Waldorfská škola

Každý pedagog by dnes jistě měl znát základní informace o waldorských školách. Článek je přehledně shrnuje.

Na základě tohoto  textu (a většiny publikací k tomuto tématu) bychom asi waldorfskou školu mohli bez rozpaků doporučit svým známým nebo poslat do ní své děti. Náš postoj se ale může pronikavě změnit, když nahlédneme do některé z knih R. Steinera a dozvíme se nněco z antroposofie.

(Např.: \"

Jako je okolím fyzického těla fyzické okolí, okolím étherného těla elementární svět, tak je okolím astrálního těla duchovní oblast. Bytosti, jež jsou téhož druhu a téhož původu jako \"druhé já\" člověka, působí ve fyzickém a elementárním světě jako ahrimanské a luciferské síly. Z toho, jak působí, lze chápat vztah astrálního lidského těla k tělu éthernému a fyzickému. Prapůvod étherného těla je třeba hledat v dávno uplynulém stavu Země, v její tzv. sluneční době……

Na předchozím místě tohoto spisu se hovořilo o měsíčním a slunečním bytí, jež předcházelo bytí Země. Pouze v měsíčním bytí se jasnozřivému vědomí objevují ještě dojmy, jež upomínají na dojmy pozemského života. Obrátí-li se jasnozřivý pohled ke vzdálenému slunečnímu bytí Země, pak takové dojmy již nelze získat. Toto sluneční bytí se zjevuje již cele jako svět bytostí a činů těchto bytostí. Chceme-li získat dojem z tohotoslunečního bytí, musíme se odvrátit od všeho, co je možno získat jako představy v oblasti minerálního a

rostlinného života Země. Neboť tyto představy mohou mít význam jen pro dřívější stavy Země samé a, pokud jde o představy z oblasti rostlinného života, pro dávno uplynulé měsíční bytí. K prastarému slunečnímu bytí Země vedou představy, jež mohou být podníceny zvířecí a lidskou přírodní říší, které všaknezobrazujínic z toho, co se bytostech těchto říší jeví pouze smyslům….

Člověk nese v sobě \"pravé já\", jež patří k nadduchovnímu světu. Toto \"pravé já\" je ve smyslovém světě jakoby zakryto zážitky myšlení, cítění a chtění. I v duchovním světě si člověk toto pravé já uvědomuje teprve tehdy, když v sobě vymýtí vzpomínky na všechno, co může prožívat svým myšlením, cítěním a chtěním. Ze zapomenutí na to, co člověk prožíval ve smyslovém, elementárním a duchovním světě, vynořuje se vědění o \"pravém já\".

Fyzicko-smyslové tělo člověka se zjevuje ve své pravé podstatě, nazírá-li je duše z nadduchovního světa. Ukazuje se tu, že svou první vlohu získalo z obecného světového procesu v saturnském stavu Země, jenž předcházel stavu slunečnímu. Vyvinulo se pak během slunečního, měsíčního a zemského stavu ve fyzické tělo člověka, jak je známe dnes. 1903\"

Zastánci waldorfského školství nás zpravidla uklidní, že ve waldorfských školách se uplatňují jen Steinerovy pedagogické názory a jeho filosofie nemá na výuku vliv. To zní nevěrohodně.Existuje u nás literatura, která by waldorfskou pedagogiku hodnotila z tohoto hlediska  kriticky? (Leninova manželka N. K. Krupská položila základ sovětské pedagogiky a mnohé její názory byly velmi přínosné. Přesto bych se školy založené čistě na základě jejího učení obával.)

Jistě pane Melichare, a kdybychom řádně studovali Komenského (zejména mi tane na mysli Lux in tenebris), tak bychom také mohli citovat šťavnaté kousky a při zdravém rozumu nemohli své děti svěřit školám, které se na tohoto velkého mystika, theosofa a rosenkruciána odvolávají, že ano...

Velmi inspirující. Díky za článek i komentáře. Waldorfskou/Steinerovskou pedagogiku (školy) sleduji i v zahraničí zvláště se zaměřením na zeměpis. Původně jsem si myslel, že výuka je založena na neměnných principech, viz např. Steiner, Rudolf.Waldorfská pedagogika. Metodika a didaktika.Semily : Opherus, 1919; česky 2003. str. 206. ISBN 80-902647-7-8.

