Co brání rozvoji otevřeného vzdělávání

Za nabídku děkuji, byť vás nechci mými laickými dotazy odvádět od vašeho hobby. Nemám tušení, co míníte výrazem "většinová podpora společnosti" v souvislosti se svobodným poznáváním, popř. v souvislosti s OFV. Jak se měří, jak se zjistí, zda je skutečně většinová?

Než zpět k původnímu tématu. Citát z textu Veletsianose a Kimmonse "open practices will broaden access to education and knowledge, reduce costs, enhance the impact and reach of scholarship and education (...) Wiley and Green (2012, p. 88)" jste si nepřesně přeložil. Nicméně i váš překlad "zlepšují postavení vzdělanosti ve společnosti" mi připadá zajímavý a zasluhující diskusi. Napadá vás nějaké kriterium, kterým chcete měřit ono zlepšené postavení? "Vyšší platy pro více vzdělané" asi v Česku neplatí.

"K tomu lze dospět pouze (!!) postupným naváděním na cestu samostatného vzdělávání." -- Co je v tomto výroku klíčové? Postupné navádění nebo samostatné vzdělávání? Lze schopnost samostatně myslet získat pouze samostatným vzděláváním? To snad ne! Předpokládám, že někteří lidé (většina?) získali schopnost samostatně myslet dříve, nežli se začali samostatně vzdělávat.

"Většina odborníků (...) věří, že [otevřené postupy] zvyšují dostupnost vzdělání, snižují jeho cenu a zlepšují postavení vzdělanosti ve společnosti." -- Nepochybně nepatřím mezi odborníky, neboť soudím, že otevřené postupy snižují toliko náklady na vzdělání, nikoli jeho cenu. Zajisté existují, a zejména v Česku, faktory, které snižují cenu vzdělání, avšak lze doufat, že OFV jimi nejsou.

Pro toto diskusní téma jsem vám, pane Kocourku, plně k dispozici. Považuji je za zcela zásadní. Trvám na tom, že hlavním konečným cílem vzdělávání musí být schopnost samostatně myslet v mezích možností každého jedince. K tomu lze dospět pouze postupným naváděním na cestu samostatného vzdělávání. Aby toto mělo vůbec šanci, je třeba aby byly k dispozici vhodné postupy, které takové aktivity podpoří. A o tom to svobodné poznávání je. Ukrývá se za ním samozřejmě většinová podpora společnosti. Přestože, jak doufám, patříte k menšině, s neobyčejným potěšením čekám na váš polemický popis jiného přístupu. Pak budu pokračovat.
Zdravím vás!

"open practices will broaden access to education and knowledge, reduce costs, enhance the impact and reach of scholarship and education"
Prosím o přesný překlad. Nepřesné (chtělo by se mi říci "z kontextu vycházející") překládání je mi bohužel vlastní.

Opaken samostatného vzdělávání je vzdělávání řízené. Podle mě s jeho pomocí můžete řešit jen malou část výukových cílů. Zbytek je na metodách využívajících osobní nasazení končících samostatným celoživotním vzděláváním.

Ad přesný překlad: viz můj první příspěvek. Odlišme část "reduce costs", se kterou lze souhlasit, a část "enhance the impact and reach of scholarship and education", což je standardní nekvantifikovatelná a neverifikovatelná vata, které jsou podobné texty plné.

Výraz "reduce costs" vy (kontextově?) překládáte "sníží cenu", já překládám "sníží náklady". Uvedu příklad. Pokud student A bude na vaši přednášku docházet přes ulici, zatímco student B bude dojíždět odkudsi z Jeseníku, bude student B vykazovat na svoje vzdělání výrazně vyšší náklady než A. Nasazením OFV se náklady obou studentů sníží, v případě studenta B propastně. Nicméně cena vzdělání, které z vašich přednášek oba studenti získají, bude shodná, a bude shodná i s cenou BEZ nasazení OFV. 

V části "enhance the impact and reach of scholarship and education" váš kontextový překlad nabízí "postavení", tedy jakýsi výsledný (statický?) stav, kdežto původní text zmiňuje pouze "působení" či "vliv", tedy záležitosti dynamické, avšak s výsledkem nejistým. Ale jak jsem již poznamenal výše, je to víceméně jedno, protože obojí je čirá propaganda. Neměřitelné a neověřitelné. Tohle ať píšou do novin.

