Česká kultura a společnost po 2. světové válce

Výborný námět. Mám podezření, že mnohdy komunikace dětí a mládeže  s rodiči a prarodiči o  minulosti chybí. Vzniká ale riziko - zkreslený obraz z útržkovitých informací, nepřiměřené zobecnění.

V širším měřítku byl  projekt na toto téma realizován na Waldorfském lyceu v Praze:

http://www.ceskaskola.cz/2014/12/jak-se-zilo-v-kniha-o-jak-zili-rodice.html

V kapitole o výživě za socialismu tam najdeme i tvrzení, že potravin sice nebyl vždy dostatek, ale byl bohatý výběr zvěřiny za nízké ceny (podle ojedinělé informace jedné osoby). Na jiný příklad podobného naivního zobecnění upozorňuje na České škole komentář.

Aktivita (projekt) vyžaduje dobrou připravenost vyučujícího - starší mohou v mnohém čerpat z vlastní životní zkušenosti, ale nejmladší (třeba začínající, narození po roce 89) mohou mít o dřívějších dobách podobně málo informací jako jejich žáci a musí se tedy sami důkladně připravit.

Ze dvou tvrzení \"potravin nebyl vždy dostatek\" a \"byl bohatý výběr zvěřiny za nízké ceny\" je tím naivním zobecněním které? Nebo třeba obě?

Samotný článek naznačuje zpracovávání údajů \"typických pro různá desetiletí\". Tak je to správné. Pokud příslušná tvrzení nevztáhnete k dílčím obdobím - desetiletí je dobrý příklad - nebude se jednat o naivní zobecnění, ale v lepším případě o tvrzení nesmyslná. V horším případě půjde o tendenční lži.