Chatbot EMA
4 zdařilé

Příspěvek češtináře k vytvoření počítačové gramotnosti žáků

Autor
doc. PhDr. Eva Hájková CSc.
Datum vložení
4. 12. 2018
6 1 5
0x
využito ve
výuce

Anotace

Uživatelská
hodnocení
Systémová
hodnocení
0x
využito ve
výuce
Počet využití ve výuce
1
Počet hodnotících uživatelů
Názor uživatelů na kvalitu materiálu
4 zdařilé
Další statistické údaje

Vaše hodnocení pomůže ostatním při výběru toho pravého materiálu.

Přidejte hodnocení anonymně nebo pod svým profilem.

Přidat hodnocení

Ohodnocením materiálu pomůžete zpřesnit vyhledávání dle obsahu. Děkujeme.

1

Celková kvalita materiálu *
Povinný údaj 

2

Použil/a jste tento materiál ve výuce?

3

Klady

Zápory

4

Komentář

5

Které tagy nejlépe vystihují obsah materiálu?

Vyberte štítky, které vám připadají pro tento materiál relevantní

didaktika českého jazyka
klíčová slova
práce s informacemi

Není to úplně ono? Zadejte vlastní štítky lépe vystihující obsah

Uživatelská
hodnocení
Systémová
hodnocení
0x
využito ve
výuce
Počet využití ve výuce
1
Počet hodnotících uživatelů
Názor uživatelů na kvalitu materiálu
4 zdařilé
Další statistické údaje

Vaše hodnocení pomůže ostatním při výběru toho pravého materiálu.

Uživatelská
hodnocení
Systémová
hodnocení
0x
využito ve
výuce
Počet využití ve výuce
1
Počet hodnotících uživatelů
Názor uživatelů na kvalitu materiálu
4 zdařilé
Další statistické údaje

Vaše hodnocení pomůže ostatním při výběru toho pravého materiálu.

Přidejte hodnocení anonymně nebo pod svým profilem.

Ivana Kolářová 25.10.2019
  • Hodnocení zdroje:
Autorka článku se zamýšlí nad tím, jak může učitel češtiny pomoci žákům prostřednictvím počítače pracovat s co největším množstvím informací. Věnuje se zde jedné z digitálních dovedností - dovednosti dobré orientace v těchto informacích, dovednost najít právě takové informace, které jedinec v daném okamžiku potřebuje. Upozorňuje na nutnost znát kvalitní internetové vyhledávače a umět formulovat požadavek – přesně nazvat předmět, jenž má být vyhledán.Vysvětluje, že učitel češtiny může k této dovednosti přispět, naučí-li své žáky pracovat s tzv. klíčovými slovy.
pracovat více s termínem digitální gramotnost místo počítačová.
Komentář

Zajímavý článek, který popisuje jednu složku, jak využít digitální technologie v českém jazyce a tím pomoci žákům v lepší orientaci a vyhledávání potřebných informací a dovedností třídit získané informace, co se týče jejich pravdivosti, využívat kvalitní vyhledávače tedy učit se digitální gramotnosti.

Základní atributy materiálu

  • Autor: doc. PhDr. Eva Hájková CSc.
  • Poskytovatel: Metodický portál RVP.CZ
  • Datum vložení do systému: 04. 12. 2018
  • Datum vzniku: 13. 01. 2016
  • Umístění materiálu: -
  • Stupeň vzdělání: základní vzdělávání
  • Ročník: -
  • Dostupnost: Volně dostupné bez registrace
  • Typ materiálu: článek
  • Licence: Creative Commons - Uveďte původ-Neužívejte komerčně-Nezpracovávejte 3.0 ČR
  • Jazyk: Čeština
  • Otevřený zdroj: Ano

Chcete se k materiálu vyjádřit?
Využijte prostor pro férovou diskusi.
 
#fairplay

Ivan Ryant 13.1.2016

Komentář

Jako středoškolský učitel informatiky bych opravdu uvítal, kdyby žáci uměli stručně a výstižně formulovat dotazy a krátké zprávy -- ve skutečnosti tomu tak nebývá, a proto vítám slovo češtinářky mířené do vlastních řad. Myslím ale, že ve všech předmětech bychom měli pečovat o vyjadřovací schopnost žáků -- jak se vyjadřují, tak i myslí (v matematice, v dějepisu, v chemii, v hudební výchově -- prostě všude).


Článek se hemží slovem informace. Proto bych rád upozornil, že \"informace\" a \"text\" nebo jiná podoba dat není totéž. Informace může být v textu obsažena, pokud čtenář textu rozumí. Tentýž text může různým čtenářům přinášet různou informaci (co do kvality i co do množství). Český text je složen ze znaků české abecedy (které samy o sobě význam nenesou). Informace je význam textu.


A konečně: netrval bych na rozlišování mezi \"internetovou informací\" a \"autorizovanou odbornou literaturou\". Internetová jazyková příručka Ústavu pro jazyk český (http://prirucka.ujc.cas.cz/) je důvěryhodnější než některé \"autorizované\" papírové učebnice, recenzované články nebo dokumenty na portálu RVP (http://rvp.cz/) jsou jednak internetové a samozřejmě také autorizované, normy a zákony jsou dnes dostupné především na internetu a o jejich relevanci nepochybujeme, podobně všechny časopisy ACM za posledních skoro 60 let jsou dostupné (nikoli ovšem volně) z \"ACM Digital Library\", diplomové a jiné závěrečné práce jsou zveřejňovány na webových stránkách vysokých škol. Myslím, že v této věci by se akademičtí strážcové autoritativnosti pramenů měli nad sebou dost zamyslet. A podvrhnout nebo dezinterpretovat se dá cokoli.

