Co chtějí učitelé měnit v osnovách

Dovolím si otázku: jak souvisí učební osnovy s kurikulem, resp. RVP (ŠVP)? Děkuji.

\"Je zřejmé, že monitoring přináší řadu zajímavých informací, které je možné využít především při utváření metodické podpory učitelů a při rozhodování o budoucí podobě rámcových vzdělávacích programů.\"

Pokud to není jen fráze na závěr, můžete 1) specifikovat svoje představy o metodické podpoře učitelů a 2) jak tyto zajímavé informace jsou právě využívány při přípravě revize RVP? Děkuji.

Dotazníkové šetření je jedna věc. Druhá věc je, co dělají učitelé v praxi... Chápu, že učitelé nechtějí měnit průřezová témata. Ale proč? Třeba aby nemuseli přepisovat své ŠVP... Totéž je možná správné vysvětlení u ostatních položek.

Ke komentáři paní Petrů:

Na základě vzdělávacích oborů RVP si každá škola zpracovala učební osnovy konkrétních vyučovacích předmětů ve svém ŠVP. Učební osnovy jsou tedy přímou součástí ŠVP. 

J. Jarníková, J. Tupý

Ke komentáři pana Sotoláře:

Každoročně jsme od r. 2008 na základě výsledků monitoringu předávali MŠMT, NIDV konkrétní náměty na metodickou podporu učitelů. Naší představou (někdy realizovanou, někdy ne) bylo cílené uvtváření vzdělávacích aktivit na konkrétní témata (např.hodnocení práce MŠ, podpora AJ na MŠ, rozvíjení KK v konkrétních vyučovacích předmětech na ZŠ, práce s doporučenými očekávanými výstupy PT, podpora tvorby ŠVP v základních školách speciálních).

Ke komentáři p. Sárköziho:

 Pochopitelně důvod neměnit ŠVP existuje, ale v době, kdy probíhal teprve 4. rok výuky podle ŠVP, je obtížné podsouvat všem, že nechtějí nic změnit. Ukazují to i rozdíly mezi vyučovacími předměty a mezi kategoriemi učebních osnov. Domníváme se, že u průřezových témat, kde byla potřeba změny malá, jde skutečně spíš o důvody, které jsme uvedli v monitorovací zprávě.

J. Tupý

Titulek zní Co chtějí učitelé měnit v osnovách a k tomu dokládáte získané informace a grafy, které prý mají být odrazovým můstkem k metodické podpoře učitelů. Jak jste se od nich dostali k hodnocení práce MŠ nebo rozvíjení KK? Co mají vámi navrhované náměty společného se změnami osnov? Které konkrétní zjištění se konkrétně odrazí v červnu v chystané revizi RVP? Nemáme tu monitoring pro monitoring?

Promiňte, asi si nerozumíme. Já mám v švp pojmy: očekávané výstupy RVP, výstupy školy, učivo, přesahy a vazby, průřezová témata. Co Vy myslíte těmi osnovami?

V úvodu se píše, že jde o šetření z náhodně vybraných škol. Proč nebylo šetření provedeno na reprezentativním sociologiském vzorku, aby mělo nějakou vypovídací hodnotu? Dá se výstup z šetření shrnout tak, že učitelé své ŠVP přetížili množstvím učiva a rádi by to napravili a v příštích verzích ŠVP ho zredukovali? A dále, že zásadní význam a důležitost nových položek jako klíčové kompetence, očekávané výstupy, průřezová témata či výchovné a vzdělávací strategie v podstatě nepochopili?

Vážení autoři, naprosto musím souhlasit s komentáři kolegů. Podobná šetření jsou velice důležitá, je tu ale jedno velké ale. Jakýkoli výzkum je nelegitimní, neuvedou-li výzkumníci velikost vzorku, způsob výběru vzorku, odůvodnění použité metody a návratnost. Podíváme-li se na připojený odkaz, dostane se nám více informací, ty ovšem měly být i v tomto příspěvku!

Bohužel ani tyto informace nejsou přesné. Uvedeno je, že bylo osloveno 300 ZŠ. Jakým způsobem byl proveden náhodný výběr? Ze 17 017 ZŠ v České republice se toto číslo totiž jeví jako velice nedostatečný vzorek (není-li opravdu náhodný).

Konkrétně u ICT na 2. stupni odpovědělo 88 učitelů. Uvažujeme-li 2 učitele ICT an školu, pak 88 ze 600 znamená 15% návratnost. Za požadovanou minimální návratnost dotazníkového výzkumu se považuje 75 %. Předkládané výsledky lze považovat pouze za orientační sondu.

Pro paní kolegyni Petrů: Vzdělávací obsah jednotlivých vzdělávacích oborů škola rozčlení do vyučovacích předmětů a rozpracuje, případně doplní v učebních osnovách podle potřeb, zájmů, zaměření a nadání žáků tak, aby bylo zaručené směřování k rozvoji klíčových kompetencí.

