Atmosféra – návrhy do výuky

Na úvod mého komentáře citace z výše uvedeného článku: V tomto metodickém listu lze nalézt vhodné návrhy aktivit do výuky, pomocí kterých lze žákům a studentům pomoci s problematickým chápáním cirkulace v atmosféře.

Citace z článku: Nahoru (na Sněžku) přicházejí turisté v kraťasech a tričku (dole bylo teplo), nahoře jsou turisté v bundách a mikinách (nahoře je chladněji).

Otázka žáka 6. třídy: Jak to, že když jdu nahoru (na Sněžku) směrem k slunci, tak je vzduch chladnější? Proč je dole teplo a nahoře zima, když jdu blíž k slunci?

Citace z článku: Oblast rovníku dostává v průběhu roku nejvíce sluneční energie (oběh Země okolo Slunce + sklon zemské osy – připomenutí), proto se zde vzduch ohřívá nejvíce. 

Otázka žáka 6. třídy: Jak to, že sněžná čára na rovníku není na Zemi nejvýš? Porovnával jsem polohu sněžné čáry v Andách, v Ekvádoru, blízko rovníku (výška 5 000 m n.m.) a v Andách, v Chile, dál od rovníku (výška přes 6 000 m n.m.).

Kladu si otázku:  Stačí na vysvětlení „žákových“ otázek “flašková”, “misková” a „balónková“ demonstrace a tvrzení, že nejvíce sluneční energie je na rovníku? Lze jasně položené otázky žáka stručně vysvětlit? Nebo jej lze odbýt ve smyslu, že je na to ještě malý a bude se to brát později? Pokud vůbec k tomu „později“ někdy dojde.

Jak by na „žákovy“ otázky autoři textu odpověděli nějakou demonstrací? Děkuji za stručnou odpověď.