Jak učit výslovnost tak, aby to žáky bavilo?

Dobrý den, osobně učím na osmiletém, tedy více méně navazuji na Vámi popsanou fázi 1. stupně. Namísto lízátka v případě \"θ\" už tedy mohu žákům říkat, aby vyslovili \"s\" a vystrčili špičku jazyka (a v případě \"ð\" zkombinovali \"dz\" a špičku jazyka). \"æ\" se mi dobře učí porovnáním výslovností slov bat, bet a but, a na \"ə\" jdu přes člen neurčitý (a boy), který už víceméně všechny děti nastupující na gympl umí. 

Také se mi poměrně osvědčuje nutit studenty, aby se naučili 4 výše zmíněné zvuky (plus dvojtečku pro dlouhou samohlásku a tečku pod přízvučnou slabikou) foneticky zapsat. Zbylé zvuky (č, š, dž...) je možné postihnout českou abecedou. Samozřejmě se kroutí a nejdřív jim to nejde, ale ve výsledku je to velmi efektivní - když má někdo potíže jisté slovo vyslovit, napíšu ho na tabuli a hned to jde.  

Váš článek (a určitě i webinář) je velmi zajímavý. Dovolil jsem si pokusit se přiblížit, jak je to možné dělat u starších dětí. S úctou , š.d.