Vnitřní předpoklady mediální výchovy
využito ve
výuce
Anotace
hodnocení
hodnocení
využito ve
výuce
hodnocení
hodnocení
využito ve
výuce
Vaše hodnocení pomůže ostatním při výběru toho pravého materiálu.
hodnocení
hodnocení
využito ve
výuce
Základní atributy materiálu
- Autor: Jiří Zajíc
- Poskytovatel: Metodický portál RVP.CZ
- Datum vložení do systému: 04. 12. 2018
- Datum vzniku: 30. 03. 2012
- Umístění materiálu: -
- Stupeň vzdělání: neformální vzdělávání
- Ročník: -
- Dostupnost: Volně dostupné bez registrace
- Typ materiálu: článek
- Licence: Creative Commons - Uveďte původ-Neužívejte komerčně-Nezpracovávejte 3.0 ČR
- Jazyk: Čeština
- Otevřený zdroj: Ano
Chcete se k materiálu vyjádřit?
Využijte prostor pro férovou diskusi.
#fairplay
Komentář
Článek dochází v závěru k tomu, co napovídá již titulem. Tady nelze autorovi rozhodně nic vyčítat. Článek obsahuje přehledné, i když obsahem popravdě ne příliš objevné grafy. Ale ten \"antropologický\" rámec je až příliš široký, ba dokonce místy až rozplizlý a ocitáme se tak již zcela mimo reálnou mediální výchovu ve školách. Především poslední takzvaná podmínka mediální výchovy (?) \"mít zdroj naděje, otázka smyslu života a smyslu dějin\" rozhodně není ani předmětem, ani cílem mediální výchovy. Ve čtenáři jen vzbuzuje otázky, po pravém smyslu celého článku: Jaký zdroj naděje, smysl života a dějin má autor vlastně na mysli?
Komentář
Zdeněk Sotolář správně konstatuje, že \"mít zdroj naděje, otázka smyslu života a smyslu dějin\" rozhodně není ani předmětem, ani cílem mediální výchovy. Článek hovoří o předpokladech - nikoliv obsahu - mediální výchovy. Tedy o tom, co se zpravidla v mediální výchově neprobírá, ale bez čeho padá větišna toho, oč mediální výchova usiluje, do temné díry.
Smyslem článku je poukázat na to, že bez dobře ukotveného rámce celku výchovy - včetně onoho transcendentního zdroje naděje, smyslu života i dějin - nepřinese sebelépe myšlená i vymyšlená mediální výchova (ale stejně tak třeba výchova k občanství nebo dokonce etická výchova) skutečné plody k žádoucí změně postojů a jednání. Každá skutečná změna lidského jednání musí vyrůst zevnitř. A to myslím není nijak rozplizlé vyústění ;-)
Komentář
Děkuji za vstřícnou reakci. Ale odpovědi jsem se nedočkal. Jaký transcendentální zdroj naděje, smyslu života i dějin máte na mysli? Nebo si čtenář může dosadit cokoliv?
Komentář
Ahá :-)
Čtenář si tam může za transcendentní zdroj naděje, smyslu života i dějin dosadit \"cokoliv\", co může opravdu poskytovat naději, smysl života a smysl dějin.
Jsou tu jednak historicky prověřené nabídky, z nichž nejlépe znám tu, která je založena na biblickém svědctví - tedy žido-křesťanskou. V našich poměrech se jí sice dost opovrhuje, ale celosvětově je to pořád nejsilnější trancendentně zakotvená orientace poskytující naději, smysl života i smysl dějin (podrobněji viz například Pierre Teilhard de Chardin Chuť žít). Dostatečně kvalitní je jistě i nabídka muslimská, kde zvláště v súfistické verzi není rozhodně hrozbou (za jakou běžně dnes Evropané pokládají paušálně veškerý islám), nýbrž inspirativní duchovní orientací. Totéž mohu říci o bhaktijoze, kterou u nás nejlépe představil Tabíndranáth Thákur (v Gítáňdžalí). Jinou, nicméně rovněž nosnou, možností je nějaká verze buddhismu, u nás nejvýrazněji představovaného dalajlámou.
Kromě těcho tadičních spirituálních cest v náboženském hávu jsou jistě možné (nebo aspoň myslitelné) cesty nenáboženské, které přesto mohou být oporou naděje a smyslu. Osobně si myslím, že v našich poměrech může být zdrojem takové cesty skauting (pokud se vážně berou jeho tři pricipy). Také na širší použití může aspirovat spiritualita vycházející z Rudolfa Steinera, kterou u nás reprezentují waldorfské školy.
V individuálním případě jsou jistě možné další, méně běžné cesty. Já jsem uvedl jen ty, které znám buď velmi dobře, nebo aspoň dobře, a vím, že mohou člověku opravdu pomoct k naději a pochopení i nalezení smyslu vlastního života i smyslu dějin světa.
Vaše hodnocení pomůže ostatním při výběru toho pravého materiálu.
Přidejte hodnocení anonymně nebo pod svým profilem.