Jan Maršák 14.1.2016

Komentář

Ad Ivan Ryant: S Vaším příspěvkem lze jen souhlasit.


Snad jen drobná připomínka: Podle mého mínění informace není význam (meaning). V protikladu k běžné představě, informace (ve smyslu Shannon - Weaverovy teorie informace) naprosto nesouvisí s významem. Např. množství informace (informační obsah) zpráv \"On ji miluje\" a \"On ji maluje\" je zcela stejný. Důvodem je, že vztah mezi informačním obsahem a významem je konvenční. Je ale možné, že právě toto jste měl ve svém tvrzení na mysli, jen jste to jinak vyjádřil.

Ondřej Neumajer 15.1.2016

Komentář

Zajímavý článek popisující jednu složku využití digitálních technologií v ČJL. Jen si říkám, zda by místo termínu počítačová gramotnost neměl být spíše použit pojem internetové gramotnosti, pokud se hovoří o práci s informacemi. Ještě vhodnější by samozřejmě v tomto kontextu byla informační gramotnost.

Ivan Ryant 16.1.2016

Komentář

Omlouvám se většině čtenářů kromě dr. Maršáka za off-topik, ale rád bych vznesl pár námitek, neboť se domnívám, že pan doktor až příliš zjednodušuje a celkové vyznění může čtenáře spíš zmást, než aby přispělo k objasnění problému.


Především se domnívám, že je třeba rozlišovat mezi kvalitou (významem) a kvantitou (množstvím) informace. Teorie informace nás učí, jak měřit množství informace. Jenže už nepraví, CO je to ta informace, co že se to vlastně měří? -- v tom směru je dost temná. Nicméně něco napovídá. Zejména jde o to, že množství informace počítá z pravděpodobností nebo četností JEVŮ (nikoli třeba faktů). Takže množství informace nutně závisí na tom, CO, KOMU a JAK se jeví -- tedy mj. na významu.


Zprávy, které pan doktor uvádí, poslouží jako hezký příklad. Jestliže ve zprávách \"On ji miluje\" a \"On ji maluje\" rozlišujeme jeden z mnoha možných podmětů, jeden z mnoha možných předmětů, jeden z mnoha možných přísudků, žádné z mnoha možných příslovečných určení a žádný doplněk, přístavek atd. a jestliže předpokládáme jistá pravidla větné stavby -- pak skutečně (jak píše dr. Maršák) spočítáme v obou zprávách stejné množství informace (technická poznámka: díky pravidlům větné stavby nevystačíme s výpočtem pravděpodobnosti nezávislých jevů, nýbrž budeme asi muset počítat podmíněné pravděpodobnosti). V tomto případě ovšem zkoumáme obě zprávy způsobem, který nám umožní interpretovat jejich VÝZNAM (např. přeložit do němčiny). Zejména přitom jasně odlišíme slovo \"maluje\" od slova \"miluje\" a k takto odlišeným symbolům pak už lehce přiřadíme různé významy.


Jiné množství informace nám však vyjde, když budeme obě zprávy považovat za n-tice vzájemně nezávisle se jevících písmen a mezer. Např. zpráva \"On ji miluje\" nese stejné množství informace jako \" Ojiln ieumj\". I v tomto případě má zpráva svůj VÝZNAM: je to prostě posloupnost vzájemně nezávislých znaků, kde např. grafém \"a\" znamená písmeno české abecedy \"a\" bez ohledu na to, zda je napsáno normálně, kurzívou nebo třeba .- morseovkou. Účelem takto interpretované posloupnosti může být přenos zprávy od vysílače k přijímači (zatímco v předchozím odstavci šlo o překlad z češtiny do němčiny) -- tím se dostáváme k tomu, že množství informace může záviset nejen na významu, ale také na ÚČELU. Vzhledem k tomu, že zpráva \"On ji miluje\" obsahuje dvakrát písmeno \"i\", bude množství informace v této zprávě menší než ve zprávě \"On ji maluje\" (ta totiž obsahuje jedno \"i\" a jedno \"a\"). Takže všechno je náhle jinak, množství informace v uvedených dvou zprávách už není stejné. Proto si myslím, že otázka konvencí v souvislosti s informací je ještě o hodně zamotanější, než naznačil pan doktor.

Jan Maršák 17.1.2016

Komentář

Děkuji panu ing. Ryantovi, za správné upozornění, že můj příklad nebyl úplně v pořádku a obě zprávy neobsahují stejné množství informace. Lepší příklad by zřejmě proto byl: \"On ji miluje\" a \"On ji lituje\". Ale nešlo mně o konkrétní příklady. Chtěl jsem jen zdůraznit, že informace není totéž co význam. Podle mne, význam (neboli smysl cum reference či denotace cum konotace) je sémantická kategorie definovaná na množině konstruktů čili konceptuálních objektů (pojmů, tvrzení), zatímco informace je kategorií pragmatickou definovanou (zjednodušeně řečeno) na množině dvojic zpráva (určitým způsobem vytvořený soubor znaků) - příjemce (systém vybavený vhodnými přijímajícími a dekódovacími prostředky). 


Situace v souvislosti s termíny \"informace\" a \"význam\" je skutečně velmi zamotaná a to hlavně proto, že tyto termíny označují v různých oblastech poznání rozličné pojmy, jejichž významy nejsou vždy přesně vymezeny. To už je ale jiný příběh.