Publikace na internetu

Ta terminologie mi připadá zmatečná. Publikační platformy, fajn. Ale motat do toho nástroje (a dokonce softwarové prostředky), to je šílenství. Charakteristický výrok: \"... nástrojem pro publikování je služba ...\".

Třeba se neshodnu s autorkou (a třeba vůbec s nikým), ale pod nástrojem si představuju cosi, čím já sám provádím určitou činnost - třeba píšu článek. Tedy nástrojem je editor, generátor HTML, ftp. Kdežto služba je to, co provádí něco za mne nebo co pro mne něco zprostředkuje - třeba vystaví můj text na webu, nebo mne nechá využívat veřejný editor, nebo mi počítá přístupy čtenářů k mému článku.

Připadá mi, že v článku mezi nástroji chybí ten základní - textový editor, a mezi službami také ta základní - web hosting. Nemyslím si, že by studenti byli TAK omezení, ale pochybnost ve mně hlodá - co když opravdu existují studenti, kteří NEVĚDÍ, že nejjednodušší způsob publikování je NAPSAT článek, KOUPIT si webový prostor a ten článek do něj UMÍSTIT? Zdá se, že zde se to nedovědí ... 

\"Nemyslím si, že by studenti byli TAK omezení, ale pochybnost ve mně hlodá - co když opravdu existují studenti, kteří NEVĚDÍ, že nejjednodušší způsob publikování je NAPSAT článek, KOUPIT si webový prostor a ten článek do něj UMÍSTIT? Zdá se, že zde se to nedovědí ... \"  - obávám se, že to nevím ani já. Cože je nejjednodušší?!

Určitě bych jako alternativu uvedl službu Weby Google/Google Sites, kde lze snadno a rychle využít pro tvorbu webu redakční systém typu wiki, který integruje i další služby Google viz třeba www.gug.cz nebo wiki.ceskaskola.cz.

A dovolím si ještě jeden odkaz na ukázku webu s využitím Wordpress http://www.malotridky.cz/.

Trefa do černého! Zdá se, že jsem vyhmátnul, oč tu jde a čím by se IMO mělo začít. Co to znamená NEJJEDNODUŠŠÍ, co to znamená PUBLIKOVAT na Internetu. Pokud někdo chce spolu s týmem spolupracovníků vytvářet oborovou databázi, je Wiki dobrá volba. Pokud někdo chce mít maximální sledovanost a ovlivňovat co největší okruh čtenářů, najde si pro svůj blog tu pravou platformu, tu správnou grafiku, ty nejefektnější fonty, tu správnou délku textu (ani málo, ani moc), a jistě i ten správný politicky korektní obsah, aby nedejbože někoho neurazil.

Ale pro mne neadrtálce publikovat znamená zveřejnit. Ne se někde registrovat, ne podřizovat se podrobným pravidlům, koho všeho a čeho všeho se nesmím slůvkem nešetrně dotknout, a ne si nechat můj text prznit reklamou (byť by to byla reklama nějakého bohulibého nad-státního útvaru).

Získávám dojem, že zdejším ideálem je zahltit studenty záplavou těch nejmazanějších služeb v tom nejpůsobivějším marketingovém obalu, ale přitom těm studentům pečlivě zatajit, o jaké ČINNOSTI při tom publikování jde. To je skvělá výchova budoucích spokojených platících zákazníků všakvímekoho. Ti zákazníci jsou pak spokojeni ne proto, že jimi používané produkty fungují, ale proto, že vůbec netuší, co by ty produkty vlastně měly dělat. Natožpak že by dokázali zjistit, cože se to vlastně na jejich počítačích děje. A proč by je to mělo zajímat ...

Myslím, že se musím Moniky a Michala zastat. Psát o tom, že existují textové editory, je snad, i při předpokládané nízké počítačové gramotnosti čtenářů, zbytečné. Opomenutí všeobjímajících služeb Google myslím také moc nevadí. Článek chtěl ukázat právě ony další možností, a proto je velmi hodnotný. Navíc končí těmito slovy: \"Nabídka publikačních nástrojů je samozřejmě podstatně širší.\"

Článek považuji za velmi zdařilý a užitečný. Autorům za něj děkuji. Ano, je pravda, že jedním z doporučení k dalšímu zkvalitnění článku by mohlo být uveřejnění nějakého systému třídění možností publikace, např. na SW nástroje na desktopu, na serverové nástroje a na on-line služby, nicméně to už by byl jiný článek, mnohem delší. Uvedené příklady jsou sice namátkové, ale jistě užitečné.