Vzdělávací program S informacemi k lepšímu celoživotnímu učení pro věkovou kategorii žáků z 3. - 5. ročníku ZŠ - S informacemi k lepšímu celoživotnímu učení pro věkovou kategorii žáků z 3. - 5. ročníku ZŠ

"Téma „Lesní království“ žákům pomáhá pochopit různorodé významy a důležitost lesa, přičemž design celého edukačního procesu je navržen tak, aby žáci vedle rozvoje svých vědomostí primárně posilovali svou informační gramotnost. Žáci zde pracují ve skupinách a prioritní činností, kterou vykonávají, je práce s tzv. informačním balíčkem. Každá skupina dostane přidělený jiný informační balíček, který obsahuje různé zdroje informací a materiálů, jako jsou knihy, časopisy či internetové stránky. Pomocí aktivní práce s těmito informačními zdroji mají žáci za úkol kolektivně vyplnit pracovní list. Žáci pracují například s obsahem a dalšími rejstříky knih. Jednotlivé skupiny závěrem svá řešení sdílí a diskutují, učí se pracovat s chybou. Různorodost dostupných zdrojů také u žáků buduje porozumění významu knihovny jako kulturní instituce poskytující spektrum informačních zdrojů dle vzdělávacích nebo informačních potřeb každého jedince. Téma s názvem „Kapka Voděnka“ pomáhá žákům pochopit různá skupenství vody, její koloběh a vliv tohoto koloběhu na přírodu, v níž žijí. Žáci se v rámci edukačního procesu seznamují s pojmy jako vypařování, kondenzace, srážky či akumulace, přičemž jsou vedeni k tomu, aby zmíněné jevy dokázali v principu pochopit. Informační gramotnost je v tomto výukovém bloku rozvíjena aktivní prací s informacemi, kdy žáci ve skupině řeší jeden pracovní list. Na základě svých prekonceptů stanovují hypotézy, které následně ověřují hledáním relevantních informací v různých informačních zdrojích. Pro zpestření výukového bloku každá skupina provádí jeden praktický pokus, který tematicky souvisí s obsahem pracovního listu. Pestrost této lekce podporuje u žáků i chápání knihovny jako příhodného místa pro neformální vzdělávání. Téma „Cesta do středu Země“ přibližuje žákům formou badatelsky orientované výuky jednotlivé půdní vrstvy, které se nachází pod zemí, po níž se každý den žáci pohybují. Tyto znalosti pak umožňují žákům pronikat do souvislostí každodenního života nejen v současné, ale i v historické perspektivě. Žáci během výukového bloku pracují ve skupinách dle hodnot kooperativního učení a vyplňují přidělený pracovní list. V rámci edukačního procesu využívají například knihy, periodika či podpůrné texty, které je pro dosažení stanoveného cíle nutné za využití kritického myšlení zanalyzovat, vyhodnotit a následně využít. Práce s těmito zdroji je přitom nastavena takovým způsobem, který žákům přibližuje rozmanitost informačních zdrojů, které jsou v knihovně dostupné. Součástí tématu je také společná reflexe skupin, při které vzniká společný výstup v podobě kreativně zpracovaných půdních vrstev, které ve výsledku fungují jako funkční celek ve formě leporela. Je tak posilována ta složka informační gramotnosti, která spočívá v efektivní komunikaci informací. Téma pojmenované „Příroda maluje“ si klade ambici přiblížit žákům vztah a vzájemnou závislost mezi životem rostlin a změnou ročních období. V rámci tohoto výukového bloku pracují žáci ve skupinách s pravidly kooperativního učení – smyslem této spolupráce je vyhotovení pracovních listů, které se neobejde bez využití různorodých informačních zdrojů v podobě ukázek z beletrie a naučné literatury. Žáci při zpracování tohoto tématu rozvíjejí všechny složky informační gramotnosti, především analýzu získaných informací a jejich efektivní využití. Získané informace a vypracované listy poslouží žákům v závěru výukového bloku jako zdroj inspirace a nových znalostí pro tvorbu vlastního jednoduchého komiksu. Komiks slouží pro vizuální komunikaci informací. V závěru edukačního procesu jednotlivé skupiny svá řešení sdílí a diskutují o nich. Téma se silným akcentem na místně zakotvené učení „Ani zvíře, ani rostlina” je orientované na problematiku hub. Žáci se při práci s tímto tématem naučí rozpoznat některé druhy hub rostoucí v lokalitě svého bydliště a získají povědomí o jejich vlastnostech. Klíčovou aktivitou pro vzdělávací proces je však aktivní práce s informacemi. Žáci celým tématem prochází ve dvojicích a mají za úkol společnými silami vyplnit jeden pracovní list. Pro jeho vyplnění je nezbytné informace nejen vyhledat, ale také analyzovat, vyhodnotit a vhodně využít. Celá činnost je přitom designována tak, aby posilovala i paměť, komunikační dovednosti a smysl pro kooperaci. Právě práce ve dvojicích podporuje schopnosti spolupráce a sdělování informací. Velký význam zde má prostor knihovny, který žákům ukazuje příležitosti a rozdíly neformálního a formálního vzdělávání. Pracovní listy jednotlivých dvojic slouží ve výsledku jako kreativní atlas hub, který je součástí společné závěrečné reflexe. Téma nazvané „Zvířecí moudrosti” se zaměřuje na práci s bajkou, jeho účelem je nejen žákům přiblížit tento literární útvar jako takový, ale především posílit schopnost