Větné členy

Moc bych se přimlouval u těch, kdo vytvářejí cvičení (pracovní listy) pro kterékoliv gramatické jevy, i u těch učitelů, kdo gramatiku s dětmi cvičí, zda by nemohli zkusit ve své třídě do cvičení dávat věty, které obsahem i syntaxí na sebe navazují - tedy dávají společně normální věcný smysl, mluví souvisle o nějaké situaci nebo příhodě.
Nejen že taková zadání jsou pro žáka snadnější. Náš mozek totiž vnímá jazyk a vyjádření právě vždy v kontextu, pochopení se doplňuje z mnoha zdrojů (z věcných souvislsotí, ze stavby věty i vět kolem ní, a také z průběžného pochopení toho, co jsme už právě pročetl). Cvičení s větami, které tvoří kratičký "příběh", v němž někdo určitý něco vykonal, nebo v němž se s něčím něco určitého stalo atp., navíc pomáhají u dětí zvyšovat důvěru ve školu a v učení. Příběh, ať skutečný nebo pohádkově vypadající, nebo situace - ať reálná, nebo fantaskní, totiž podvědomě spouští v mozku pozornost a myšlení, a to se vyplatí i pro učení gramatice. A navíc: české děti potřebují brzy a vydatně podpořit své čtenářství (upadáme vůči Evropě!), a pro mnohé z nich budou taková cvičení s pěti či deseti navazujícími větami a smysluplným obsahem možná jednou z mála příležitostí, kdy si vůbec čtou! Ale i ty děti, které si čtou, potřebují vidět, že výuka češtiny není ani tak "procvičovat", jako "vyluštit a pochopit sdělení". A kvůli úspěchu v takovém sdělování - aby druzí chápali a přijali to, co jim chci říct, stojí za to se i nadřít pár gramatických pravidel a procvičit si doplňování i/y nebo rozpoznávání životnosti podmětu.
Kde se valstně vzalo to, že ve většině učebnic i pracovních listů u nás jdou za sebou věty, které společně smysl nepřinášejí? Navykli nás na to sami naši učitelé kdysi?
Prosím zkuste to: není to vůbec těžké vytvořit, a děti jsou rády. I když si myslíte, že se jejich pozornost sveze k příhodě, k situaci, namísto k slovnímu druhu nebo k rodu podmětu, snad vás potěší, že to spojení normálního myšlení s gramatickým úkonem dává naději, že si žák pravidlo, poučku nebo návyk uchová déle než do konce týdne!(Asi to znáte, ne? Proberete a procvičíte látku a za týden, za měsíc u mnoha žáků jako by se vše vypařilo...)

Nabízím jako ukázku kousek textu přepracovaný z pracovního listu "Větné členy" - 1. Vyhledej ve větách podmět a přísudek a urči jejich druh:

Počítače ztížily lidem práci. Lékař se stal písařem. Měl by léčit. Řidič se musí podívat do počítače na trasu cesty. Dřív se musel cestou vyptávat. Květinářka zapisuje do počítače objednávky květin. Vložila do počítače výši své tržby za den. Ale přitom má mít objednávky a tržby také na papíře. Lidé si však už na počítače stačili zvyknout. Jen staří lidé bývají k počítačům nedůvěřiví. Dřív žádné počítače neměli. Ve dne seděli na zahradě. Při dešti se přátelé sešli u kamen a povídali si. Počítač nám ale přináší i hry a poučení. Novinář může rychle získat informace o světě. Mladí lidé už jsou na počítač zvyklí. Máte doma počítač? Jak se baví rodiny bez počítače?

Rozpoznat podměty potřebujeme umět jednak kvůli "psaní shody", ale také proto, abychom dobře rozuměli tomu, o kom všem se v sdělení mluví! A také abychom dobře spojili, co kdo dělá: Chtěl autor toho textu říct, že dřív bývali k sobě lidé přátelštější? Podmět "staří lidé" se opakuje - jsou nedůvěřiví, dřív neměli počítače, sedávali na zahradě - a byli to oni, kdo se s přáteli scházeli u kamen?