A teď ty důležité věci. Vzdělávání samostatné kontra řízené. Dejte příklad výukového cíle (jiného než tautologického, tedy prosím ne "vyzkoušet si samostatné vzdělávání"), který lze docílit pomocí samostatného a nelze docílit pomocí řízeného vzdělávání. Dovedu si představit třídu středoškoláků, ze kterých většina je neschopná samostatného vzdělávání. Učit je to (namísto učení vlastního předmětu) je mrhání časem, a požadovat to od nich -i když to neumí- je zbavování se odpovědnosti učitele.  

Je předem jisté, že s vámi nemohu souhlasit. Volná dostupnost výukových materiálů snižuje nejen náklady na vzdělání, ale i cenu těchto materiálů. Siemens ve své duplikační teorii to ukazuje na Encartě (http://spomocnik.rvp.cz/clanek/16411/), ale příkladů by se jistě dalo najít mnoho.

Je mi líto každého, kdo si myslí, že je schopen řídit poznávání lidí nad rámec základních standardů. To zjevně platí i o vás. Na něčem se ale opět shodneme. Konkrétní dovednosti a faktické znalosti lze nejlépe učit instruktivně (když už si ukazujeme, jak umíme využívat cizí slova). Myslíte si, že s tím v dnešním světě vystačíte?

"Konkrétní dovednosti a faktické znalosti lze nejlépe učit instruktivně."

Znamená to tedy (rozumím tomu dobře), že instruktivně učit můžeme jen nejnižší hladiny Bloomovy taxonomie? A vyšší hladiny že se instruktivně učí "hůře" nebo se nedají učit "vůbec"? Dík.

Klidně můžeme použít Blooma, ale jsou i jiné možné pohledy. Zrovna dnes jsem četl poslední Výběr novinek SCIO. Hned na dvou místech stojí za ocitování.
Bod 2: "Chce-li škola vychovávat nejen dobré žáky, ale především jedince, kteří jsou schopni samostatného a celoživotního učení, musí být ve škole pěstována kultura možnosti, možného (can)."
Bod 5: "Trendem ve vzdělávání je v dnešní době "měkkost" (softness) a "otevřenost" (openness)"

A o to jde. Samostatnost a "soft skills" nelze učit instruktivně. Totéž platí o vyšších formách myšlení (klidně můžeme mluvit i o nejvyšších patrech Bloomovy taxonomie, chcete-li). Myslím, že se k tomu hodí ještě zmínit má oblíbená doporučení IDEO. 6 z 10 je pro naši diskuzi zrovna relevantních:
1. Táhněte, netlačte!
3. Přestaňte používat označení „soft skills“!
5. Přestaňte kázat ze stupínku!
6. Buďte tvořiví!
7. Budujte vzdělávací komunitu!
9. Formujte budoucnost!

Jestlipak tušíte, proč nás žádají, abychom přestali schopnosti dělit na tvrdé a měkké?

Myslím, že na to odpovídáte v citovaném článku (IDEO): "Tyto vlastnosti ale nelze u kompetencí pro 21.st. chápat jako nadstavbové (soft zde znamená nepovinné a neměřitelné). Jsou naopak přímo základem, na němž je třeba stavět další poznávání."

 Na druhé straně se trochu bojím, abychom do roka a do dne nelamentovali nad podceňováním "hard" dovedností.

Naprosto souhlasím. Riziko přesunu na druhou stranu rovnováhy se nesmí podcenit. Je ale nutné striktně rozlišovat, jak to kdo myslí. Pouhý návrat k tradicím je jednoznačně cesta do pekel. Děkuji.

S potěšením vidím, že se Vám povedlo přetáhnout pana kolegu Sotoláře na "naši stranu" Ještě před půl rokem by na tu poslední odpověď reagoval výrokem o úspěších našeho tehdejšího, tradičního školství.

Spomocnk splnil svou funkci. O to cennější je to u do problematiky zapálených, aktivních, leč raději skeptických učiteků!