9 poučení ze zavádění 1:1

Žáci budou vedeni k vlastním výkonům, a pokud budou technologie tvořit základy těchto cílů, bude mít 1:1 smysl. -- Pokusil jsem se přeložit tento výrok do češtiny, a vylámal jsem si na tom zuby. I nahlédl jsem do odkazovaného původního článku, a tam stojí: "If you set your goals as things like student engagement, levels of inquiry, levels of understanding — which research has shown lead back to student achievement — and technology plays a building block in that process, you’ll set yourself up for a good program." Hodně volně přeloženo: Nastavíte-li si cíle jako zapojení studentů, úrovně dotazování a úrovně porozumění - o kterých výzkumy prokázaly, že vedou k (měřitelným) výkonům studentů - a pokud v tom budou hrát roli technologie, pak se nasměrujete k dobrému programu."

Poněkud šroubovaný výrok. Není divu, že autor studentské práce měl s jeho překladem problém.

Přeloženo do lidské řeči: Když si za cíle zvolíte neměřitelné ptákoviny, které se vzděláním nemají nic společného, a když k tomu povedete učené řečičky o technologiích, tak ten váš projekt vašim nadřízeným, úřadům a ministerstvu prodáte. Nezapomeňte mít v rukávu odkazy na "výzkumy", které naznačují cosi o souvislosti těch vašich ptákovin s tím, co by se žáci opravdu měli naučit.

Pročpak se průkopníci nuceného vybavování studentů školní výpočetní technikou (v originále "1-to-1 Pioneers") vyjadřují o svých perlách takto šroubovaně a zamlženě? Skoro to vypadá, jako by si byli vědomi skutečné kvality a skutečného přínosu jejich zboží.

A teď k některým poučením:

Ad 4) Program dozrává: Na školách by měl být přítomen odborník pro technickou podporu zařízení.Dobrý nápad. Škoda, že v bodě (8) se píše, že školy si takového odborníka nemohou dovolit.

Ad 5) Bez tištěných učebnic: Obejít se bez papírových učebnic by bylo vynikající! Ale pokud vím, neexistuje žádné nakladatelství, které by svoji učebnici prodalo ve formě čistých dat. Z pochopitelných důvodů - čistá data totiž nedokáže nikdo ochránit před volným šířením. Kdyby státní orgány myslely svoji podporu 1:1 vážně, ZAPLATILY by volně šiřitelné učebnice. Myslí to vážně?

Ad 6) Nedokončená: Jsou průkopníci 1:1 opravdu takoví neználkové, nebo jedou v žoldu prodejců? Opravdu se mají školy (!?) naplno zapojit do "komplotu Intelu a Microsoftu"? Proč by školy měly cokoli plánovat podle marketingových strategií výrobců OS, chrlících nové a nové nesmyslné verze operačních systémů?

Správná je strategie prosazující nezávislost na OS (a tím spíš na verzi OS!). Kdyby státní orgány myslely svoji podporu 1:1 vážně, mohly by zadat a financovat vytvoření multiplatformního "vzdělávacího" prostředí, které by zaručeně fungovalo na všech OS a na všech jejich verzích. Osobně se domnívám, že takové multiplatformní prostředí (a to HTML a JavaScript) existuje a funguje, ale průkopníci 1:1 jistě mají onačejší požadavky na takové prostředí. Tak proč ti průkopníci nesednou a ty svoje požadavky nesepíšou?

Ad 7) Nutnost správy zařízení: Pokud průkopníci 1:1 ze všech sil vymýšlí problémy tam, kde by žádné nemusely být, není divu, že tu a tam se jim záměr zdaří a a oni ten problém opravdu vymyslí. Případně vytvoří.

Celá koncepce 1:1 je postavena na tom, že moudrá škola (případně ještě moudřejší ministerstvo) vybere jakési zařízení, které se hromadně nakoupí a vnutí všem žákům dané školy. To vše ve jménu ideálu rovnosti, která fakticky stejně nikdy nebude docílena. Je-li zařízení (třeba tablet) školní, pak samozřejmě škola musí řešit, co si počne v případě poruchy či ztráty (nebo dokonce, hahaha, zastarání) onoho zařízení. Musí řešit distribuci programů, musí řešit konfiguraci a správu oněch zařízení.

Přitom dnes každý žák má v kapse mobil, polovina žáků navíc tablet, čtvrtina žáků navíc netbook. Nebylo by praktičtější zveřejnit (s jistým předstihem) požadavky, co mají ta studentská zařízení umět, a dále už se jenom spoléhat na studenty, že si s tím poradí? Stejně se přece předpokládá, že studenti ta zařízení (třeba tablety) budou umět ovládat. Pokud se studentovo zařízení porouchá nebo ho student někde zapomene - co je škole do toho? Pokud - ta hrůza! - nefunguje cloudové úložiště, zde, milí studenti, flashka s příslušnými daty a nějak si to naládujte. Žádný student si samozřejmě nenechá svoje zařízení správcovat školním správcem - o další starost méně!

Ad 8) Zjednodušení a zefektivnění: Škola se prostě stará jen o to, co jí přísluší - vzdělávací data, popř. vzdělávací procesy. Do technické podpory škole nic není, tu si musí vyřešit studenti. Chtějí surfovat na webu? Chtějí nakupovat na Internetu (a tedy vyplňovat a odesílat formuláře)? Chtějí chatovat? Chtějí sdílet fotky a video? Jejich zařízení si s tím musí poradit - bez zásahu školy! A ty vzdělávací procesy přece nemohou být ničím jiným!

Ad 9) Zavedení: Ty velké úspory za nákup učebnic bych chtěl vidět (černé na bílém), a také bych chtěl vidět ty pracovníky, kteří se shodují, že program 1:1 se vyplatí i po finanční stránce. Připadá mi to jako námět pro další článek nějakého průkopníka 1:1.