Ono se řekne integrace
využito ve
výuce
Anotace
hodnocení
hodnocení
využito ve
výuce
hodnocení
hodnocení
využito ve
výuce
Vaše hodnocení pomůže ostatním při výběru toho pravého materiálu.
hodnocení
hodnocení
využito ve
výuce
Základní atributy materiálu
- Autor: Jiří Zajíc, Svatava Šimková
- Poskytovatel: Metodický portál RVP.CZ
- Datum vložení do systému: 04. 12. 2018
- Datum vzniku: 12. 02. 2012
- Umístění materiálu: -
- Stupeň vzdělání: neformální vzdělávání
- Ročník: -
- Dostupnost: Volně dostupné bez registrace
- Typ materiálu: článek
- Licence: Creative Commons - Uveďte původ-Neužívejte komerčně-Nezpracovávejte 3.0 ČR
- Jazyk: Čeština
- Otevřený zdroj: Ano
Chcete se k materiálu vyjádřit?
Využijte prostor pro férovou diskusi.
#fairplay
Komentář
Bude mít článek pokračování? Témata jsou zajímavá, ale zde jen lehce nahozená.
Komentář
Příliš mnoho témat na malé ploše. Celek mi nedává smysl.
Komentář
1) Článek je v podstatě stručnou referencí o třech výzkumech, které byly v rámnci projektu NIDM Klíče pro život zaměřené na speciální skupiny dětí. Ten, koho by to zajímalo víc, si může přečíst jednak populární výtahy z těch výkumů, jednak samotné výzkumné zprávy. Souhrnně je ke dvěma výzkumům možno vše najít tady. Výzkumná zpráva týkající se situace dětí ze sociálně znevýhodněného prostředí je zde, prezentace pak tady; na populárním výtahu právě pracujeme (měl by být hotov do konce měsíce).
2) Smysl celku je přece docela jasný - a přímo ho vyslovuje nadpis příspěvku: Ono se řekne integrace.
Na papíře a v dokumentech, které jsme přijali buď na základě požadavků EU, nebo je \"vymyslely\" i naše instituce (na úrovni MŠMT či jiných článků státní správy), vypadá snaha po začlenění dětí s různými handicapy či \"zvláštnostmi\" docela logicky a humánně. V praxi se ale v žádné z uvedených skupiny opravdová integrace (natož inkluze) nedaří. A ten článek poukazuje v každé ze specifických skupin na tento fakt - i hlavní důvody, které jsou za tím.
Podrobněji je všechno uvedeno ve výzkumných zprávách případně v populárních souhrnech, na které odkazuji výše (a o ně jistě je třeba uvedený článek doplnit).
Řešení těchto závažných problémů se ovšem nepohne, dokud pro ně nebude společnost ochotná uvolnit patřičné lidské i finanční prostředky.
Komentář
Anotace o článku praví, že je: \"O začleňování dětí se zdravotním postižením a dětí z národnostních či sociálně vyloučených menšin do oddílů a kroužků.\" Ptám se: Do jakých oddílů a kroužků? A proč by se do nich měli začleňovat? Odpovídá na tyto otázky průzkum?
Komentář
1) Do jakých oddílů a kroužků?
Předpokládám, že nemusím vysvětlovat, co jsou to oddíly a kroužky. Míněny jsou takové základní jednotky sdružení dětí a mládeže (oddíly) či školských zařízení pro zájmové vzdělávání (kroužky), které nejsou speciálně zaměřené na děti té které specifické skupiny. Nejde tedy například o samostatný romský oddíl (jaký 12 let pomáhal vést můj starší syn na Kladně), nýbrž o přijímání romských dětí do \"normálního oddílu\". Nebo o zapojení děvčete s downovým syndromem mezi ostatní děti bez tohoto postižení (jak se dělo například ve skautském oddílu, který pomáhala vést moje dcera).
2) Proč by se do nich měly děti začleňovat?
Kromě toho, že - jak už jsem uvedl výše a je to i v samotném článku - se integrace dětí s různými handicapy pokládá v rámci evropského kulturního prostoru za důležitou strategickou prioritu, mohu z vlastní zkušenosti uvést, jak (minimálně v některých případech) je taková integrace pro takové děti (či mladé lidi) blahodárná, a to nejen pro ně samotné, ale i pro okolí. Jako instruktor skautského vzdělávacího střediska Gemini jsem například zažil, jak značně náročnou instruktorskou lesní školu absolvovala prakticky nevidomá mladá žena, která i nadále působí jako velmi schopná instruktorka na vzdělávacích akcích Junáka. Současně jsem viděl případ, kdy z jiného oddílu \"vypadlo\" děvče s celiakií (bezlepkovou dietou), protože po změně vedoucích se mezi těmi novými nenašel nikdo, kdo by měl odvahu si jí vzít na tábor. Přitom šlo o děvče, které bylo velice vděčné za to, že může do oddílu docházet, a zjevně na ní život v oddílu působil blahodárně.
