Baťa jako symbol ekonomického vzestupu Československa

Jak Jak lze odpovědět na otázku a)  Je dnešní globální postavení firmy Baťa srovnatelné se situací ve třicátých či padesátých letech? Proč?, když text končí rokem 35? (Jako doplnění bych žákům promítnul Chaplinovu Moderní dobu.)

k

OPrava: jde o otázku e)

Zde by se dalo najít leccos inspirativního: http://batastory.net/cs/hlavni/, a zde o školství http://batastory.net/cs/milniky/dalsi-pravda-o-zline-tentokrat-o-jeho-skolstvi.

A zde autentické Baťovy noviny http://www.kfbz.cz/bata_noviny.htm

Dovolím si poznámku - opravdu je tento, řekněme, pracovní list, na úrovni studenta na gymnáziu? Moji deváťáci dostávali mnohem složitější zadání, a to i ti, kteří šli do učení. Pro maturanta mi to přijde málo... (Mám dva maturující gymnazisty doma :). )

Dobrý den,

díky za reakce. K otázce pana Sotoláře: myslím, že se odpovědět dá. Text uvádí informace o obratu až do roku 1954 (předposlední odstavec). A současnost myslím studenti znají. Firma nezachytila nástup nových trendů a vyklidila pole značkám jako Adidas či Nike. K otázce paní Petrů - náročnost je samozřejmě relativní, ale podle mne by deváťáci (tedy ti které jsem učil) nebyli schopni např. odhalit Baťovo sociální inženýrství (otázka c) či viděl paralely s Fordem (otázky a, b).

Pane Hopfingere, co si přesně představujete pod pojmem sociální inženýrství? A jste skutečně přesvědčen, že jej Baťa provozoval? (http://www.fi.muni.cz/usr/jkucera/pv109/2003p/xsimek3sociotechnika.htm) Přečtěte si knihu Gottland, možná změníte názor.

Paní Petrů, evidentně něco jiného než Vy. Definice takovýchto pojmů je samozřejmě široká, ale představuji si zhruba toto: sociální inženýr je ten, kdo chce konstruovat a řídit lidské životy, kdo za pomoci zákonů a nařízení „vyrábí“ lidskou společnost, kdo ví lépe, než sami „obyčejní lidé“, jak mají žít a své představy jim vnucuje (převzato z jednoho článku Tomáše Feřtka). A ano, myslím si, že toto Baťa provozoval. Pro podporu svého stanoviska si dovolím (kromě toho, co je v prac. listu) citovat Pavla Kosatíka (České snění str. 207-210), kde píše o Baťovi následující ,,Podnikatelský triumf v něm vzbudil pocit, že podobný styl myšlení, jaký se mu vyplatil při budování továrny, lze uplatnit také na zbytek světa. Všichni lidé v každém okamžiku svých životů by si podle něj měli počínat stejně účelně, jako dělník, který u pásu dělá boty. Měli by se lépe… Hlavní překážku rozvoje státu viděl v zaostalosti dopravní sítě… měla by se postavit magistrála z Chebu do Jasiny… vláda měla zorganizovat pracovní tábory, řízené vojáky přibližně ve stylu Todtovy organizace, která budovala německou autobahn. Gottland jsem samozřejmě četl, vždyť z této knihy přebírám podstatnou část textu o Baťovi.

Pane Hopfingere, mířila jsem zpět do této diskuze, abych Vám dala více méně zapravdu. Váš materiál mě po delší době opět nasměroval k tomuto tématu a nezbývá mi, než s Vámi souhlasit.