Kindle 3 – nesnesitelná lehkost elektronického čtení

Pořád se nemůžu ubránit tomu, že jsou čtečky slepým ramenem vývoje. Podobně jako byly kdysi tak hojně nakupované multi-překladače, které měly nahradit slovníky a jež převálcovaly on-line slovníky a překladače. Jejich limitem je jejich jedno funkční zaměření, kterým je čtení. V tomto ohledu je multifunkční tablet už v tuto dobu o několik kroků napřed. 

Z textu jasně plyne, že knihu si přečtu snadno i na tabletu, ale na čtečce si video nezobrazím atp. 

Podobných slepých ramen v technologickém vývoji ve školství nalezneme více. Krásnou ukázkou jsou například dotykové tabule, módní vlna současného školství, které za pár let nahradí velké dotykové televize – multifunkční zařízení. 

Když se to tak vezme, tak z hlediska času je vlastně každé technické řešení po určité době "slepým ramenem". Záleží na tom, za jak dlouho jej nová technologie vytlačí, kolika lidem v době své slávy pomůže a jak. Čtečky se nepochybně budou vyvíjet dále, brzy jistě budou umožňovat barvy, časem jistě i videa.

Používám čtečku i tablet každodenně a oboje má své specifické využití. Splynutí obojího bych se určitě nebránil, pokud by se tím ale nesetřely výhody obou zařízení.

Pro školy stojí otázka jinak. Je vhodné čtečky pro žáky na základní škole již dnes využívat? Myslím, že odpověď může každý učitel s vlastní pedagogickou zkušeností konfrontovat s článkem.

Osobně Kindle a jemu podobné jako slepé rameno nevidím. Výhodou je jasně to, že smartphone a jemu podobné svítí a tím zhoršují čtenářskou pohodu. Čítával jsem na LCD display chytrého zařízení a přechod na Kindle byl doslova blazámem na oko.

Jistěže jsou čtečky slepé rameno vývoje. Pro ty, kteří se domnívají, že \"vlastně každé technické řešení po určité době //slepým ramenem//\". to naformuluji ještě jinak - čtečky jsou mrtvě narozené dítě. Jediná principiální výhoda elektronického inkoustu - nulová spotřeba při neobracení stránek - je převálcována představou, že čtenář by onu výhodu využil právě jen tehdy, kdyby čtečku používal v přesně stejném režimu, jako běžnou papírovou knihu. Jenže který čtenář tohle dokáže? Když už držím v ruce elektronické zařízení, chci přece listovat, chci skákat na odkazy a zase se vracet, porovnávat více stránek mezi sebou, atd. apod. Nežli čtečku s nízkou spotřebou, ale nepraktickým režimem, to už si raději připlatím za větší akumulátor.

Ten šílený výběr formátů, kterými Amazon to svoje zařízení ZABLOKOVAL proti praktickému použití, to mi trochu připomíná PDA řady Clié od firmy Sony. To byla svého času po hardwarové stránce naprosto špičková zařízení, ale použití předpotopního programového vybavení (ani tomu nechci říkat operační systém) a zejména nesmyslně ochranářské strategie firmy Sony (hudební soubory ochráníme proti všem, a nejvíc proti jejich najiteli) tu řadu nakonec potopila.

Závěrem: nevadí mi neschopnost přehrávat video, ale neschopnost rychle listovat. (Technologicky jde o stejný problém, o spotřebu energie.) A samozřejmě neochotou zobrazovat HTML výrobce dává velmi zřetelně najevo, že praktické použití tohoto zařízení prostě nepřipustí.

...Po několika týdnech užívání čtečky jsem vizuálně rozpoznal všechny autory, jejichž portréty Amazon do Kindlu vložil. A to zcela automaticky a bez jakékoli píle. Toho by určitě bylo možné vhodně využít pro vzdělávání....

Tento návrh evidentně nenapadl jen mně. Jenže na vzdělávání myslím jen já, dušička akademická. U Amazonu na to šli jinak, zcela jistě výhodněji. Nová čtečka Amazon Kindle WiFi má tuto vlastnost: "Sponzorovaná verze se od klasické verze liší tím, že společnost Amazon a její partneři sponzorují tuto verzi výměnou za reklamu, která se zobrazuje po uspání čtečky. Ve standardní verzi se zde zobrazují portréty známých spisovatelů a spisovatelek. Reklama se začne zobrazovat po registraci u Amazonu a připojení přes WiFi nebo 3G k internetu. Čtení knih a dalšího obsahu není nijak ovlivněno."

Dovedu si představit, že čtečka bude součástí školní nebo třídní knihovny. Při dílně čtení považuji za svou povinnost nabídnout současné (Pokud by tedy byl dostatečný výběr.) knihy dětem, které si knihu nepřinesou nebo nejsou rozhodnuty, co číst. Člověka pravděpodobně více láká obal knihy, ale ve čtečce by si žáci zase mohli vybírat podle žánrů, aniž by brali knihy z rukou ostatním. Některé by mohla přilákat ke čtení právě ona technologie. Poznámky ze čtení pak mohou sloužit ostaním jako recenze, podle kterých se jiné děti budou volit další četbu.

Samozřejmě, vše lze zařídit i jinak. Ale proč nevyužít toho, co nám současné technologie nabízejí?