Myslím, že podobnou zkušenost mohou doložit i jiní lidé z oblasti neformálního vzdělávání a výchovy.
3) Odpovídá na tyto otázky průzkum?
Jak je v článku i následně v mé první reakci uvedeno, jednalo se o tři výzkumná šetření, přičemž každé bylo orientována na jinou skupinu respondentů. U děti s fyzickými handicapy šlo o jejich rodiče. Z jejich názorů a přání je vidět, že existuje nezanedbatalná skupina takových rodičů, kteří o integraci svých dětí mezi děti \"normální\" stojí. U dětí z národnostních či spociálních minorit se výzkum zaměřil na poskytovatele mimoškolní výchovy a na specifická pracoviště či neziskové organizace, které se těmto skupinám obyvatel věnují. V tomto případě tedy nelze ze samotného výzkumu získat odpověď na otázku, proč by se děti z těchto skupin měly integrovat mezi děti většinové; v rámci celoevropské debaty o dalším směřování mulitkulturality je však minimálně zřejmé, že bez určité míry integrace (k níž kromě školní docházky může právě významně napomoci i vzdělávání neformální) se dál nepohneme. Pro třetí skupinu - děti ohrožené sociálním vyloučením - byli respondenty pracovníci nízkoprahových zařízení a streetworkeři.
Z článku je ovšem jasné, že výzkum byl primárně zaměřený na jiné otázky, než na ty dvě, jež jsou svrchu uvedené: na to, jak fakticky integrace probíhá, proč ve skutečnosti probíhá jen vzácně - a co by se muselo změnit, aby se dařila víc.
Komentář
Děkuji za obsáhlý komentář.
Komentář
Mimochodem: Zajímavý je výběr cílových skupin pro výzkum. Vietnamci, Romové, Ćíňani. Číňany potkáváme pouze pár let, Vietnamci zde žijí již několik desítek let. Romové jsou s námi tisíc let. Jako problém vidíte absenci specifické pozornosti věnované Romům. Opak je pravdou. Myslím, že té specifické pozornosti je příliš a jen zatěžuje a komplikuje řešení problému integrace.
Komentář
Vidím, že Vám, pane magistře, nedává téma spát :-)
Výběr skupin pro výzkumné šetření \"Multikulturalita v zájmovém a neformálním vzdělávání\", které pro NIDM realizovala GAC spol. s r. o., vycházel z toho, aby šlo jednak o různé typy kulturní odlišnosti, jednak aby bylo k dispozici dostatek dat, z nichž by bylo možno získat nějaká univerzálněji platná zjištění. Z toho hlediska trojice Romové - Vietnamci - Číňané je dobrá volba.
POkud jde o Romy, kteří do Evropy postupně přicházeli mezi 13. až 16. stoletím, tak je faktem, že jsou tu sice s námi už řadu století, ale jsou tu dosud jako cizinci.
Z věty, že co se týče Romů, \"specifické pozornosti je příliš a jen zatěžuje a komplikuje řešení problému integrace\", nedokážu odvodit, co máte na mysli.
Ve vlastním článku referujeme o výsledku výzkumů, nikoliv o vlastních nápadech.
Že uskutečnění nějaké rozumné integrace Romů do naší společnosti je kolosální problém, to myslím vidí každý, kde se o situaci v této oblasti zajímá. Kromě zkušeností, které mi na základě dlouholetého působení mezi romskou komunitou zprostředkovává syn (kromě již zmíněného vedení romského oddílu pracoval pět let ve společnosti Člověk v tísni jako asistent pro podporu zaměstnávání Romů), jsou pro mě dost směrodatné ty skutečnosti, o nichž v seriálu věnovnému Romům hovoří P. Jiří Rous z Brna, který tam má už dvacet let velmi konkrétní výsledky. Ten seriál je celý k dispozici tady.
Vaše hodnocení pomůže ostatním při výběru toho pravého materiálu.
Přidejte hodnocení anonymně nebo pod svým profilem.