Stanovení kyseliny octové v octu

Je hezké, že je nabízeno téma pro lab. práci z CH. Téma není sice nikterak inovativní, ale titraci jako základní techniku je namístě stále připomínat a souvislost s hodnocením kvality potravin je aktuální.

Konkrétně u octa však běžný spotřebitel nebude kvalitu chápat hlavně jako dodržení předepsaného obsahu kyseliny, ale spíše jako obsah přídatných látek nebo druh octa. Vyučující by se nad těmito otázkami měl zamyslet předem a  zvážit do jaké míry se do diskuze v tomto směru pouštět. Konkrétně: Můj ocet obsahuje jako barvivo amoniakový karamel - to dnes leckoho odstraší. Nadšenci pro zdravou výživu a léčitelství tvrdí, že běžný ocet je škodlivý, zdravý nebo dokonce léčivý je jablečný ocet. Je to pravda?Jak se liší složením? (Třeba tomu věří i někdo z vyučujících chemie. Měli by se sami sebe zeptat proč. Dovedou to racionálně zdůvodnit?)

Projekt PPUČ, evropské fondy, Národní pedagogický institut - to zní vše nóbl. Odpovídá tomu kvalita formálního zpracování textu? Ne.

Již asi 20 let je v platnosti \"nové\" organické názvosloví, které vyžaduje, abychom používali název \"octová kyselina\" místo tradičního \"kyselina octová\". Je to jistě maličkost, která projde v ústním projevu učitele a zejména žáků. V odborném metodickém textu se to stát nemá. (Většina učitelů z praxe asi netuší, že máme již i novou verzi anorganického názvosloví. ZŠ a SŠ se týká jen okrajově, ale myslím, že by  učitelé měli být informováni a asi prostřednictvím NPI ČR.)

\"Výpočtem pak stanovíme koncentraci kyseliny octové v octu.\" čteme ke konci článku. Nestanovíme! Zde se pčece počítají hm. % a již více než 20 let nejsou hm. % považována za vyjádření koncentrace roztoku, ale složení roztoku (směsi).

Nejsem si jist správností termínu \"hodnota titrace\" - z tradičních textů znám spotřebu činidla. Ale třeba nabídnu autorkám šanci mě poučit.