Přišel čas přesunout žáky do další reality?

"Třeba budou samotné školy jednou jen digitálními objekty....". Co si máme představit pod tímto tvrzením? Nebo přesněji:jaký význam je zde přisuzován pojmu (resp. termínu) "digitální objekt"?

Samozřejmě se jedná o nadsázku. Představa o škole existující ve VR je však celkem možná. Již Second Life sloužil k mnohým takovým experimentům. Školy si tam budovaly celé kampusy, kam studenti chodili na přednášky do virtuálních aul a diskutovali ve virtuálních kavárnách. Je to hodně líbivé. Jenže pak se zjistilo, že k tomu, aby se někdo něco podstatného naučil, je třeba více, než je jen virtuální kontakt s učitelem.
Skutečný 3D prožitek může zaujmout, ale učit se lze jen skutečnou prací. Kolega Janíček to dobře ví (viz zmínka o jeho dceři).

Mně šlo spíše o vymezení významu pojmu "digitální objekt" (ať už o vymezení implicitní či explicitní).

Za digitální objekt lze považovat kdeco, dokonce i když nese přízvisko výukový. Zde by to tedy asi byl onen 3D kampus jako místo, kam studenti docházejí v podobě avatarů. Analogicky si lze představit vitruální základku.

1. "Za digitální objekt lze považovat kdeco,....." - zajímavá definice.

Pro informaci uvádím odkaz na jeden zajímavý článek, který se zabývá problematikou vymezení pojmu digitální objekt.

Článek má název "A theory of digital objects" a lze ho nalézt na adrese: http://firstmonday.org/ojs/index.php/fm/article/view/3033/2564

2. Název článku pana Pavla Janíčka evokuje představu, že se snad žáci přesunují (nebo budou přesunovat) do nějaké jiné reality, než je náš reálný svět. Ale žáci přece zůstávají stále v něm, jen používají nové technologie, které jim ho umožňují poznávat, vnímat, interagovat s ním etc. novými způsoby. Tudíž tzv. "virtuální realita" není protiklad k realitě, ale je její součástí. I když, pravda, název "virtuální realita" není dvakrát šťastný, neb je to vlastně oxymoron.

Pane Maršáku, se vším souhlasím. DO (či DUM) by měl být editovatelný, interaktivní i distribuvatelný (otevřený). Jenže pak přijde potřeba vykázat co nejvíze výsledků nějakého projektu a zahrnou se třeba i obrázky, PDF ad.

I s tím, že dnes je ona virtuální realita nedílnou součástí skutečného života, zvláště mládeže, souhlasím. Zde ale je to slovo zároveň označením určité konkrétní technologie, takže s ním pracujeme v tomto duchu.

Dík za připomínky i odkaz.

Pane doktore, máte pravdu, že termín "virtuální realita" je dnes používán zcela běžně hlavně pro označení jisté třídy technologií. A v tomto smyslu je tak dnes vždy zřejmé, co se má uvedeným termínem "VR" v dané oblasti na mysli. S tím naprosto souhlasím.

Dobrý den,

využití VR, konkrétně v hodinách angličtiny,momentálně řeším. Osobně jsem vlastníkem plastového headsetu iget Virtual\' za cca 400 korun. Poprvé jsem se s VR setkala v létě na kurzu v Cambridge, děkuji Erasmus+:), kde nám to dali jednou na hlavu a byl to hezký vizuální zážitek. Pustili nám nějakou aplikaci s příšerami z vodních hlubin, nevím přesně co. Bohužel to bylo na samém konci kurzu a žádné větší školení jsme z časových důvodů nedostali, což se nám učitelům moc nelíbilo.

Ve VR vidím obohacení zejména hodin přírodních věd ( VR pro mediky bude lepší pro studium než obrázky v učebnici ) nebo umění. Mne to zajímá jako zpestření výuky a novinka, co stojí za prozkoumání. A jako se vším, mělo by se to použít smyslupně, ne jen aby se to použilo..

V každém případě jsem zatím zjistila toto:

- Nejlevnější jsou tzv. cardboards- papírové brýle - na ebay seženete jeden kus za cca 30 korun. Takže pro skupinu 16+ studentů na aj by to nemuselo být tak nákladné. Přes heureku najdete google cardboards zhruba za 135 kč jeden kus.

- Z mých studentů má vlastní cardboard tak 1 ze 16, takže běžně to mezi studenty není. Nelze říct: \'Přineste si cardboard.\'

-Do hodin angličiny, my máme ve škole semináře na reálie, vidím zatím na použití výše zmíněné \'google expeditions\'. Jsou zdarma.

Umožňuje tzv. field trips, tedy výlety, kdy jste ale vlastně ve škole. Avizují, že je to možnost pro školy, jak ušetřit za výlety. Učitel navádí přes svůj mobil studenty jako v cestovce, nastaví se jako průvodce a studenti si jej najdou a chodí s ním např. po Mount Rushmore. To je místo, kde jsou vytesáni američtí prezidenti do skály. Učitel hýbe šipkami a říká k tomu komentář. On sám ty brýle v tu chvíli na sobě nemá. Google již tam má komentář s informacemi předepsaný, aby to učitel mohl číst. Jak znám učitele, každý si to upraví pro své potřeby, ale je to dobrá kostra. Samozřejmě se učitel může ptát studentů otázky, co vidí, ví apod.

- Jeden z argumentů pro VR je, že si lidé více vybavují zážitky, tudíž by si víc pamatovali o těch věcech zažitých přes VR.

- Odhaduji, že studenti by to spíše uvítali než aby byli otrávení. Jsem překvapena negativním přístupem studentů toho staršího ročníků v článku. Co se po nich vlastně chtělo?

- Moc věcí na aktivity do hodin opravdu nemohu najít. Na youtube jsou 3D videa, třeba New York, která ale nejsou vytvořena ke studijním účelům a jsou dlouhá. Velmi zajímavé je 3D video, kdy akrobat šel na provaze mezi tehdy ještě stojícími Twin Towers. Učíme v semináři o 9/11 a bylo by to pěkné zpestření. Jste jako on, když tam jde.

Dlouhá videa jsou nevýhoda, pokud do toho budete dlouho koukat, budou vás bolet oči.

! Před rozhodnutím používat cardboards ve třídě - každý student potřebuje smartphone, na kterém to VR půjde, to nejsou všechny, a dále - jsou menší a větší cardboards. naštěstí studenti preferují menší mobily a větší než 5.3 moc nemají. Já sama mám ale 5,5 a nevejde se mi do klasické cardboard.

! Veškeré ty věci jde vlastně nahradit normálním videem, ale bez toho 3D zážitku. Když máte na sobě ty brýle, neruší Vás okolí, to může být plus.

Takže je to celkem komplikované VR ve škole vyzkoušet. Pokud bych sehnala do školy cardboards, třeba za příspěvek od chápavé Unie rodičů, určitě narazím na smartphony studentů. Někomu nepůjde připojení na školní wi-fi nebo nebude mít kvalitní mobil.

Takže toto jsem zjistila za týden, co jsem si objednala plastový VR headset a uvidím, co dál zjistím a co se dá dělat. Jdu si něco zjistit o tom českém vývojáři Tomáši Mariánčíkovi a co dělá.

Zdravím,

Š.Opatová

Paní Opatová, děkujeme! Těšíme se na další poznatky.