Příspěvek češtináře k vytvoření počítačové gramotnosti žáků

Jako středoškolský učitel informatiky bych opravdu uvítal, kdyby žáci uměli stručně a výstižně formulovat dotazy a krátké zprávy -- ve skutečnosti tomu tak nebývá, a proto vítám slovo češtinářky mířené do vlastních řad. Myslím ale, že ve všech předmětech bychom měli pečovat o vyjadřovací schopnost žáků -- jak se vyjadřují, tak i myslí (v matematice, v dějepisu, v chemii, v hudební výchově -- prostě všude).

Článek se hemží slovem informace. Proto bych rád upozornil, že \"informace\" a \"text\" nebo jiná podoba dat není totéž. Informace může být v textu obsažena, pokud čtenář textu rozumí. Tentýž text může různým čtenářům přinášet různou informaci (co do kvality i co do množství). Český text je složen ze znaků české abecedy (které samy o sobě význam nenesou). Informace je význam textu.

A konečně: netrval bych na rozlišování mezi \"internetovou informací\" a \"autorizovanou odbornou literaturou\". Internetová jazyková příručka Ústavu pro jazyk český (http://prirucka.ujc.cas.cz/) je důvěryhodnější než některé \"autorizované\" papírové učebnice, recenzované články nebo dokumenty na portálu RVP (http://rvp.cz/) jsou jednak internetové a samozřejmě také autorizované, normy a zákony jsou dnes dostupné především na internetu a o jejich relevanci nepochybujeme, podobně všechny časopisy ACM za posledních skoro 60 let jsou dostupné (nikoli ovšem volně) z \"ACM Digital Library\", diplomové a jiné závěrečné práce jsou zveřejňovány na webových stránkách vysokých škol. Myslím, že v této věci by se akademičtí strážcové autoritativnosti pramenů měli nad sebou dost zamyslet. A podvrhnout nebo dezinterpretovat se dá cokoli.

Ad Ivan Ryant: S Vaším příspěvkem lze jen souhlasit.

Snad jen drobná připomínka: Podle mého mínění informace není význam (meaning). V protikladu k běžné představě, informace (ve smyslu Shannon - Weaverovy teorie informace) naprosto nesouvisí s významem. Např. množství informace (informační obsah) zpráv \"On ji miluje\" a \"On ji maluje\" je zcela stejný. Důvodem je, že vztah mezi informačním obsahem a významem je konvenční. Je ale možné, že právě toto jste měl ve svém tvrzení na mysli, jen jste to jinak vyjádřil.

Zajímavý článek popisující jednu složku využití digitálních technologií v ČJL. Jen si říkám, zda by místo termínu počítačová gramotnost neměl být spíše použit pojem internetové gramotnosti, pokud se hovoří o práci s informacemi. Ještě vhodnější by samozřejmě v tomto kontextu byla informační gramotnost.

Omlouvám se většině čtenářů kromě dr. Maršáka za off-topik, ale rád bych vznesl pár námitek, neboť se domnívám, že pan doktor až příliš zjednodušuje a celkové vyznění může čtenáře spíš zmást, než aby přispělo k objasnění problému.

Především se domnívám, že je třeba rozlišovat mezi kvalitou (významem) a kvantitou (množstvím) informace. Teorie informace nás učí, jak měřit množství informace. Jenže už nepraví, CO je to ta informace, co že se to vlastně měří? -- v tom směru je dost temná. Nicméně něco napovídá. Zejména jde o to, že množství informace počítá z pravděpodobností nebo četností JEVŮ (nikoli třeba faktů). Takže množství informace nutně závisí na tom, CO, KOMU a JAK se jeví -- tedy mj. na významu.

Zprávy, které pan doktor uvádí, poslouží jako hezký příklad. Jestliže ve zprávách \"On ji miluje\" a \"On ji maluje\" rozlišujeme jeden z mnoha možných podmětů, jeden z mnoha možných předmětů, jeden z mnoha možných přísudků, žádné z mnoha možných příslovečných určení a žádný doplněk, přístavek atd. a jestliže předpokládáme jistá pravidla větné stavby -- pak skutečně (jak píše dr. Maršák) spočítáme v obou zprávách stejné množství informace (technická poznámka: díky pravidlům větné stavby nevystačíme s výpočtem pravděpodobnosti nezávislých jevů, nýbrž budeme asi muset počítat podmíněné pravděpodobnosti). V tomto případě ovšem zkoumáme obě zprávy způsobem, který nám umožní interpretovat jejich VÝZNAM (např. přeložit do němčiny). Zejména přitom jasně odlišíme slovo \"maluje\" od slova \"miluje\" a k takto odlišeným symbolům pak už lehce přiřadíme různé významy.

Jiné množství informace nám však vyjde, když budeme obě zprávy považovat za n-tice vzájemně nezávisle se jevících písmen a mezer. Např. zpráva \"On ji miluje\" nese stejné množství informace jako \" Ojiln ieumj\". I v tomto případě má zpráva svůj VÝZNAM: je to prostě posloupnost vzájemně nezávislých znaků, kde např. grafém \"a\" znamená písmeno české abecedy \"a\" bez ohledu na to, zda je napsáno normálně, kurzívou nebo třeba .- morseovkou. Účelem takto interpretované posloupnosti může být přenos zprávy od vysílače k přijímači (zatímco v předchozím odstavci šlo o překlad z češtiny do němčiny) -- tím se dostáváme k tomu, že množství informace může záviset nejen na významu, ale také na ÚČELU. Vzhledem k tomu, že zpráva \"On ji miluje\" obsahuje dvakrát písmeno \"i\", bude množství informace v této zprávě menší než ve zprávě \"On ji maluje\" (ta totiž obsahuje jedno \"i\" a jedno \"a\"). Takže všechno je náhle jinak, množství informace v uvedených dvou zprávách už není stejné. Proto si myslím, že otázka konvencí v souvislosti s informací je ještě o hodně zamotanější, než naznačil pan doktor.

Děkuji panu ing. Ryantovi, za správné upozornění, že můj příklad nebyl úplně v pořádku a obě zprávy neobsahují stejné množství informace. Lepší příklad by zřejmě proto byl: \"On ji miluje\" a \"On ji lituje\". Ale nešlo mně o konkrétní příklady. Chtěl jsem jen zdůraznit, že informace není totéž co význam. Podle mne, význam (neboli smysl cum reference či denotace cum konotace) je sémantická kategorie definovaná na množině konstruktů čili konceptuálních objektů (pojmů, tvrzení), zatímco informace je kategorií pragmatickou definovanou (zjednodušeně řečeno) na množině dvojic zpráva (určitým způsobem vytvořený soubor znaků) - příjemce (systém vybavený vhodnými přijímajícími a dekódovacími prostředky). 

Situace v souvislosti s termíny \"informace\" a \"význam\" je skutečně velmi zamotaná a to hlavně proto, že tyto termíny označují v různých oblastech poznání rozličné pojmy, jejichž významy nejsou vždy přesně vymezeny. To už je ale jiný příběh.