Metodické komentáře a úlohy ke Standardům ZV – Zeměpis (Geografi

Dobrý den, Metodické komentáře a úlohy ke Standardům ze zeměpisu považují za skvělé dílo, které mi ulehčilo přemýšlení nad jednotlivými očekávanými výstupy a jak v určitých znalostech a dovednostech své žáky posouvat z minimální na excelentní úroveň. Moc děkuji. Akorát jsem nepochopila, proč k úlohám nejsou k dispozici i správná řešení. Lze je někde získat? U některých úloh si sama nejsem jistá správnou odpovědí nebo nedokáži vyjmenovat všechny správné odpovědi. Děkuji a s pozdravem, Jana Hámková

S potěšením sleduji, jak se v českém zeměpisu začíná ujímat kvalita nad kvantitou u očekávaných výstupů, kvalita geografického myšlení nad memorováním, a jiné možné přístupy v geografickém vzdělávání (více holistický přístup, zahrnutí subjektivity a zkušenosti žáků do výuky, a dal.). Mohu to konstatovat na základě své aktivity na školách, kde vykonávají praxi studenti TU v Liberci, a výše uvedený komentář paní Jany Hámkové to potvrzuje, že se změna od kvantity ke kvalitě děje i jinde.

Dovolte spíš doplnit to, co v textu, na který reaguje komentář #1, není až tolik výslovně zdůrazněno:

1 Bloomova taxonomie vzdělávacích cílů

Taxonomie je nápomocna k tomu, co uvádí paní Jana Hámková – rozlišovat kvalitu dosahovaného cíle a jak deklaruje editor a spoluautor textu Josef Herink. Zdůrazňuji, že se jedná o kognitivní dimenzi z Revidovaného Bloomovy taxonomie (dále RBT). Hierarchie těchto úrovní není dosud v Česku zažitá a stále se setkávám, a to i v odborných pedagogických textech (!) s používáním původního Blooma z roku 1956. Je nutné vyjít ze zásadní otázky: Proč byl původní Bloom revidován? Odpověď čtenář může najít i v mých textech na tomto portálu.

Důležité je také, co se v zahraničí také kritizuje u používání RBT, že hierarchické úrovně kognitivní dimenze jsou brány izolovaně/separovaně. Určitý žák bývá ‚ohodnocen‘ úrovní zapamatování/memorování a už se nepočítá s tím, že může dosáhnout v některých ‚tématech‘ i úrovně excelentní. Může to být ilustrováno učitelovým opakovaným výrokem: „Nováku, je to dobrá dobrá.“ Novák to má spočítané na celou dobu studia.

Ale tou určitou (sporadicky dosahovanou) excelentní úrovní nemám na mysli žáka „fachidiota“, ale spíše žáka se schopnostmi (angl. capabilities), které mohou pocházet a asi i často pocházejí z neformálního vzdělávání (rodina, zájmové aktivity apod.). Tyto schopnosti mohou naznačovat i potenciál v učení určitého žáka. Zdůrazňuji, že tyto tři „konstruované“ úrovně musejí být prostupné a vzájemně se doplňovat (viz ZDE, Obrázek 16). Možno tvrdit, že bez určitých naučených znalosti (faktů, jevů) a bez jejich využívání/aplikování, případně analyzování, není možné žákovo myšlení/hodnocení, například v kontextu/v souvislostech.

2 Zeměpis/geografie, to je místo a prostor

 V posledních deseti letech se i v Česku objevuje přístup ve vzdělávání, hlavně v environmentální/ekologickém, které je ‚ukotvené‘ v místě. Právě v tom uvedeném vzdělávání se stále uplatňuje „geografický/environmentální“ determinismus (příčina – následek v prostoru/v životním prostředí). Pokud se však má uvažovat, rozvíjet myšlení, vychovávat (hodnoty a postoje), pak často autoři „přehodí výhybku“ na ‚místo‘. Příklad takového přístupu může čtenář najít ZDE (text se načítá a ukládá na počítač).  Velmi dobře patrná taková váhavost v definování a nevyjasněnost pojmu místa je v použitém textu, a to v termínu „sense of place“ (v textu přeloženo jako smysl místa) a velmi mlhavě charakterizované jako „ reflexe respondenta“. To je málo. Co například reprezentace místa? Co význam místa?

V zeměpisu/geografii je možné místo charakterizovat topografickou mapou na jedné straně a mentální mapou na straně druhé. Lepší představivost o této problematice si může čtenář udělat z textu uvedeného ZDE. 

Přeji všem čtenářům hodně letních zážitků!