Animační techniky digitálním fotoaparátem

Vytvořit krátký animovaný příběh je aktivita, která určitě zaujme většinu žáků. Článek považuji za zdařilý námět do hodiny Digitálních technologií. Předkládá zpracovaný postup tvorby animace, nic více, ale ani nic méně! Navíc využívá software na zpracování animace dostupný všem školám. Mám k obsahu článku několik poznámek:
1. Nevěřím, že se vše dá stihnout za 45 minut :-). Znamená to velmi pečlivou přípravu učitele (a učebny a všech pomůcek), žáky zvyklé spolupracovat ve skupinách a schopné se rychle dohodnout na rozdělení rolí a schopné se spolehnout na výsledky práce ostatních, aby nedocházelo k zbytečnému dohadování a zasahování do domluvených kompetencí, a tedy ke zdržení.
2. V motivační části doporučuji použít animaci vytvořenou podle předkládaného návodu, aby žáci měli představu, co je jejich cílem. Mnozí z nich do úkolu pravděpodobně půjdou s představou celého příběhu v délce nejméně 10 minut. 10 – 20 snímků ovšem znamená 1 – 3? vteřiny trvající „film“.
3. Je třeba si uvědomit, že tato výuka směřuje k seznámení s animační technikou, vyzkoušení předkládaného postupu a sledování a vyhodnocení výsledků vlastní práce. Proto také je zařazena do tematického celku Digitální technologie vzdělávacího oboru Člověk a svět práce.
4. Byla by škoda nevyužít takto získané zkušenosti žáků v ostatní výuce. Vyprávění (digitálních) příběhů je aktivita, která vybízí ke spolupráci učitelů českého jazyka a literatury, výchovy k občanství, výchovy ke zdraví, ale i přírodopisu nebo fyziky a matematiky s učiteli výtvarné výchovy a technických předmětů – digitálních technologií a ICT.
5. Pro inspiraci nabízím dva odkazy:
zkušenosti Milana Priknera v článku Tvoříme animovaný film http://clanky.rvp.cz/clan...FILM.html/
a článek B. Brdičky Dejme se do vyprávění digitálních příběhů! http://www.spomocnik.cz/pub/StoryTelling.pdf

Souhlasím s názorem, že stihnout s dětmi animaci za 45 minut, předpokládá, že děti už o animaci něco ví a jsou schopné pracovat ve skupinkách. Je samozřejmě něco jiného pracovat s dětmi v zájmovém kroužku a třeba na základní škole nebo na gymnáziu.Vždy ale záleží na tom, co od výstupu očekáváme.

Přikládám odkaz na můj blog, kde se můžete podívat, jak jsme animovali se třináctiletými dětmi na jednom pražském gymnáziu. Jednu dvojhodinovku jsme kreslili a druhou zvučili hotový film. Děti krásně spolupracovali, ačkoliv nikdy předtím nic podobného nedělali.

http://animace.blogy.rvp.cz/