Buňka jako město

Analogie mezi (biologickou) buňkou a městem je velmi formální a pro žáky může být i zavádějící:

1) Buňka je biologický systém (organismus) a město systém sociální. Jejich složení, struktura a mechanismy fungování jsou naprosto odlišné.

2) Chceme-li zlepšit u žáků porozumění složení, struktuře a mechanismům fungování buňky, bude lépe použít spíše vhodné animace těchto buněčných aspektů, než nadbytečně zavádět různé formální analogie, jež mohou u žáků vést spíše k odvedení pozornosti od vlastního objektu zkoumání, totiž od buňky. Mnoho takových velice názorných animací lze nalézt na internetu.  Jsou velmi instruktivní a žáky mohou při osvojování daného učiva aktivizovat lépe než často umělé analogie (viz např. https://www.youtube.com/watch?v=zzmoS184jmI a mnohé další). 

Rozumím, že taková přirovnání mohou být až přílišným zjednodušením reality. Aktivita vznikla tak trochu díky studii ke kritickým místům výuky přírodopisu, kde se téma buňky ukazuje jako porblematické z pohledu žáků i učitelů (https://www.arnica.zcu.cz/images/casopis/2019/Arnika_2019_1-4-Vagnerova-Benediktova-Kout-web.pdf). Cílem bylo téma trochu přiblížit zkušenosti žáků a tím podpořit, že buněčné struktury nebudou pro žáky jen čistá abstrakce. Ano, modely, animace a simulace mají smysl, tady jsem šel dál právě kvůli tomu specifickému tématu. Sám si ještě vybavuji, jak jsem se to na škole učil, přitom reálně jsem měl možnost pozoroval jen hodně málo z toho, co jsem se musel učit, vybarvovat mitochondrie červeně, vakuoly modře, něco, co mě zaujalo názvem endoplazmatické retikulum a další ,,tajemné\" věci. Dobré téma, ale často se učí hodně vzdáleně žákům základních škol. Na gymnázia bych s takovými přirovnáními nevyrukoval...

Buňka je trošku jako město, trošku jako škola - snad to pomůže ... ale ani město nebo školu si úplně nepředstavíme, pokud je přímo nezažijeme.