Přírodovědná gramotnost

Toto heslo bylo vytvořeno RNDr. Jiřinou Svobodovou, Zahajte diskuzi vložením komentáře pod stránkou nebo v modulu Diskuze. Obsah stránky: page.toc Výklad hesla Pojem přírodovědná gramotnost je užíván v literatuře už téměř pět dekád, zatím ale nebyla na mezinárodní úrovni dosažena všeobecná dohoda, pokud jde o vymezení jeho významu, byť pokusů bylo mnoho. Vymezení pojmu V  kurikulu České republiky, kterým je pro povinné vzdělávání Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání (RVP ZV, 2005), se pojem přírodovědná gramotnost v žádné jeho  části nevyskytuje. (Zmíněný pojem se nevyskytuje ani v Rámcovém vzdělávacím programu pro gymnázia – RVP G, 2007 ani v Rámcových vzdělávacích programech pro střední odborné školy – RVP S). Oblast přírodovědného vzdělávání je v RVP ZV vyjádřena prostřednictvím vzdělávací oblasti Člověk a příroda a v ní se pracuje s takovými kategoriemi jako je charakteristika, cílové zaměření a vzdělávací obsah oblasti (vymezený očekávanými výstupy a učivem), nikoli ale s kategorií přírodovědná gramotnost. Bylo by jistě možné soubor uvedených kategorií nazvat přírodovědnou gramotností, ale toto nebylo úmyslem tvůrců kurikula. (Přírodovědná gramotnost - srovnávací analýza, 2011) Odborný panel k přírodovědné gramotnosti při VÚP využil pro svou práci existující vymezení pojmu přírodovědná gramotnost v dostupné literatuře a v mezinárodních výzkumech PISA a TIMSS.[1] Tato vymezení reflektují vždy v té či oné míře čtyři následující klíčové dimenze přírodovědného poznávání (přírodních věd): a) pojmový systém sloužící k popisu či vysvětlování přírodních faktů (tedy vlastností přírodních objektů či procesů probíhajících v těchto objektech nebo mezi nimi) b) metody a postupy, prostřednictvím kterých se: vyhledávají a řeší přírodovědné problémy, získávají a testují přírodovědné poznatky (data, hypotézy, teorie, modely apod.); c) metodologie a etika, které studují např.: vlastnosti přírodovědných pojmů a tvrzení (logické, matematické, jejich vztah k realitě), indikátory objektivity a pravdivosti přírodovědných hypotéz, teorií či modelů, způsoby dokazování v přírodních vědách, způsoby omezování podvodného jednání v přírodovědném bádání, kritéria pro odlišení vědy od pseudovědy; d) interakce s ostatními segmenty lidského poznání či společnosti, kdy se zkoumají například: vzájemné vztahy mezi přírodními vědami, matematikou a technologiemi, možnosti využití přírodních věd pro rozhodování řídicí sféry při řešení různých sociálních (ekonomických, politických, kulturních či vojenských) problémů, možnosti využití přírodních věd pro personální rozhodování jednotlivce při řešení problémů v jeho každodenním životě, různá morální dilemata, týkající se aplikace přírodovědných poznatků v praxi  (v lékařství, biotechnologiích, ve vzdělávání, ochraně životního prostředí apod.). Aspekty k vymezení pojmu Výše zmíněné dimenze přírodních vět byly základem k vymezení pojmu přírodovědná gramotnost prostřednictvím čtyř aspektů: 1. Aktivní osvojení si a používání základních prvků pojmového systémupřírodních věd, tedy: základních pojmů základních zákonů, principů, hypotéz, teorií a modelů 2. Aktivní osvojení si a používání metod a postupů přírodních věd: Empirické metody a postupy: systematické a objektivní pozorování; měření; experimentování. Racionální metody a postupy: formulace závěrů (např. hypotéz, vztahů) na základě analýzy, zpracování či vyhodnocení získaných dat (indukce) vyvozování závěrů (např. předpovědí) z přírodovědných hypotéz, teorií či modelů (dedukce); strategie identifikace problému či problémové situace a možnosti jejich řešení v přírodovědném zkoumání 3. Aktivní osvojení si a používání způsobů hodnocení přírodovědného poznání: způsoby ověřování objektivity, spolehlivosti