Periodická tabulka jako předmět badatelsky orientovaného vyučová

Po přečtení nadpisu jsem se na článek s chutí vrhl. Ten však jaksi ponechal badatelství stranou. Proto se ptám tak, jak se musí ptát každý učitel přírodovědných předmětů a nejen jich. Kde v těchto aktivitách je badatelství a myšlenkové procesy?

Bádání je spojeno s řešením problému, a to konkrétně se skládáním určité části periodické tabulky podle zvolené vlastnosti. Žák jednoduchým pohledem na barevné čtverečky zjistí, jaká jsou pro danou vlastnost pravidla, o čemž se může přesvědčit správným složením puzzle. Samozřejmě je nutná učitelská přitomnost, která to bádání někam směruje, ale je to podle mého názoru lepší způsob, jak někomu představit zákonitosti periodické tabulky, než mu ukázat v učebnici pár pouček, které se musí naučit nazpaměť. Vyšší třídou je pak uvědomění si vztahů mezi těmito vlastnostmi. Já nevím, ale mně to přijde docela dost badatelské :-)

Nedá mi to a zeptám se pak na rozdíl mezi induktivní metodou a badatelskou metodou. Pořád se mi nezdá, že v popisovaném případě jde o inquiry. Chybí tam tvorba hypotéz a hlavně možnost jejich ověřování. Nebo mi uniká souvislost a badatelství tam je?

K argumentaci použiji klasifikaci metod výuky podle Maňáka, který výzkum a bádání řadí mezi metody s psychologickým aspektem (hledisko aktivity a samostatnosti žáků) a indukci či dedukci řadí mezi výukové metody s logickým aspektem (hledisko myšlenkových operací). Z mého pohledu se tak jmenované metody nevylučují a mohou být přítomné souběžně, i když některá z nich může převažovat.

Pro toto stanovisko mohu argumentovat i ranější typologií podle Lernera, který výzkumnou metodu považuje za tu nejvyšší, protože umožňuje žákům postoupit k složitějším výukovým cílům, jako je analýza, syntéza či hodnocení (Bloom). Tato analýza a syntéza opět úzce souvisí s indukcí a dedukcí.

Tvorbu hypotéz zde rozhodně vidím, z jedné vlastnosti atomu mohu vyvozovat další a vytvářet tak srovnávací hypotézy. O tom by to snad mělo celé být, nebo ne? Jednotlivé vlastnosti musí být propojeny v jeden celek, smysluplnou síť, navzájem se ovlivňující pojmy. Nelze je vnímat samostatně. Ověřovacím nástrojem je pak samotná aplikace.