Jak učím matematiku I

Hurá, zajímavý článek, to se něco nového dozvím, nějaký příklad dobré praxe...nalákal mě zajímavý název příspěvku. Jdu na to......celé jsem si to přečetl a vlastně jsem zklamaný, že jsem se nic, kromě známých věcí nedozvěděl.

Navíc mě pobavilo, jak je tu opět oblíbená fráze (rozuměj oblíbená u učitelů SŠ), že za vše špatné v matice mohou učitelé  ze ZŠ (upřesněno z 2. stupně). Odkud berete informaci, že pro většinu žáků na 1. stupni je matematika oblíbená? Možná je to tak, že mám jen štěstí na matikáře kolem sebe, proto mě už nebaví  a přijdou mi nefér ty kecy o špatných učitelích matematiky na ZŠ. 

A pak následují dva příklady. Úravy výrazů na téhle úrovni mi vždycky přišly pro ZŠ dost mimo (kde tohle využijí v normálním životě??? Tedy kromě přijímaček na SŠ...) A kosinova věta, u které mi dojde, že i první příklad byl středoškolský, přijímačkám navzdory. Následuje chyba. Ano, natomhle je víceméně postavený konstruktivistický model učení, nejen pana Hejného, ale obecně. To už přece všichni učitelé taky ví a chápou ne?

Ale nejvíc mě zaujaly dva nápady z praxe (hurá, konečně něco kromě obvyklých teorií). Ano, jsou to úlohy na procenta, které jdou prodat i jinde, ale v zásadě je to pořád učivo sedmé třídy. Nepřestává mě překvapovat, jak si učitelé SŠ představují své kolegy ze základek. Podobné úlohy, kde vycházíme z praktických věcí, jsou součástí hodin matematiky samozřejmě. Ale koukněte na přijímačky - složený zlomek, pár dalších složitějších zlomků, úprava výrazů a navrch rovnici, kterou si 95% žáků ze slovní úlohy nesestaví ani náhodou... propojení podobných úloh se životem je prakticky nemožné :( 

Je mi jasné, že je opravdu snadné podobný článek kritizovat, šel jste s kůží na trh, to oceňuji. Třeba bychom spolu našli shodu v tom, že jednotné přijímačky + povinná maturita z matematiky je hodně velká hloupost, hodná časů Marie Terezie či alespoň reálného sosialismu, nikoli 21. století. No nic, jdu na druhý díl, třeba něco pro sebe objevím...