5 skvělé

Zapomenutá historie vzdělávacích technologií

Autor
Bořivoj Brdička
Datum vložení
4.12.2018
13 0 4
0x
využito ve
výuce

Anotace

Uživatelská
hodnocení
Systémová
hodnocení
0x
využito ve
výuce
Počet využití ve výuce
0
Počet hodnotících uživatelů
Názor uživatelů na kvalitu materiálu
5 skvělé
Další statistické údaje

Vaše hodnocení pomůže ostatním při výběru toho pravého materiálu.

Přidejte hodnocení anonymně nebo pod svým profilem.

Přidat hodnocení

Ohodnocením materiálu pomůžete zpřesnit vyhledávání dle obsahu. Děkujeme.

1

Celková kvalita materiálu *
Povinný údaj 

2

Použil/a jste tento materiál ve výuce?

3

Klady

Zápory

4

Komentář

5

Které tagy nejlépe vystihují obsah materiálu?

Vyberte štítky, které vám připadají pro tento materiál relevantní

adaptivní stroj
Audrey Watters
děrovačka
Fuller
historie
individualizace
Jim Groom
kybernetika
LMS
Pask
personalizace
PLATO
Skinner
učící stroj
vzdělávací technologie

Není to úplně ono? Zadejte vlastní štítky lépe vystihující obsah

Uživatelská
hodnocení
Systémová
hodnocení
0x
využito ve
výuce
Počet využití ve výuce
0
Počet hodnotících uživatelů
Názor uživatelů na kvalitu materiálu
5 skvělé
Další statistické údaje

Vaše hodnocení pomůže ostatním při výběru toho pravého materiálu.

Uživatelská
hodnocení
Systémová
hodnocení
0x
využito ve
výuce
Počet využití ve výuce
0
Počet hodnotících uživatelů
Názor uživatelů na kvalitu materiálu
5 skvělé
Další statistické údaje

Vaše hodnocení pomůže ostatním při výběru toho pravého materiálu.

Přidejte hodnocení anonymně nebo pod svým profilem.

Základní atributy materiálu

  • Autor: Bořivoj Brdička
  • Poskytovatel: Metodický portál RVP.CZ
  • Datum vložení do systému: 04. 12. 2018
  • Datum vzniku: 27. 04. 2015
  • Umístění materiálu: -
  • Stupeň vzdělání: základní vzdělávání
  • Ročník: -
  • Dostupnost: Volně dostupné bez registrace
  • Typ materiálu: článek
  • Licence: Creative Commons - Uveďte původ-Neužívejte komerčně-Nezpracovávejte 3.0 ČR
  • Jazyk: Čeština
  • Otevřený zdroj: Ano

Chcete se k materiálu vyjádřit?
Využijte prostor pro férovou diskusi.
 
#fairplay

Jaroslav Matějka 27.4.2015

Komentář

Zde je namístě připomenout i teorii programovaného učení a programované učební texty (je možné, že některé z nich objevíte ve vaší školní knihovně). Učebnice tohoto typu nabízely první verze hypertextu - čtenář (student), který látku zvládal skvěle procházel nejkratší cestou. Ten, kdo dělal v testu chyby, byl odváděn stranou k podrobnějšímu výkladu. Texty působily v knize poněkud neohrabaně, ale byly použitelné i bez učicích strojů nebo počítačů. U nás vznikaly v 60. letech.

Bořivoj Brdička 27.4.2015

Komentář

Pozor, podobnost "zmatené knihy" (tak se tomu opravdu říkalo) s hypertextem je jen zdánlivá. Při programovaném učení se větvení děje na základě výběru odpovědi na otázku. Máte pravdu, že nejkratší cesta odpovídá výběru správných odpovědí. U hypertextu je výběr řízen zájmem uživatele. Skočí např. na výklad pojmu, který ho zajímá. Nakonec ve skutečnosti celý stávající web je jedním velkým hypertextem - viz ony známé zkratky HTML, HTTP ad.

E Kocourek 27.4.2015

Komentář

Co trvá a co pomíjí v oblasti vzdělávacích technologií?