Pak jsem narazil na jméno David Brierley:

Brierley, David L. In the Sea of Life Enisled. An Introduction to the teaching of Geography in Waldorf Education.Oslo : Antropos Academi, Atropos Forlag, 1998. p. 125. ISBN 82-7940-002-8.

—.No Man is an Island.Oslo : Antropos Academi, Atropos Forlag, 2004. str. 215. Geography in Waldorf Education. ISBN 82-7940-009-5

Zvláště inspirativní jsou jeho texty na internetu, např. místo a prostor i s koncepcí jak témata učit (např. voda a nomádi/rolníci. Link: http://testlabstein.squarespace.com/space_and_place_brierley/. Čtenáři se dostane základní infomace o posunu ve waldorfské pedagogice, který míří k fenomenologickým filosofům (Husserl, Heidegger, Deleuze&Guattari a další. Pokud se tím učitel \"prokouše\" (tedy i ten, kdo není stoupencem waldorfské pedagogiky), tak má návod (a snad i jasno) jak učit o hodnotách a postojích (patří mezi klíčové kompetence RVP)  a vyhnout se tak propagandě a ideologii, které je plno kolem nás (i v nás?).

Ponechat děti, aby si na gramatiku cizích jazyků přišly samy, mi připadá stejně odvážné, jako nechat žáky autoškoly, aby si na pravidla silničního provozu přišli sami. Akorát že u těch řidičů je všem jasné, že by šlo život.

A že se tím prohloubí a zafixuje znalost gramatiky? Třeba to špatně chápu - třeba si děti v nejbližší knihovně zapůjčí pořádnou učebnici a v té \"si na gramatiku přijdou samy\"?

Pročetl jsem odkazovaný Brierleyho text o nomádech. Asi příliš zběžně, neboť žádný návod, jak učit o hodnotách a postojích jsem tam neobjevil. Naopak jsem tam nalezl výroky IMO sporné - třeba \"our aim is to indicate the vitality and vivacity of these native peoples\". Proč bychom o něco takového měli usilovat? I když si dovedu představit osoby, kterým - na rozdíl ode mne - kultura Křováků v buši připadá životaschopná.

Tím spíš jsem v onom textu nenalezl návod, jak učit o hodnotách a postojích a vyhnout se při tom ideologii. Ostatně, ani nepovažuji ono vyhybání za proveditelné.

Ad Jaroslav Vávra: Jestliže se waldorfská pedagogika posouvá k fenomenologickým filozofům (Husserl, Heidegger et alia), pak skutečně nechápu, jak může učitel získat návod (a snad i jasno?) jak učit o hodnotách a postojích a vyhnout se tak propagandě a ideologii. Protože speciálně filozofie Heideggera či Husserla mají jen málo co společného s racionalitou a jasností, natož aby je stimulovaly. Jen příklad dvou citací z oslavované knihy Edmunda Husserla Crisis of European Sciences: \" Jako prvotní ego já vytvářím můj horizont trancendentálních ostatních jako spolusubjektů uvnitř transcendentální intersubjektivity, která vytváří svět\". A druhá citace: \" Samotemporalizace skrze deprezentaci má svoji analogii v mém samoodcizení jako deprezentaci výše úrovňové deprezentace mé prvotní prezence do pouhé prezentifikované prvotní prezence\". Jak už kdysi varoval slavný Goya: \"letargie  rozumu produkuje monstra\".

Ad E Kocourek: Naprostý souhlas se všemi tvrzeními uvedenými ve Vašem příspěvku.

Děkuji za komentáře!

Pane Ryante, s Komenským je to přece jen jiné. Školy se sice na jeho jméno odvolávají, ale jde spíš o jméno. Studium učitelství nezahrnuje (většinou, vůbec?) studium Komenského pedagogickcýh spisů, objeví se jen pár pedagogických zásad v dnešních učebnicích pedagogiky. Komenského pedagogika s jeho filosofií nebo teologií není prakticky spojována. Neexostují alternativní školy, které by navazovaly výhradně na jeho učení. Se Steinerem a waldorfskými školami je to přece jinak. Běžně se uvádí, že waldorfské školství vzniklo jako praktická aplikace Steinerovy antroposofie. Studium učitelství pro waldorské školy zahrnuje studium antroposofie, učitelé by se měli v tomto směru vzdělávat i během praxe (viz diskutovaný článek). Vyznívá to tedy, že znalost antroposofie je pro waldorfského učitele nutná, že nestačí jen znalost Steinerových pedagogických názorů. Když si pak jako laik přečtu kousek třeba Z kroniky Akaša, tak nevím, co říci.

