to nemůže odpovídat 34 %).

Bylo součástí tohoto výzkumu také hodnocení stáří ITC? Ve výroční zprávě ČŠI 2011/2012 se mluví o "alarmujícím" stavu (20 % starších 7 let)? Za "kritický" je také považován počet PC na jednoho učitele, což "znemožňuje systematickou přípravu pedagogů na výuku". Nebo došlo mezi těmito výzkumy k zásadnímu skoku?

Myslím, že lze jen obtížně srovnávat průzkumy EK a ČŠI, i když měly stejné téma. EK se snažila o posouzení stavu v souvislosti s politikou plánu pro rozvoj EU do roku 2020 a ČŠI na počátku sledovala jen možnost realizovat plošné testování na počítačích.
Pokud jde o přípravu pedagogů, dovoluji si upozornit hlavně na to, že definice „digitálně sebejistého učitele“ říká, že stejně důležité, jako podmínky, je jeho důvěra ve výukový potenciál technologií. Nemám rád, když se v situaci, kdy si každý žák pořizuje nějaký vlastní přístroj za své, učitelé vymlouvají na nedostatek vybavení. I když samozřejmě souhlasím s tím, že by všichni měli tuto základní pracovní pomůcku dostat od školy.

Jasně, cíle asi nebyly stejné, ale: Žáci si nepořizují za své, ale kupují rodiče, žáci si nepořizují pracovní pomůcku, ale především hračku. (Viz propast mezi mimoškolním a školním využívání ITC!)

Jestliže ČŠI napsala, že počet PC na učitele znemožňuje přípravu na výuku, pak evidentně ČŠI v roce 2011/2012 nešlo pouze o realizaci plošného testování. Každé číslo se dá interpretovat různě, ale přece jen: nepřehlédl citovaný výzkum rychlé stárnutí ITC a nemožnost škol je rychle obnovovat?

Cokoliv jde bez výmluv a sebejistě dělat na koleně, u jednoho dýchavičného PC může sedět pět šest žáků..., ale jen mechanicky spočítat ITC mi připadá na seriózní výzkum málo. Samozřejmě i na sebelepší a obnovovanou počítačovou učebnu může sedat prach nezájmu, pokud tu nebude důvěra ve výukový potenciál technologií. Jak ji vlastně vybudovat?  

Vaše otázka je zásadní! Myslím, že odpověď je obsažena v závěrech tohoto článku. Ale říkáme to pořád dokola již spoustu let. Začít je třeba koncepcí, jít přes přípravu učitelů (kterou si v oboru ICT nesmíte představovat jako současné kurzy akreditované v rámci DVPP a už vůbec ne jako stávající studium na pedf) a končit budeme u profesionality učitelů jako celku, u spolupráce napříč školami, mentoringu a atestací (ovšem nikoli jako verdikt komise a štempl). Samá utopie, že?

Pořád mi tu něco nehraje - v grafu 7.1 je Finsko pod průměrem EU a dáááleko za námi, ale úroveň vzdělání tam je na nesrovnatelně vyšší úrovni (jak se stále píše). Kde je tedy zakopaný ten pudl?

Evropská komise zveřejnila výzkum na konci dubna 2013. Dům zahraničních služeb poprvé oficiálně zveřejnil jeho výsledky na 9. Národní konferenci eTwinning v Olomouci dne 17.5. 2013, kde o nich také diskutovali zástupci kulatého stolu. Následně byly výstupy zveřejněny na webových stránkách DZS http://www.dzs.cz/index.php?news_id=321&language=cs&a=news& . V současné době připravujeme český překlad studie.