Role digitálních technologií ve výuce cizích jazyků – vzdělávací

Úkolem učitelů je naučit žáky s těmito nástroji a fenomény pracovat a používat je. Budiž, na tom se asi shodneme. Ale co přesně znamená \"efektivně pracovat\" a \"vhodně používat\", tam bude shoda obtížná, ne-li nemožná. Třeba v současnosti radím žákům používat on-line překladače na jednotlivá slovíčka bez omezení, na výrazy a na jednoduché věty s mírou a na složitější větné konstrukce v žádném případě. Kdo ví, co jim poradím za rok?

Integrace těchto možností práce s jazykem - jak ta si stojí? Opravdu se jedná o složitý a náročný proces? Ano a ne. Samo učení jazyků je složitý a náročný proces. Integrace těch nejnovějších možností mi nepřipadá nějak výrazně složitější a náročnější nežli ostatní činnosti v rámci učení jazyka.

A pak je tu aktualizace rámcových vzdělávacích programů. Jak rychle může tato aktualizace probíhat? Faktické tempo změn dostupných prostředků nemůže stíhat, ani kdyby 29 rad moudrých zasedalo nepřetržitě 24/7/365. Nežli spoléhat na aktualizované RVP, připadá mi vhodnější dopřát učitelům maximální volnost, aby učitelé sami mohli posoudit, co znamená \"efektivně pracovat\" a \"vhodně používat\", a co mají učit žáky.

Budou-li RVP formulovány příliš konkrétně, rychle zastarají (tam, kde se budou opírat o konkrétní digitální technologie). Také proto jsem pro větší volnost, o které hovoříte. Pak je ovšem problém ten, že v takovém zpracování RVP zpravidla konkrétní technologie vůbec nezaznívají (celkem logicky, za pár let po budou zase jiné technologie). Mnozí učitelé z takto formulovaných RVP ale nesprávně vyvozují, že technologie vůbec do výuky nepatří, při čtení RVP jim mnohdy nepřijde na mysl, že by je mohli vhodně využít. Jediným řešením je pak metodická podpora učitelů a DVPP, které aktuální digitální technologie využitelné pro učení jazyků nabízejí. A toho se školám bohužel nedostává.

Že není možné vkládat konkrétní technologie přímo do RVP, je zřejmé. K tomu je ŠVP nebo možná dokonce jen učební plány pro ten který školní rok, které je bohužel třeba stále aktualizovat. RVP není ideální a poskytuje učitelům alibi utvrzující se v pohodlném odporu k novotám. Jenže ani nově koncipovaný RVP v tomto směru moc nepomůže. Dalším krokem je aktualizovaný Standard práce učitele, změny v přípravě na ped. fakultách, dokonalejší DVPP. Teprve pak se začne těm, kteří se drží pohodlného odporu k technologiím, bortit půda pod nohama. Někdy začínám mít sám pochybnosti, zda ono nadměrné úsilí hrstky lidí v tomto státě vůbec stojí za to. Jenže jak jinak bojovat s riziky nesprávného a děti poškozujícího užívání technologií???