Nezbytný bombastický styl vzdělávacích badatelů


Tak prý "Znalost (ne)úspěšných způsobů implementace technologií v minulosti je součástí kvalifikace tvůrců aplikací nových." A zcela nezbytnou, jak jinak. Já se naopak domnívám, že implementace oněch historických technologií jsou nezajímavé (a pro většinu dnešních tvůrců i daleko mimo jejich kvalifikaci, jde-li o implementace mechanické či elektro-mechanické). Co je zajímavé jsou historické strategie, "filosofie" vzdělávacích prostředků.


Zmíněný Buckminster Fuller se nenechá zahanbit a plánuje "úžasná místa plná učenců, kteří budou celý život rozvíjet poznání pro potřeby lidstva". Takto pojato, opravdu nezbývá, nežli zkoumat, zda "dokážeme rozpoznat, co je pro budoucnost lidstva přínosné a rozvíjet to?"


Ale má-li rozvoj vzdělávacích technologií mít smysl, neměly by cíle být takové, aby se jejich dosažení (či přiblížení) dalo rozpoznat (v reálném čase, dnes)? A opravdu dokáže někdo identifikovat potřeby lidstva? Existuje vůbec nějaké jednotné lidstvo a může vůbec něco být přínosné pro budoucnost celého lidstva, s jeho různorodými zájmy a cíli?


Doporučuji raději vyvíjet technologie a vzdělávací postupy, které jsou dnes přínosem pro učitele a pro (jeho !!) studenty, případně pro školu, a jste-li firma či komerční vývojář, tedy postupy, které za přínos považují vaši současní zákazníci.


A bohužel se mi vybavuje jeden značně rozšířený výukový prostředek, u nějž podezřívám jeho tvůrce, že více mysleli na přínos pro budoucnost lidstva nežli na současné uživatele.


 


Půvab sub-optimálních řešení


Opět Buckminster Fuller: "Najdeme na našich univerzitách ty nejlepší profesory, autority z různých oborů, odborníky respektované svým okolím, kteří jsou nejlepšími vědci i učiteli." Zdá se, že ve Fullerově době byli ti nejlepší profesoři a autority z různých oborů tím nejvíce dostupným, co bylo pro vzdělávací technologie k dispozici. Vše ostatní - úložiště dat, komunikační linky, studentské terminály - bylo vzácné a drahé. Proto ta ochota mrhat nejlepšími profesory (aby se na úložištích, linkách a terminálech mohlo šetřit).


Dnes (předpokládám) je situace obrácená. Úložiště i komunikační linky jsou za pakatel, a ty studentské terminály (v nejrůznějším provedení - PC, PDA, smartphony, tablety) už stejně existují a fungují (jako divé!). Naopak čas tvůrců vzdělávacích technologií a vzdělávacích postupů je vzácný. (A to navzdory nevyvratitelnému přesvědčení MŠMT a některých ředitelů škol, že učitelův čas je zadarmo a nemá žádnou cenu.)


Domnívám se, že zcela postačí, budou-li se vývoji a tvorbě vzdělávacích technologií a vzdělávacích postupů věnovat ti, které to baví a/nebo těší, a netřeba obtěžovat ty nejlepší profesory a autority z různých oborů a odborníky respektované svým okolím, kteří jsou nejlepšími vědci i učiteli. Netřeba obtěžovat - pokud, samozřejmě, oni sami o věc neprojeví zájem.


A podobně je to i s oponenturou. Materiál (už ne nutně jenom záznam) si možná budou přehrávat a komentovat tvůrcovi kolegové z oboru, ale hlavně si ho budou přehrávat studenti a tvůrce sám. Materiál bude vylepšován, a opravdu to může trvat i několik měsíců či let, ale celou tu dobu je ten materiál studentům k dispozici. Časem možná vznikne profesionální výukový materiál, a možná také nikdy nevznikne, protože vylepšování nikdy neskončí - ale koho by to trápilo?

Bořivoj Brdička 27.4.2015

Komentář

Pane Kocourku, jen jste dokázal, že mám pravdu. Je moc smutné, když se vývojáři současnosti z minulosti nepoučí a pokoušejí se učitelům pomáhat tím, že se snaží vytvářet podobné aplikace, jaké se již v minulosti neosvědčily. Je chyba si myslet, že správné je to, co od technologií žádají samotní učitelé, nemají-li tušení, co všechno by se s těmi současnými dalo dělat.