Pane Vávro, uznávám, že waldorfská pedagogika nabízí řadu podnětů, kterým by měla být věnována širší pozornost. Např. časová organizace výuky, tradiční školní rozvrh - proč je zrovna takový? Waldorfské školy ukazují, že může být zcela jiný. Věřím, že jsou inspirativní i odkazy, které uvádíte. Odpovídáte i na hlavní otázku, kterou kladu -  zda waldorfská pedagogika stojí výhradně na antroposofii. Jde (alespoň na špičce) vpřed. V diskutovaném článku ale čteme, že waldorfský učitel studuje antroposofii,ne obecně filosofii. Vyznívá to tedy, že antroposofie je stále základ.

Můj komentář jsem měl rozepsaný dlouho a reagoval jsem tedy jen na příspěvky 2 a 3. Na rozdíl od pana Kocourka jsem byl líný číst odkaz na téma, které je mi dost vzdálené. Posun k fenomenologii jsem přijímal kladně, protože mi ve srovnání se Steinerovou antroposofií připadne přece jen jako řádné odvětví filosofie. Moje pokusy ji porozumět ovšem ztroskotaly. Takže i kdyby představovala solidní základ pro učitele, tak je asi pro naprostou většinu učitelů z praxe nedosažitelná pro svou náročnost. 

Ad Miroslav Melichar: Vaše argumentace vůči příspěvku pana inženýra Ryanta je podle mne dobře zdůvodněna.

No jo, kdyz on Steiner nepsal svoje antroposoficka moudra pro pana Melichara a Husserl urcite nepsal Krizi evropskych ved zrovna pro pana doktora Marsaka. Komensky, Husserl i Steiner zili v jine dobe nez my a taky premysleli jinak.

Navic s citaty je vzdycky problem, ze jsou vytrzene z kontextu. Kdybychom napr. citovali par vet z nektere pokrocilejsi partie algebry, byl by dojem na naseho laickeho soucasnika podobny -- a prece treba inicialni vicedruhove sigma-algebry nepovazujeme za chorobny vyplod letargickeho rozumu a umime je docela dobre vyuzit prakticky. Kdyz necemu nerozumim, tak se (1) zdrzim usudku a (2) zamyslim se predevsim sam nad sebou.

A Pak ty vyklady: treba Balajkuv vyklad Komenskeho neni Komensky, nybrz Balajka. Vyklad je vzdycky jen odvar originalu. K vykladu je potreba znat i original, ktery je vykladan. Takze kdyz se na pedakach uci vyklad Komenskeho, ale Komensky se necte, je to asi jako evangelium bez Tory -- sedmkrat spareny caj pro krestanske psy. To je cesta k polovzdelanosti a hrdemu hlupactvi, vychova k nevolnictvi. Ja vim opakuju to dokolecka, ale co mam delat, kdyz stale znovu narazim ty same predpojatosti a predsudky? Zopakuju Vam to priste znovu.

Ad Ivan Ryant: Takže, když nerozumím absurditám, které cituji výše ve svém příspěvku, pak se mám zdržet úsudku o filozofických doktrínách Husserla a zamyslet se nad sebou? Nebo když čtu v Heideggerově spisku Einfürung in die Metaphysik taková moudra jako, že \"die Welt weltet\" (Svět světuje!) či že \"Im Wort, in der Sprache werden und sind erst die Dinge\" (Věci vznikají a jsou teprve ve slově, v jazyce!) a nerozumím této \"tajemné\" slovní hatmatilce, mám se zdržet úsudku a zamyslet se nad sebou? Pak se ovšem mám předem vzdát i jakékoli možnosti racionální analýzy či možnosti konstatovat, že jde o nesrozumitelnosti či pouhou verbální akrobatiku, tvářící se jako hlubokomyslné úvahy. A jestli existuje nějaká cesta k polovzdělanosti a hrdému hlupáctví, jakož i výchova k nevolnictví, o nichž pane inženýre tady mluvíte, pak je to právě cesta vzdání se uvedených možností. Mimochodem nemáte tak i Vy své předpojatosti a přesudky? 

ano