Počátky islámu, víra a tradice

Tvrdí se tu \"Korán například, neschvaluje kamenování. Nezná trest pro odpadlíky.\" To jsou závažná tvrzení, ale nejsou-li vyloženě nepravdivá, tedy rozhodně jsou mlžící.

Pro nevěrnou manželku Korán (24.2) stanoví trest veřejné bičování - kamenování je zřejmě až modernější úprava.

Na odpadlíky se možná vztahuje Korán (4.89) a trest je samozřejmě smrt, ale tahle kapitola je plná tak šílených náboženských blábolů, že si čtenář nemůže být úplně jistý, o čem vlastně pojednává. Každopádně tvrzení \"Korán nezná trest pro odpadlíky\" je prostě diskutabilní, nepodložené.

Z uvedených příkladů je zřejmé, že citovaný Mustafa Akyol je jako \"autorita na Korán\" zcela nedůvěryhodný. Pokud není záměrem paní Švajgrové předkládat studentům na téma islám lživé informace, měla si ty texty lépe ověřit.

K tomu moje zcela subjektivní poznámka: Předkládaný materiál není první a jistě ani poslední pokus vykreslit veřejnosti (považované nejspíš za úplně blbou) mohamedánské náboženství jako mírumilovné, neškodné, civilizované atd. apod. Takovéto pokusy jsou (potichu) založeny na předpokladech \"ne každý mohamedán je mohamedán\" a \"pro některé mohamedány Korán neplatí\".

Pokud opravdu někdo chce líčit mohamedánské náboženství jako mírumilovné, neškodné, civilizované atd. apod., měl by to vyargumentovat o mnoho pečlivěji, nežli to činí Mustafa Akyol, nechce-li být pokládán za lháře a podvodníka. Osobně pokládám takovýto úkol za neproveditelný.