Závěrečná práce z českého jazyka pro 5. ročník
0x
využito ve
výuce
využito ve
výuce
Anotace
Závěrečná písemná práce z českého jazyka zahrnující učivo pátého ročníku. Základem je práce s textem.
Závěrečná písemná práce z českého jazyka zahrnující učivo pátého ročníku. Základem je práce s textem.
práce s textem
přímá řeč
slovní druh
souvětí
věta hlavní
věta jednoduchá
věta vedlejší
základní skladební dvojice
hodnocení
hodnocení
0x
využito ve
výuce
využito ve
výuce
0
Komentář může upravit pouze jeho autor.
hodnocení
hodnocení
0x
využito ve
výuce
využito ve
výuce
0
Vaše hodnocení pomůže ostatním při výběru toho pravého materiálu.
Hodnocení může upravit pouze jeho autor.
hodnocení
hodnocení
0x
využito ve
výuce
využito ve
výuce
0
Základní atributy materiálu
- Autor: Mgr. Kamila Vávrová
- Poskytovatel: Metodický portál RVP.CZ
- Datum vložení do systému: 22. 03. 2018
- Datum vzniku: 12. 10. 2010
- Umístění materiálu: -
- Stupeň vzdělání: základní vzdělávání
- Ročník: -
- Dostupnost: Volně dostupné bez registrace
- Typ materiálu: test
- Licence: Creative Commons - Uveďte původ-Neužívejte dílo komerčně-Zachovejte licenci 3.0 ČR
- Jazyk: Čeština
- Otevřený zdroj: Ano
Chcete se k materiálu vyjádřit?
Využijte prostor pro férovou diskusi.
#fairplay
Přidávat komentáře mohou pouze přihlášení uživatelé. Přihlásit se můžete zde
Ondřej Hausenblas
12.10.2010
Komentář
Moc se mi líbí, že tu je známý a oblíbený text, a že se úlohy vztahují k ucelenému úryvku. To jistě dětem pomáhá, nejen motivačně, ale i v porozumění. Když mají vhlédnout do syntaktické stavby, potřebují rozumět obsahu.
Myslím, že páťáci by mohli (v závěru roku jistě) už být žádáni o víc - některé úlohy jsou určitě jen pro zjištění toho, jaký výkon podá ten nejslabší, například ta "Jak se jmenuje postava, která mluví hovorovým jazykem..." Ale možná se tu žák zasekne, protože nezná výraz "hovorový jazyk" a tak ani nemůže identifikovat postavu Hagrida. Bylo tohle cílem testu? Ten termín? (Pak by měl být od paní učitelky použit správně! Hovorová čeština je už půl století termín pro spisovnou mluvenou češtinu. Hagrid mluví buď nespisovně, nebo snad obecnou češtinou. Dětem na termínu nezáleží, ale když na něm záleží učiteli a testuje je z toho, měl by dodržet terminologii, kterou asi po žácích za pár let budou žádat jejich učitelé na 2. a 3. stupni. Já bych radil i jim, ať ji nevymáhají, a spíš naučí děti lišit mezi mluvením kultivovaným a nekultivovaným. Hagrid coby obr je málo kultivovaný, ale přesto je poctivý, upřímný, statečný... A jazyk překladu to pěkně vystihl.)
Podíval jsem se na tento DUM proto, že se jmenuje „Závěrečná práce“ – očekával jsem nějaký soustavný výkon žáka – nějaké jeho samostatné a déle trvající zpracování určitého problému či zajímavosti, třeba z dvou tří stran. Práci by zpracovával třeba týden. Textík od Rowlingové by páťák mohl nějak vysvětlit: jaké postoje tam kdo měl, nebo z čeho je vidět jeho povaha (čtení s pochopením smyslu, opřené o doklady v textu i ve zkušenosti čtenáře), pak by ho mohl nějak přepracovat (v tom by ukázal své gramatické a lexikální vybavení znalostmi i dovednostmi, například podat tu scénku z pohledu vlkodlaka), a pak třebas porovnat tenhle úryvek s nějakým obdobným rozhovorem postav v jiné knize (to by se muselo dobře vybrat...)
Takto mi to připadá spíše jako závěrečný test. Chápu, že to asi odpovídá tomu, jak jsme děti vyučovali. Kdyby měly přepracovat úryvek na „vlkodlakovsko“, byli bychom je museli učit takovým úpravám textů. Ale možná se tomu tihle žáci učili, a jenom forma testu ty získané dovednosti nevyužívá?
Myslím, že páťáci by mohli (v závěru roku jistě) už být žádáni o víc - některé úlohy jsou určitě jen pro zjištění toho, jaký výkon podá ten nejslabší, například ta "Jak se jmenuje postava, která mluví hovorovým jazykem..." Ale možná se tu žák zasekne, protože nezná výraz "hovorový jazyk" a tak ani nemůže identifikovat postavu Hagrida. Bylo tohle cílem testu? Ten termín? (Pak by měl být od paní učitelky použit správně! Hovorová čeština je už půl století termín pro spisovnou mluvenou češtinu. Hagrid mluví buď nespisovně, nebo snad obecnou češtinou. Dětem na termínu nezáleží, ale když na něm záleží učiteli a testuje je z toho, měl by dodržet terminologii, kterou asi po žácích za pár let budou žádat jejich učitelé na 2. a 3. stupni. Já bych radil i jim, ať ji nevymáhají, a spíš naučí děti lišit mezi mluvením kultivovaným a nekultivovaným. Hagrid coby obr je málo kultivovaný, ale přesto je poctivý, upřímný, statečný... A jazyk překladu to pěkně vystihl.)
Podíval jsem se na tento DUM proto, že se jmenuje „Závěrečná práce“ – očekával jsem nějaký soustavný výkon žáka – nějaké jeho samostatné a déle trvající zpracování určitého problému či zajímavosti, třeba z dvou tří stran. Práci by zpracovával třeba týden. Textík od Rowlingové by páťák mohl nějak vysvětlit: jaké postoje tam kdo měl, nebo z čeho je vidět jeho povaha (čtení s pochopením smyslu, opřené o doklady v textu i ve zkušenosti čtenáře), pak by ho mohl nějak přepracovat (v tom by ukázal své gramatické a lexikální vybavení znalostmi i dovednostmi, například podat tu scénku z pohledu vlkodlaka), a pak třebas porovnat tenhle úryvek s nějakým obdobným rozhovorem postav v jiné knize (to by se muselo dobře vybrat...)
Takto mi to připadá spíše jako závěrečný test. Chápu, že to asi odpovídá tomu, jak jsme děti vyučovali. Kdyby měly přepracovat úryvek na „vlkodlakovsko“, byli bychom je museli učit takovým úpravám textů. Ale možná se tomu tihle žáci učili, a jenom forma testu ty získané dovednosti nevyužívá?
Vaše hodnocení pomůže ostatním při výběru toho pravého materiálu.
Přidejte hodnocení anonymně nebo pod svým profilem.