Graficky ztvárněno to najdete buďto přímo v RVP ZV, str. 19 nebo zde.

Ke komentáři Zdeňka Sotoláře (7)

Trochu zavádějící je skutečnost, že uveřejněný článek byl převzat ze čtvrtletníku NÚV, kde byl uveřejněn jako text upozorňující na širší materiály z monitoringu na MŠ, ZŠ, ZŠS a G (viz anotace) a byl velmi limitován místem. Náměty, které jsme uváděli v komentáři 5, byly tedy příklady skutečně realizovaných vzdělávacích aktivit, které vznikly na základě monitoringů v předchozích letech. 

Pokud se ptáte na metodickou podporu učitelů ve spojení se změnami učebních osnov a revizemi RVP, zůstala zjištění z posledních monitoringů zatím nevyužita. Realizace monitoringu i příprava podkladu, z něhož čerpal článek, byly zpracovány v době, kdy byl proces revize RVP i monitorování v gesci VÚP a byl předpoklad jejich dalšího využití. V současnosti nejsou ani revize, ani monitoring v gesci NÚV. Na Váši poslední otázku tedy odpovídám – zřejmě ano.

Ke komentáři Jany Petrů (8)

Je v pořádku, že uvedené pojmy máte v ŠVP, ale všechny by měly být (ve shodě se strukturou ŠVP) zahrnuty v části ŠVP – Učební osnovy. Škola by tedy měla mít v ŠVP učební osnovy pro český jazyk, pro matematiku, pro tělesnou výchovu atd. Učební osnovy každého vyučovacího předmětu pak obsahují: název vyučovacího předmětu, charakteristiku vyučovacího předmětu a vzdělávací obsah vyučovacího předmětu (s výstupy, učivem, průřezovými tématy, případně dalšími poznámkami a pokyny pro realizaci daného předmětu na konkrétní škole)

K počtu ZŠ prosím vizte zdroj Výkonová data ÚIV 2011/12, srov. zejm. T2 a T4 v části základní školy. Dostupné z: http://www.uiv.cz/clanek/445/1803. 

Jinou otázkou, kterou čtu mezi řádky Vaší připomínky, je ochota jednotlivých pedagogických pracovníků oslovených ZŠ na monitoringu se podílet, on-line nástroj vyplnit a jedním kliknutím odeslat. To je však problém širší a jeho souvislosti by byly na samostatný výzkum stavu školské soustavy. 

Ke komentáři Martina Ruska (10)

Jak už jsem uvedl v odpovědi na komentář kolegy Sotoláře, článek byl psán jako motivační, ne jako odborný s uvedením všech údajů, proto se i odkazovalo na zdrojové texty.

K počtu základních škol. V současnosti je jich v ČR cca 4 100 z toho plně organizovaných, ke kterým mířilo naše sledování, je kolem 2 300, zbytek jsou málotřídní školy. Vzorek 300 škol představuje asi 13,0 % všech plně organizovaných základních škol, což lze ze statistického hlediska považovat za více než odpovídající vzorek. Pracuje se i s výrazně menšími vzorky. Výběr vzorku je dán kritérii, která jsou popsána ve zprávě, a byl prováděn Ústavem pro informace ve vzdělávání, který měl software pro výběr vzorku podle zadaných prvků (plně organizované ZŠ, v poměrném zastoupení jejich počtu a velikosti v krajích, neopakují se školy z předchozího monitoringu). Z tohoto pohledu byl vzorek i dostatečně homogenní.

Je pravda, že návratnost byla nižší (dobrá návratnost se v současnosti udává kolem 60 %). Analýza dat doplněných otevřenými otázkami však dává slušnou představu o váze jednotlivých odpovědí a trendů, i když by se muselo dále pracovat s daty obezřetně.

Pane Tupý, děkuji za detailní informaci. Máte pravdu, je to tam. Zmátlo mě, že mluvíte o změnách osnov, z tohoto pohledu to tedy znamená \"překopat\" celý švp.

Promiňte, pane doktore, překoukl jsem se k údaji o množství tříd, ne ZŠ. Moje chyba. O dalších číslech už nemá smysl polemizovat, návratnost způsobuje, že se jedná pouze o sondu, nikoli výzkum. Dobrou zkušenost jsme v poslední době získali spoluprací s magistráty. Je-li to školský odbor, kdo kontaktuje školy, učitelé jsou povinni spolupracovat. Jedná-li se o pár kliknutí, je toto řešení průchozí. Pracovníci magistrátu jsou pak uvedeni přímo ve výsledcích studie a všichni jsou spokojeni.

Děkuji Vám za mírnost a vstřícnost při komentování a těším se na další výsledky Vaší práce. Jsou pro mě velice zajímavé.

I já děkuji za zájem, není třeba se omlouvat. Doufám, že se podmínky pro naší práci nějak stabilizují a budeme moci nabídnout další podstatné informace.