Přírodovědná gramotnost – srovnávací analýza, 2. část

Omlouvám se, že komentuji tento text (vlastě oba texty) až nyní. Dříve jsem prostě na něj nenarazil.

Je potěšitelné, že autor/autoři srovnávají určitý jev mezinárodně. To není tak v českém prostředí obvyklé. Pro české vzdělávání je takové srovnání velmi potřebné. Ve srovnávání se věnují jedné ze tří gramotností používaných v PISA zprávách, literacy in science (ještě se používá literacy in reading, literacy in mathematics, tedy čtenářská a matematická gramotnost).

Úmyslně jsem v odstavci výše neuváděl český ekvivalent pro literacy in science.  Autoři používají ekvivalent \'přírodovědná gramotnost\' a vztahují to na všeobecně vzdělávací předměty přírodovědné povahy v českém kurikulu základního vzdělávání (biologie, chemie, fyzika). Domnívám se, že autoři význam tohoto pojmu zúžili. Vede mě k tomu jednak praktická zkušenosti ve vytváření příkladů pro PISA testy (s použitím PISA metodiky) a také význam v používání těchto ukazatelů v PISA testech.

Argumentace: Čtenářská a matematická gramotnost se v PISA testech neověřuje jenom v českém jazyce a literatuře, nebo jenom v matematice. Používají se v ‚praktických‘ příkladech, které mohou mít i přírodovědný charakter (ale nemusí, příklad/úkol může mít charakter např. ekonomický). Analogickyliteracy in sciencetaké znamená gramotnost ve vědeckém myšlení, které neznamená jen myšlení přírodovědné. Jde o myšlení, ve kterém se používají teorie, koncepty, postupy (například analytický).

Závěr: ‚přírodovědná gramotnost‘ se netýká jen přírodních věd, ale má širší význam. Jde o gramotnost, která využívá například empirická data (ale nejen ta), která jsou  žáky vědecky zpracována a interpretována. Termín přírodovědecký tento pojem zužuje a může vést k mylné a nepřesné interpretaci, zvláště v mezinárodním kontextu.  Proto je pochopitelné, že autoři kurikul (a nejen českých) se tomuto termínu vyhýbají, avšak předpokládají jej. A tento poznatek autoři komentovaného textu také zjistili.