a pravdivosti přírodovědných tvrzení (dat, hypotéz apod.) způsoby zjišťování chyb či zkreslování dat v přírodovědném zkoumání způsoby kritického zhodnocení pseudovědeckých informací 4. Aktivní osvojení si a používání způsobů interakce přírodovědného poznání s ostatními segmenty lidského poznání či společnosti: používání matematických prostředků v přírodovědném poznávání používání dostupných prostředků moderních technologií v přírodovědném poznávání využívání nabytých přírodovědných vědomostí a dovedností pro personální rozhodování při řešení nebo hodnocení různých praktických problémů či rozhodování o případné profesní orientaci využívání nabytých přírodovědných vědomostí a dovedností k vyhodnocování objektivity a pravdivosti různých informací v médiích zaujímání racionálních postojů k různým aplikacím přírodovědných poznatků v praxi a důsledkům těchto aplikací pro člověka a jeho životní (přírodní a sociální) prostředí Je zřejmé, že dosahování všech čtyř aspektů přírodovědné gramotnosti není možné bez určitého postupného osvojení si klíčových kompetencí tak, jak je vymezuje RVP ZV. Proto, aby žák dosáhl vytyčených aspektů přírodovědné gramotnosti, musí umět vyhledávat a třídit informace, propojovat je a sytematizovat, musí umět operovat s obecně užívanými přírodovědnými termíny, využívat různé znaky a symboly, uvíádet je do souvislostí, propojovat poznatky z více vzdělávacích oblastí. (Svobodová, 2010) Složky přírodovědné gramotnosti pro účely výzkumu  kontext: rozpoznání životních situací, které obsahují prvky přírodních věd a techniky; vědomosti: porozumění světu přírody prostřednictvím přírodovědných vědomostí, mezi něž patří jak vědomosti o světě přírody, tak vědomosti o samotných přírodních vědách; kompetence: prokázání kompetencí, k nimž řadíme rozpoznání přírodovědných otázek, vysvětlování jevů pomocí přírodních věd a vyvozování závěrů na zákaldě vědeckých důkazů; postoje: vyjádření zájmu o přírodní vědy, uznání hodnoty vědeckého výzkumu a motivace jednat odpovědně vůči přírodním zdrojům a životnímu prostředí. (Frýzková, Palečková, 2007) ________________________________________________________________________________ [1] PISA (the Programme for International Student Assessment), www.pisa.oecd.org; TIMSS (Trends in Mathematics and Science Study), http://timss.org.   Použité zdroje a literatura SVOBODOVÁ, Jiřina, et al. Přírodovědná gramotnost : Přírodovědná gramotnost v RVP ZV. In Gramotnosti ve vzdělávání : přírodučka pro učitele. Vyd. 1. Praha : VÚP, 2010. s. 34. Dostupné z WWW: <http://www.vuppraha.cz/publikace-vup>. ISBN 978-80-87000-41-0. FRÝZKOVÁ, Michaela; PALEČKOVÁ, Jana. Přírodovědné úlohy výzkumu PISA. Vyd. 1. Praha : Ústav pro informace ve vzdělávání - divize Nakladatelství TAURIS, 2007. 103 s. ISBN 978-80-211-0540-9. Přírodovědná gramotnost – srovnávací analýza, 1. část. Metodický portál: Články [online]. 03. 03. 2011, [cit. 2011-04-28]. Dostupný z WWW: <http://clanky.rvp.cz/clanek/c/Z/1096...NA-GRAMOTNOST-–-SROVNAVACI-ANALYZA-1-CAST.html>. ISSN 1802-4785. Doporučená literatura a zdroje ke studiu BYBEE, Rodger W. Toward an Understanding of Scientific Literacy. In GRÄBER, Wolfgang; BOLTE (EDS.), Claus. Scientific Literacy : An International Symposium. Kiel : [s.n.], 1997. s. 36–68. ISBN 3-89088-109-2. DILLON, Justin. On Scientific Literacy and Curriculum Reform. In. International Journal of Environmental and Science Education, vol. IV, no. 3. [s.l.] : [s.n.], 2009. s. 201-213. LAUGKSCH, Rüdiger C. A conceptual overview. [s.l.] : [s.n.], 2000. Scientific literacy, s. 71–94. ROBERTS, D. A. Scientific Literacy : Science Literacy. In K. ABELL, Sandra; G. LEDERMAN, Norman. Handbook of research on science education. Routledge: Routledge, 2007. s. 729–780. ISBN 0805847138, ISSN 9780805847130.