žáků pracovat s informacemi v edukačním procesu. Žáci ve skupině pracují s textem a rozvíjí tak klíčovou složku informační gramotnosti – toho je docíleno zejména aktivní prací s klíčovými slovy. Po analýze textu žáci zpracují vlastní tvořivý text, který obsahuje zadané prvky, jako je například nepravdivá informace. Důraz je přitom kladen právě na kreativní využití informací na základě předchozí analýzy. Při společné reflexi si žáci své výstupy prezentují a kritickým myšlením se snaží rozlišit pravdivé informace od nepravdivých. Téma „Zvířátka v pohádkách a příbězích“ je zaměřeno na tzv. „zlatý fond“ české literatury, žáci se tedy seznamují s některými autory a ilustrátory tradičních dětských knih. V průběhu edukačního procesu vyplňují žáci ve skupinách pět pracovních listů, přičemž potřebné informace pro jejich vyplnění čerpají z online i offline informačních zdrojů. Je tak rozvíjeno samotné pochopení toho, jaké informace máme a jak různorodou mohou mít podobu. Jednotlivé aktivity jsou designovány takovým způsobem, aby podporovaly kritickou práci s informacemi jako je jejich analýza, vyhodnocení a efektivní využití pro dosažení určeného cíle. Současně se žáci zdokonalují ve čtení s porozuměním, aktivní práci s textem a trénují paměť. Závěrem jednotlivé skupiny společně reflektují a sdílí svá řešení, dále s nimi kriticky pracují a hledají mezi nimi souvislosti. Téma s názvem „Odpad sem, odpad tam, já se na něj podívám“ reflektuje místně zakotvené vzdělávání a je zaměřeno na získávání informací o odpadu, jeho recyklaci, o době rozkladu různých materiálů atd. Žáci v průběhu výukového bloku získávají všechny tyto informace z různých informačních zdrojů (knihy, časopisy, video, obrázky) a učí se s těmito informacemi dále pracovat – získané informace hodnotí, analyzují a vyhodnocují. Žáci se zároveň učí pracovat ve skupině, respektovat individuality skupiny a postupovat dle principů kooperativního učení. Informační gramotnost je tak rozvíjena v celé své šíři. V průběhu edukačního procesu vyplňují žáci postupně pět pracovních listů a na závěr celá třída získané informace vyhodnocuje, společně si chybějící informace doplňuje a vytváří časovou osu rozkladu odpadu v přírodě. Smyslem toho je nejen získání znalostí, ale i posílení morálních hodnot. Žáci se pohybují po knihovně, vnímají bohaté zdroje informací knihovnou nabízené a uvědomují si její výhody a možnosti, které neformální vzdělávání může přinášet oproti prostoru běžné třídy. - Word, Adobe Acrobat Reader - doc, pdf, stručný videoprůvodce vzdělávacího programu - prvouka, vlastivěda, přírodověda, český jazyk a literatura, informační a komunikační technologie. - práce s asociacemi, tvorba myšlenkové mapy, práce s pracovními listy, práce s informačními zdroji, relaxační hra, skupinová prezentace, videoukázka, pohybová aktivita, pokus, četba úryvku z knihy Co se skrývá pod zemí, diskuze, práce ve skupinách, kresba obrázku, losování, práce s indicií, tvorba komiksu, rozdělení žáků do dvojic formou pexesa, plakáty hub, tvorba třídního atlasu hub, uhádnutí zvířat, luštění křížovky, texty bajek, tvorba vlastní bajky, seznámení žáků s některými tituly zlatého fondu a jejich autory, práce s metodou diamant či pětilístek, přiřazení některých druhů odpadů na časovou osu, argumentace - podrobný popis výukového programu, metodika, stručný průvodce programem, komplet pracovních a metodických listů včetně klíčů řešení, portfolia pro žáky, motivační materiál pro cílovou skupinu - komiksový příběh, závěrečná zpráva z ověření, evaluace - rozvoj kompetenčního vzdělávání v informační a mediální gramotnosti s tématy jako např. kritické čtení a myšlení, vyhledávání, třídění, hodnocení, ověřování a etické užívání informací z různých médií, také na platformách ICT, rozvoj informační gramotnosti s cílem snižovat vzdělávací a informační propasti mezi jedinci a akceptovat individuální přístup ke vzdělávání každého jednotlivce - Žáci 3. – 5. ročníku ZŠ - aktivizační výukové metody, které se zaměřují na rozvoj samostatné práce žáků, sebepoznávání, tvorbu hodnotového žebříčku, upevňování postojů, růst sebedůvěry a vůle k aktivitě – dle individuálních podmínek každého žáka a v neformálním prostředí knihovny rozvíjejí také kompetence spolupráce, strategie k učení, řešení problémů a komplexní práci s informacemi v offline i online prostředí, proinkluzivní metody kritického myšlení z programu Čtením a psaním ke kritickému myšlení (RWCT), které lze velmi vhodně využívat v neformálním vzdělávacím prostředí knihovny, neboť umožňují naplňování vzdělávacích cílů v rovině znalostí, dovedností i postojů a také v oblasti reflexe a sebereflexe, práce ve skupinách i ve dvojicích, v určité fázi programu také individuálně, třífázový model učení (E-U-R), myšlenková mapa, brainstorming, pohybová a relaxační hra - Lesní království; Kapka Voděnka; Cesta do středu Země; Příroda maluje; Ani zvíře, ani rostlina; Zvířecí moudrosti; Zvířátka v pohádkách a příbězích; Odpad sem, odpad tam, já se na něj podívám"