Skutečné možnosti využití daty řízeného školství
využito ve
výuce
Anotace
hodnocení
hodnocení
využito ve
výuce
hodnocení
hodnocení
využito ve
výuce
Vaše hodnocení pomůže ostatním při výběru toho pravého materiálu.
hodnocení
hodnocení
využito ve
výuce
Základní atributy materiálu
- Autor: Bořivoj Brdička
- Poskytovatel: Metodický portál RVP.CZ
- Datum vložení do systému: 04. 12. 2018
- Datum vzniku: 12. 09. 2011
- Umístění materiálu: -
- Stupeň vzdělání: základní vzdělávání
- Ročník: -
- Dostupnost: Volně dostupné bez registrace
- Typ materiálu: článek
- Licence: Creative Commons - Uveďte původ-Neužívejte komerčně-Nezpracovávejte 3.0 ČR
- Jazyk: Čeština
- Otevřený zdroj: Ano
Chcete se k materiálu vyjádřit?
Využijte prostor pro férovou diskusi.
#fairplay
Komentář
víc otázek než odpovědí, víc námitek a pochybností než použitelných řešení...
Mám zkušenost např. s didaktickou hrou "Pahorek", kde mají studenti zkonstruovat algoritmus "myš v bludišti". Prostředí hry jim poskytuje (1) schema bludiště, které postupně odkrývají, (2) realistický pohled (videoklip ze skutečného prostředí, kde se má odehrávat děj hry), (3) sadu příkazů, které mohou spouštět, (4) vývojové prostředí, kde vytvářejí svoje vlastní příkazy (zejména podle zadání, ale mohou i experimentovat) a (5) zadání + dokumentace s výkladem látky. To by se dalo zobecnit na výuku jakýchkoli znalostí - (1) schema znalostní struktury, (2) názorný příklad ze života, (3) sada nástrojů na průzkum znalostní struktury a na interakci s praktickým příkladem, (4) prostředí na procvičování a řešení úloh, (5) návod + výklad (to by se ovšem dalo navázat na znalostní strukturu, která umožňuje navigaci po tématech). Znalostní struktura se dá znázornit např. sémantickou sítí, myšlenkovou mapou nebo ontologickými diagramy (viz http://www.omg.org/ontology/, http://www.omg.org/spec/ODM/1.0/, http://en.wikipedia.org/wiki/Ontology_Definition_MetaModel), případně konceptuálními modely. Konceptuální modely by ovšem byly vhodné především k procvičování a řešení úloh (např. slohová práce by měla začít analýzou tématu, konceptuálním modelem a vytvořením osnovy, teprve podle osnovy se začne skládat text, který může být dost složitě strukturovaný, např. hypertextově). So far, so good (slyšeli lidi v každém patře toho chlápka, co padal z mrakodrapu). Dobře dopadnout to ovšem nemůže: jak mám zajistit, že studenti nebudou podvádět? Jak jim zabráním, aby nepoužívali jiné komunikační kanály než ty, které vyhodnocuji? (kromě mého výukového programu třeba ještě icq nebo mejl, mobil, druhý počítač, domluvu huba-ucho?) Když jim zabráním v opisování, jak se mají naučit vzájemné spolupráci?
Na FIT studenti řeší týmový projekt a část bodů si přerozdělují sami v týmu - funguje to parádně. To by ale obcházelo výukový systém. A co když jeden z týmu bude ostatní členy terorizovat a sám si přivlastní plný počet bodů, přestože k řešení úlohy nepřispěl? Ve druhém ročníku FIT by to bylo velmi neobvyklé, ale např. v praktické škole bych se tomu nedivil.
A pak je tu otázka, jestli se dá vůbec něčím nahradit bezprostřední rozhovor učitele se žákem. Podle mých zkušeností nejlépe (nejsprávněji a nejpřesněji) hodnotím studenty podle toho, jak dobře si s kým "pokecám" - ukáže se, jak student rozumí tématu, zda je schopen reagovat, zda dokáže samostatně přemýšlet, zda mi oponuje, když řeknu kravinu. Tohle bych naprogramovat nedokázal...
Co mně dalo gymnázium? Především úžasný pocit svobody, spousta možností k seberealizaci (a to bylo v době normalizace). Parta kamarádů, se kterými se dodnes scházíme. Do školy jsme chodili rádi, abychom mohli být spolu. Máme ve třídě čtyři manželské dvojice (8 lidí ze 36), žádná se za těch 33 let nerozvedla. Kupodivu jsme měli rádi i většinu profesorů a myslím, že i oni rádi chodili vyučovat do naší třídy. Občas jsem se choval jak hovado, ale nejpřísnější trest, kterého se mi dostalo, byl smutný povzdech třídního profesora: "Ivane, musíš mi to dělat?" Z jednotlivých předmětů jsem dnes už skoro všechno zapomněl, ale pochopil jsem, o čem to je a jak se to dělá - paradigmata. Matyku jsem tenkrát dost uměl, ale většinu z ní jsem už zapomněl. Jenže když se chci dneska něco z matyky naučit, nemám s tím problém, i když jsme to na gymnáziu třeba ani nebrali (např. formální teorii množin). Fyziku jsem neuměl ani tenkrát, přesto jsem prošel maturitou na dvojku. Dneska si s chutí přečtu Velký třesk od Singha nebo některé kapitoly z Feynmana - nedělá mi to problém. Vzdělání je to, co člověku zůstane, když zapomene, co se učil ve škole. Jak chcete hodnotit nebo dokonce měřit vzdělání?
Komentář
"nejpřesněji) hodnotím studenty podle toho, jak dobře si s kým "pokecám"
1. Přichází doba, kdy toto pokecání bude příliš drahé na to, aby se ho denně dostávalo každému žákovi. I když jsem, doufám, nevyvolal dojem, že se bez něj dá obejít!
2. Bohužel se tady nejedná jen o to, jak hodnotíte vy, ale i o to, jak budete vy hodnocen.
Komentář
Byla založena Společnost pro výzkum analýzy výukových výsledků The Society for Learning Analytics Research (SoLAR) - http://www.solaresearch.org/
Vaše hodnocení pomůže ostatním při výběru toho pravého materiálu.
Přidejte hodnocení anonymně nebo pod svým profilem.