Když si vyberete k určování podmětů a přísudků opravdový text z některé knížky pro děti, a maličko ho zpočátku upravíte, aby neměl dlouhá souvětí a nejasné vztahy, získáte souvislý text mnohem lepší než ten, který jsem tu pro vás sešil s využitím vět z pracovního listu.

Možná však dáte dětem text neupravený, jen v něm podtrhnete věty, ve kterých se má podmnět a přísudek určovat. Ty složité zatím nepodtrhnete. Ale děti budou mít i celý kontext a možná i prožitek z četby. Možná, že to cvičení potrvá o něco déle, ale vy zabijete několik much jednou ranou!
Zajímalo by mě, co si o tom myslíte!

Musel jsem se zasmát - čtu po sobě (pozdě, když už to na webu visí) svůj komentář, a vidím slovo PODMNĚT! Čtó éto? Podm? Nět! Vida, jak mi počítače (o nichž se povídá v tom cvičném textíku níže) změnily život: daří se mi dělat chyby, jaké jsem dřív neuměl dělat! Omlouvám se, že jsem nedotáhl korekturu! (V rukpoise se mi taky nidky nepřehazovlay psímenka...)

Děkuji pane doktore za vhodné doporučení. Pokud by se nám podařilo instruovat autory DUM k takovýmto krokům, snad by to mohlo podpořit výchovu ke čtenářství, kterou potřebujeme jako sůl. Velmi dobře si pamatuji, jak mne samotného v učebnicích smysluplné texty zajímaly.
Zkusíme vymyslet nějaký způsob, jak to autorům (a recenzentům) předložit jako doporučení.

Pěkný den
ON

Vážený pane Neumajere, oceňuji Vaši vstřícnou reakci na návrh dr. Hausenblase ke zlepšení DUMů z ČJ. Dovolím si Vás v této souvislosti upozornit na situaci v oblasti DUMů z chemie. které komentuji už asi přes 2 roky. Moje kritické komentáře nejsou většinou náměty ke zlepšení funkčních materiálů, ale upozornění na závažné chyby, které dělají DUMy nepoužitelné. Jedná se nejčastěji o chybnou aplikaci pravidel chemického názvosloví. V několika případech došlo k opravě, většinou ale kritizované materiály zůstávají beze změny - tedy chybné. Počet takových materiálů se tak na rvp.cz průběžně zvyšuje. Je to situace podobná tomu, jako kdyby vznikaly DUMy z ČJ s hrubými pravopisnými chybami a zůstávaly bez opravy i přes kritiku čtenářů. V oblasti chemie tak je zaručeně spolehlivější najít na webu přípěvek nadšeného středoškoláka (jedem takový dnes rediguje chemickou část české Wikipedie), než chemický DUM, který napsal kvalifikovaný učitel a recenzovaly jej další dvě kvalifikované osoby. Ani autor ani recenzenti nemají povinnost vracet se ke zveřejněnému textu a reagovat na jeho kritiku. Neexistuje zřejmě žádná zodpovědná osoba, která má v popisu práce reagovat na chyby v již zveřejněných DUMech - vše vychází z představy, že zveřejněné materiály jsou bezchybné.

Dobrý den,

materiál prošel opakovanou recenzí. Bylo rozhodnuto, že je v pořádku.

Zdraví Ivo Krobot.

Vážený pane Krobote, opravdu bych se přimlouvala za opravu zřejmé chyby, vždyť v 1. cvičení je ve větě "Bratr se stal lékařem" slovo "lékařem" přísudkem a v 5. cvičení ve větě "Bratr se stal učitelem" slovo na stejné pozici najednou doplňkem. To by se, podle mého názoru, v DUM určených k výuce nemělo stát. Obě dvě slova jsou jmennou částí přísudku.

S pozdravem Helena Menoščíková

Vážená paní Menoščíková,

díky za trpělivost, materiál byl odeslán nezávislým recenzentům, upraven a znovu vložen.

Zdraví Ivo Krobot.