Úvod do sociálních sítí: etické a sociální problémy

Protiklad světa virtuálního a skutečného vidím v něčem jiném: Srovnání tištěné a elektronické knihy s těmito světy nemá nic společného, protože jde pouze o dvě podoby jednoho textu. Špatný příklad. Za virtuální považuji svět sociálních sítí plný falešných identit, žáci přiznávají, že \"tam\" běžně lžou a že \"tam\" používají více identit. Ano, lže se i v reálném světě. Ale v něm se nemohu tak snadno vydávat za někoho jiného. Nejsem digitálním domorodcem, ale já stále odlišuji skutečné vztahy a přátelství, od vztahů virtuálních, kdy se lidé nesetkávají a často neznají ani své jméno. Přátelství se nevytváří pouhým kliknutím. Neberme tomu slovu pravý význam. Skutečný \"chlípník\" je v reálném světě převlečen za \"slušňáka\", ale nebezpečným se stává ve virtuálním světě, protože ten mu to umožňuje. Ano, ty dva světy se prolínají, např. ve chvíli, kdy virtuální slušňák se promění na reálně útočícího chlípníka. V reálném světě by tak snadno nezaútočil. Popírat odlišnost těchto dvou světů je nebezpečné právě proto, že se občas prolínají. Virtuální svět ale nevytvářejí pouze sociální sítě. Virtuální svět vytváří také reklama: Je to svět falešných potřeb. Virtuální svět vytvářejí především média: Je to svět falešných problémů.  Co nám říká každý týden pan Moravec? \"A o čem se bude hovořit příští týden?\" Mluvme o prolínání těchto dvou světů, ale přiznejme si jejich odlišnou existenci a důsledně je oddělujme, abychom se jednoho dne neocitli v Matrixu.  Nesouhlasím s jedním pohledem autorů, ale souhlasím s Recenzentem1: \"Tento článek, potažmo celý seriál, nám může hodně pomoci.\"