Tvořivost jako páteřní vzdělávací kompetence

Příspěvek chce otevřít diskuzi, tak zkusím vyjít vstříc. Hledím na něj s velkými rozpaky. Vadí mi použitý jazyk - jako učitel střední školy jsem zvyklý vyjadřovat se daleko civilněji, ani jako přírovědci jazyk nesedí. Důležitější je však obsah - podstata.

1. Vyznívá to, že tvořivost je nový požadavek, který ve vzdělávání nastoluje teprve RVP. Před sebou mám knihu J.Hlavsa a kol.: Psychologické problémy výchovy k tvořivosti z roku 1981. Úvodní motto knihy zní \"Místo zatěžování paměti mladých lidí přemírou knižních vědomostí musí škola vést k rozvíjení samostatného tvůrčího myšlení ...\"- z dokumentu ÚVKSČ ze 4.7.1973. Odhlédneme-li od dobově a politicky podmíněného diskurzu, ocitáme se v dnešku. V 70. letech např. slovenští didaktici chemie zkoušeli měřit míru tvořivosti žáků G při řešení chemických úloh. Zjištěná míra tvořivosti byla prakticky nulová, protože žáci nezvládli faktické znalosti (což dokázala první část testu).

2. Zmiňovaní autoři jasně vycházeli z Bloomovy traxonomie, která tehdy u nás byla opakovaně publikována a rozpracována do konkrétních vyučovacích předmětů a která k tvořivosti míří.

3. Spojení tvořivosti s vývojem teorie poznání a moderní fyzikou je sporné. Tvořiví byl jistě i zakladatel klasické F I.Newton a jeho následovnící v 19. století. (Elektronový mikroskop nepřispěl k poznání nitra atomu - ani dnes nemá takovou rozlišovací schopnost a byl vyvinut až v době, kdy atom byl víceméně prozkoumán.)

4. K poznámce 3: Tvořivost v matematice a přír.vědách - Dosavadní školská matematika není bez tvořivosti. Žák, který dokáže jen reprodukovat konkrétní příklad, neumí matematiku. Málo je i to, když umí řešit jen příklady téhož tvaru ale s jiným číselným zadáním. U složitějších příkladů musí metodu řešení tvořivě volit, přizpůsobit. Je pak hodnocen za i za vhodnost volby metody, eleganci řešení. Není pravda, že požadavek tvořivosti osvobozuje od standardu, podle kterého bude žák hodnocen. Neplatí třeba i pro výtvarnou činnost, že je vyžadována určitá míra tvořivosti a odráží se pak i v hodnocení - ve známce?

5. K poznámce 5 - je současný dikurz opravdu založený na víře ve Velký třesk a genetiku? Většina společnosti v civilizovaných zemích dnes věří v alternativní \"vědu\" a bojí se věd přírodních, bojí se \"chemie\" a jaderných elektrárem a geneticky modifikovaných potravin, věříš spíš na stvoření života podle Bible a kreacionismus se úspěšně prosazuje do výuky na školách nejen v USA, ale i v Německu a jinde. (Ale tohle stejně snad moc do textu o tvořivosti nepatří.)

Autor volá po otevření diskuse, tak si dovolím krátkou poznámku k příspěvku i ke komentáři pana Melichara, se kterým sdílím určité rozpaky nad tím, že požadavek na tvořivost je až \"výdobytkem\" aktuálně realizované kurikulární reformy a jejích \"vlajkových lodí\", tj. rámcových vzdělávacích programů. Momentálně nemám po ruce žádnou publikaci či jiný dokument staršího data, ze kterých bych doslovně citoval požadavky na rozvíjení tvořivosti u žáků a studentů. Jsem však přesvědčen o tom, že rozvoj tvořivosti a kreativy u každého lidského jedince je předpokladem pro další kvalitativní rozvoj celé lidské společnosti. Bez náležitě tvořivých a kreativních jedinců bychom jako lidská civilizace nebyli tam, kde jsme v současnosti, samozřejmě se všemi jak pozitivními, tak i negativními důsledky. Takže snahy o dosažení co možná nejvíce tvořivých a kreativních jedinců jsou staré jako lidstvo samo, když to trochu zjednoduším.
Na závěr si dovolím jednu drobnou vsuvku na téma soudobého návratu k nativnímu způsobu života, stvoření života dle Bible a kreacionismu a naopak odklonu od přetechnizovaného světa - pane Melichare, zkuste se s těmito myšlenkami obrátit na jednoho z blízkých spolupracovníků prezidenta Klause, Petra Hájka. Docela by mě zajímalo, co by Vám v souvislosti s tím odpověděl, vždyť on přece z opice nepochází:-)... (Tohle taky moc do textu o tvořivosti nepatří, za což se omlouvám:-)

Nemyslím, že systémem diskuse, že vše už tady bylo, lze dospět k nějakým realizačním výstupům v uplatnění tvořivosti, tak, jak je chápána dnes. Možná by se rozdíl mezi dobou, kdy tvořivost byla spjata s očekáváním talentu a dobou, kdy jde o metodu individuálního rozvoje každého žáka oproti dřívějšímu universalistickému požadavku obsažení všech znalostí každým bez rozdílu, vyjevil snáze, kdybychom se pokusili sami přímo u sebe odpovědět např. na následující otázky:

Jakým způsobem je uplatnění tvořivosti ve výuce definováno v našem školním vzdělávacím programu? Je tvořivost ve školním vzdělávacím programu uvedena stejně nesystémově jako v RVP, nebo je pokus vytvořit z ní samostatnou kompetenci s cílem jejího uplatnění při soustředěném individuálním rozvoji každého žáka?

Jaké konkrétní metody rozvíjení tvořivosti žáků náš školní vzdělávací program navrhuje? Jaké metody sledování výsledků tohoto rozvoje tvořivosti a jejich uplatnění v životě školy obsahuje? Jaké nástroje máme zakotveny k sledování individualizace výuky jednotlivých žáků, které rozvíjení jejich tvořivosti přináší?

Vážený pane docente, děkuji za odpověď. Nevyjadřujete se k řadě mých připomínek k obecné teorii poznání a moderní fyzice, ale asi se shodneme, že tématem diskuze je tvořivost a hovořme o ní.

Zásadní se mi zdá být Vaše věta v komentáři: \"Jakým způsobem je uplatnění tvořivosti ve výuce definováno v našem školním vzdělávacím programu? Je tvořivost ve školním vzdělávacím programu uvedena stejně nesystémově jako v RVP\". Za rozsáhlým textem je tedy schováno vlastně tvrzení: Tvořivost se v RVP prakticky téměř ztrácí - je Váš ŠVP v tomto směru lepší než RVP? Ne - předělejte ho tedy! Tvořivost vzdát nesmíme!

Souhlasím s Vámi, že tvořivost je enormně důležitá, ale nebylo by na místě apelovat ne na administrativní opatření (opravu ŠVP), ale na přímou realizaci ve výuce? Nebylo by dobré nabídnout konkrétní praktické podněty k modernímu rozvoji tvořivosti ve škole a vyvolat konkrétní diskuzi o praxi? Ale možná, že jde zatím jen o obecný úvod serie článků, která právě tam míří. Pak je to výborné. Můj odkaz na¨minulost právě měl řící, že o tvořivosti už se mluvilo, už se i plánovala, ale jaksi to nevyšlo. Co tedy dělat, aby zas nezůstala jen na papíře?